A Scanner Darkly (2005)
(Temný obraz )
Než si tenhle film půjčíte či koupíte, obstarejte si nejprve nějaké omamné látky. Lépe pak děj pochopíte...
Nestává se často, aby se klasik sci-fi litaratury, jakým P. K. Dick je, dočkal takové pocty, která nejen že neprýzní jeho jméno, ale pojímá téma stejně zajímavým způsobem, aniž by utrpěla obsahová stránka. Z tohohle hlediska by se dalo říct, že je Temný obraz lepší dickovskou adaptací než Blade Runner Ridleyho Scotta, a to hlavně díky formě, která není jen pouhým „uměním pro umění“ ale perfektně slouží příběhu.
Příběh je tak složitý, jak jen Dick může být. V centru pozornosti stojí Bob Arctor, který je závislák na substanci D a zároveň pracuje jako agent v přestrojení. Už samotný koncept společnosti budoucnosti je tím paradoxnější, čím víc do hloubky Bobova problému se dostáváme a tím méně jsme si jisti, co víme a co je správné. Substance D je totiž droga budoucnosti, který je stejně tak nebezpečná jako zakázaná. Prakticky není možné ji odvyknout a člověk se víc a víc dostává do vnitřního, pokřiveného světa. Zároveň zde hraje roli „přestrojení“, ve kterém Bob pracuje. Jedná se o technickou vymoženost, která má v paměti naskenováno na miliony různých podob, které se během ani ne sekundy střídají a tudíž není možné říct, kdo se v obleku skrývá. Díky tomu dostává Bob zvláštní úkol, aby sledoval Boba Actora, který je podezřelý z dealerství. Bob má sledovat Boba. Jak jistě chápete, na první pohled se to jeví jako dobrá příležitost pro nezkušeného režiséra ztratit se. Richard Linklater si s tím ale poradil obstojně, za což může vděčit své rozmanité filmografii čítající dokument, komedii i romantický film. Existenční problémy takových rozměrů sice ještě nezkoumal, ale v tomto případě se zachoval tak „dickovsky“, jak jen to šlo. Boba i jeho podobně povedené souputníky sleduje jen tak mimochodem, často prostřednictvím skrytých kamer, které policie nainstalovala do jejich domu, a nechává jejich charaktery plynout bez nutnějších zásahů z okolí. Vše totiž samo dospěje do bodu zvratu, který si postavy způsobí sami, a který tím pádem působí věrohodněji, a Linlater sám vybruslí ze všech problému s profesionální mystifikací, která po vzoru P. K. Dicka obsahuje nejen překvapivé rozuzlení, ale i nejistý konec, který si každý může vyložit po svém, a přitom každý bude mít pravdu.
Linklater složitou látku, která by i bez Dickova přičinění působila značné problémy, pojal s lehkostí v ruce a přirozenost, s jakou se vše na plátně odvíjí, lze přiřknout pouze píli a práci s herci. Mezi ně si vybral ty nejzajímavější typy, jaké jen mohl. Kromě Keanu Reevese v titulní roli, který si tak očividně nejen dokazuje svou schopnost nebýt Vyvoleným, zaujme hlavně Robert Downey Jr., neboť svou postavu Jamese Barrise natolik zživotněl i přes použitou techniku natáčení, že vyzařuje osobitost v každé scéně, kde se objeví. Kdykoliv, kdy promluví, kdy se jedná o slovní hříčky, větnou kopanou nebo kdy oblíbeně „konstatuje“, tak perlí. Nejsem si jist, nakolik je postava věrná předloze, ale tvoří základní kámen této schizofrenní jízdy. V dalších rolích potěší dvě malé, velké hvězdy, Woody Harrelson a Winona Ryder.
Za svou kvalitu a relativní úspěch vděčí Temný obraz z velké míry své technické stránce, která fascinuje svou originalitou. Když si navíc uvědomíte, jak těžká se muže Dickova látka jevit na první pohled, je to asi nejlepší možná varianta, s jakou tvůrci mohli přijít. Základem je, že se nasnímali pohyby herců, které pak animatoři pracně přemalovávali na svých počítačích, dokud nevznikl výsledný efekt. A i bez nějakých přílišných futurismů jim technika animace vůbec usnadňuje práci, obzvláště co se týče měnivého obleku. Často rozmazaně se pohybující figurky na ještě nejistějším pozadí dodávají tu správnou atmosféru halucinogenního rauše.
Kromě samotného filmu potěší i její česká DVD edice, která patří k tomu lepšímu na našem trhu. Uvnitř plastové krabičky na vás čeká jeden disk, který ale obsahuje mnoho bonusového materiálu. Film se pak dočkal kvalitního digitálního přepisu včetně zvukové stránky – 5.1 český jazyk i originální jazyk ( a pro maďarskou komunitu i maďarský), přičemž dabing v tomto případě patří k tomu lepšímu. Film je pak doplněn prvním bonusem - komentářem tvůrců a herců, který se vyznačuje lehkým chaosem, protože se u mikrofonu vystřídá během celého filmu spousta lidí. Na druhou stranu se jedná o dost zajímavé povídání, i když bez české podpory. Spolu s trailerovou ukázkou nabízí disk dva dokumenty - Léto v Austinu: Příběh z natáčení a Váha jedné čáry: Příběhy animátorů. Každý z nich je přitom o odlišných fázích filmu. První zmíněný pojednává o natáčení a úvahách nad Dickovou předlohou, zatímco druhý nám přibližuje vznik postprodukce, tedy kreslené verze filmu. A jak se sami přesvědčíte, nebylo to nic lehkého. Každopádně oba dokumenty představují výživnou injekci pro každého, kdo má buďto rád P.K. Dicka nebo ho uhranul styl kresby. Oba dokumenty jsou navíc česky otitulkované.
Hodnocení:
Perfektní film podle Dickovy knihy, který je dobrý sám o sobě, ale potěší i kvalitní DVD zpracování, kterého se mu v ČR dostalo.
