Baader Meinhof Komplex (2008)
Orig. název: Baader Meinhof Komplex
Režie: Eli Udel
Scénář: Stefan Aust , Eli Udel
Herci: Martina Gedeck, Moritz Bleibtreu, Bruno Ganz, Hannah Herzsprung, Jan Josef Liefers, Alexandra Maria Lara, Heino Ferch, Nadja Uhl, Johanna Wokalek, Niels,Bruno Schmidt, Simon Licht, Sandra Borgmann, Stipe Erceg, Bernd Stegemann, Tom Schilling, Hans Werner Meyer, Katharina Wackernagel, Anna Thalbach, Jasmin Tabatabai, Gerald Alexander Held, Michael Gwisdek, Michael Schenk, Sunnyi Melles, Christian Blümel
Žánr: Drama
Výroba: Německo , 2008, 150 minut
Česká PREMIERA: 9.4.2009
Obsah:
Červen 1967. Významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokovaná zprávami o krvavé demonstraci v Berlíně, během které policista zastřelil nevinného studenta. Když si Meinhofová uvědomí, že její manželství je u konce, vezme své dvě děti a odstěhuje se s nimi do Berlína. Zde se začne aktivně angažovat v protivládním, protikapitalistickém studentském hnutí. Stále více si uvědomuje, že pouhým informováním o probíhajících nepravostech nedocílí žádné změny. Silně na ní zapůsobí čin Gudrun Ensslinové (Johanna Wokalek) a jejího přítele Andrease Baadera (Moritz Bleibtreu), kteří na protest proti vietnamské válce zapálí obchodní dům. Baader je zatčen, Meinhofová, která podporuje jeho osvobození, přeruší veškeré vazby s dosavadním životem a dokonce opustí své děti. S Baaderem a Ensslinovou založí Odbojovou rudou armádu (RAF - “Red Army Fraction”), jejímž cílem je vést ozbrojený odboj proti politickému status quo v zemi. Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných a smrtících útoků. Počet mrtvých rychle roste a společnost začne skupinu hystericky pronásledovat. Šéf německé federální policie Horst Herold (Bruno Ganz) proti RAF sestaví mimořádně silnou policejní obranu. V roce 1972 úspěšně zadrží všechny vůdce i další členy skupiny. Ačkoliv jsou vůdcové RAF uvěznění, politická síla hnutí prudce roste. Do RAF vstupují noví členové, včetně Petry Schelmové (Alexandra Maria Lara) a Brigitte Mohnhauptové (Nadja Uhl), která se stane novým vůdcem skupiny. Pomocí dalších útoků a hladovek zvyšuje RAF tlak na vládu, čímž otřásá základy německé demokracie. Meinhofová, Baader a Ensslinová se stanou ikonami radikalistického hnutí. Bez hlavních vůdců ale napětí ve skupině vzrůstá. Na podzim 1977 spor mezi RAF a vládou vyvrcholí. Šest týdnů po únosu významného byznysmena unese skupina letadlo s 86 německými turisty na palubě…
Červen 1967. Významná levicová novinářka Ulrike Meinhofová (Martina Gedeck) je šokovaná zprávami o krvavé demonstraci v Berlíně, během které policista zastřelil nevinného studenta. Když si Meinhofová uvědomí, že její manželství je u konce, vezme své dvě děti a odstěhuje se s nimi do Berlína. Zde se začne aktivně angažovat v protivládním, protikapitalistickém studentském hnutí. Stále více si uvědomuje, že pouhým informováním o probíhajících nepravostech nedocílí žádné změny. Silně na ní zapůsobí čin Gudrun Ensslinové (Johanna Wokalek) a jejího přítele Andrease Baadera (Moritz Bleibtreu), kteří na protest proti vietnamské válce zapálí obchodní dům. Baader je zatčen, Meinhofová, která podporuje jeho osvobození, přeruší veškeré vazby s dosavadním životem a dokonce opustí své děti. S Baaderem a Ensslinovou založí Odbojovou rudou armádu (RAF - “Red Army Fraction”), jejímž cílem je vést ozbrojený odboj proti politickému status quo v zemi. Po vojenském výcviku v táboru teroristické skupiny El Fatah v Jordánsku začnou vykrádat banky a provedou několik násilných a smrtících útoků. Počet mrtvých rychle roste a společnost začne skupinu hystericky pronásledovat. Šéf německé federální policie Horst Herold (Bruno Ganz) proti RAF sestaví mimořádně silnou policejní obranu. V roce 1972 úspěšně zadrží všechny vůdce i další členy skupiny. Ačkoliv jsou vůdcové RAF uvěznění, politická síla hnutí prudce roste. Do RAF vstupují noví členové, včetně Petry Schelmové (Alexandra Maria Lara) a Brigitte Mohnhauptové (Nadja Uhl), která se stane novým vůdcem skupiny. Pomocí dalších útoků a hladovek zvyšuje RAF tlak na vládu, čímž otřásá základy německé demokracie. Meinhofová, Baader a Ensslinová se stanou ikonami radikalistického hnutí. Bez hlavních vůdců ale napětí ve skupině vzrůstá. Na podzim 1977 spor mezi RAF a vládou vyvrcholí. Šest týdnů po únosu významného byznysmena unese skupina letadlo s 86 německými turisty na palubě…



