Včerejší vyhlašování nominací na výroční České lvy pro nejlepší české filmy se neslo ve znamení rozšířených nominací, dvojice neurážejících moderátorů a převahy normalizačního dramatu.
Snímek
Pouta Radima Špačka si připsalo třináct zářezů, které může za měsíc, 5. března, na hlavním večeru proměnit ve vítězství.
Třináct nominací také znamená, že Pouta mají kandidáta v každé kategorii, z toho dva (podobně jako Největší z Čechů) v kategorii pro herce ve vedlejší roli. Není tudíž nemožné, aby ve většině nedosáhl na vítězství. Především kategorie filmu, režie, hlavní mužské role i technické kategorie by Špačkovu dílu měla být nakloněny. Ve zbylých by se ještě mohly poprat další snímky, každopádně poté, co Pouta vévodila letošním konkurenčním cenám českých kritiků, a poté, co bylo toto vítězství potvrzeno další cenou kritiků na Českých lvech, zdá se být Špačkovo vítězství jisté.
Kdyby ale rozhodovali diváci, situace by byla jiná. V
hlasování čtenářů portálu Kinobox.cz se Pouta neumístila ani v první pětce a nejúspěšnějším filmem se stal divácky hit, na který do kin přišlo přes milion diváku –
Ženy v pokušení. Následovány Občanským průkazem, Kukym, Kajínkem a Habermannovým mlýnem.
Celkem je potěšující, že do nominací se letos probojovalo na deset filmů z loňské bohaté distribuce. Ovšem do pátého března se počet může ještě zredukovat vzhledem k novému systému hlasování, díky kterému se nynější počet pěti nominací v každé kategorii zredukuje na tři během hlavního večera. Dost možná tak o některé adepty přijde
Občanský průkaz s jedenácti nominacemi,
Kuky se vrací a
Největší z Čechů se sedmi,
Habermannův mlýn se šesti,
Mamas a Papas s pěti,
Kajínek, Ženy v pokušení a Přežít svůj život se třemi. Relativně v klidu může být dle mého soudu odsunutý a přehlédnutý snímek loňského roku –
Hlava-Ruce-Srdce, pro nějž jsem v ceně kritiků hlasoval jako pro nejlepší film. Nominaci na kameru a výtvarný počin mu nikdo vzít nemůže.
Pak se udělovalo několik finálních cen. V kategorii nejlepšího
filmového plakátu si ocenění odnesli autoři propagačního materiálu k snímku
Kuky se vrací, na němž se z bílé plochy šklebí obrovitá růžová hlava nejoblíbenější české hračky letošního filmu. Mezi zahraničními díly akademici ocenili sci-fi akční drama
Počátek Christophera Nolana, který porazil i Bílou stuhu Michaela Hanekeho a Imaginárium doktora Parnasse od Terryho Gilliama.
Cena kritiků a teoretiků se pak udělovala ještě mezi dokumenty, kde byl tentokrát upřednostněn politicky laděný snímek
Český mír, který zachycoval události kolem umístění radaru v Brdech. Časosběrný dokument Heleny Třeštíkové tak bude muset čekat, jestli se ocenění dočká od akademiků. Mnou upřednostňované Medvědí ostrovy vyšly naprázdno.
Nominační večer v pražském kině Lucerna byl dusný, nikoli kvůli legendárně otřesnému moderování tohoto typu pořadu, ale relativnímu vedru v sále, který byl po balkóny obsypán diváky. Vzhledem k tomu, že jsem letos přijal nabídku účastnit se hlasování v ceně kritiků a teoretiků, mohli jsme se spolu s redaktorkou Mary vypravit podívat, jak ceremoniál ve skutečnosti vypadá, a přesvědčit se, jestli se slibovaná reflexe ze strany Petra Vachlera konala. Večer samozřejmě stále trpí tím neduhem, že celé moderování se pramálo týká současné filmové situace a mohlo by se naroubovat na jakýkoli jiný ročník. Fakt, že se v závěru odvážou za zvuků Arnoštkovy diskotéky z legendárního Kouře, tomu moc nepomůže. Nicméně úroveň fóru, jakkoli kolísající, se nedostává na úroveň trapného skotačení, ale nádech vlastní ironizace je příjemný, i když ne tak očekávaný. Jedná se přeci o profesionální show vysílanou v přímém přenosu, a tak je jasné, že musí být připravena a ne že nedokázali nic vymyslet. V podání moderátorských nováčků
Jakuba Žáčka (Comeback) a
Marka Daniela (Protektor) to byla ale spíše zábavně nesourodá podívaná, v níž jejich slabosti fungovaly jako přednosti.
Adam Fiala
