Troy
(Trója)
Muž který kvůli lásce rozpoutal největší válku všech dob. Bojovník, který v ní kvůli slávě neváhal zemřít. Jsou antické eposy pro režiséra Wolfganga Petersena achillova pata, nebo se mu naopak podařilo mezi velkorozpočtové "černé koně" letošního roku přivést jednoho většího?
Asi před rokem a půl jsem četl v jednom renomovaném filmovém časopise, že se režisér Wolfgang Petersen rozhodl "odložit" svůj projekt Batman vs. Superman a začít se věnovat něčemu serióznějšímu, přesněji řečeno antickému eposu. Jelikož jsem fanoušek comicsových crossoverů (no uznejte, dvě comicsové legendy století v jednom filmu), považoval jsem to tehdy za neomalenost. Tehdy jsem samozřejmě nemohl vědět, jak moc jsem se mýlil.
Začněme ale od začátku. Film má stopáž přesně takovou, jak se na epos sluší - tzn. bezmála tři hodiny (přesněji dvě a tři čtvrtě) a (nejen) díky tomu vzniká tak rozmáchlé a komplexní dílo. Nebudu vám tady namlouvat, že režisér měl nějaké umělecké ambice, protože to ve filmu za 200 milionů dolarů prostě nejde, ale úplně zkrátka filmový fajnšmekr také nepřijde. Trója se podstatně liší od novodobých sandálových filmů, jako je třeba Gladiátor. Působila na mne tak, jako by vznikla téměř současně s takovým Ben Hurem, na rok přesně. Nechápejte mě ale špatně, kvalita speciálních efektů a výpravy s tím nemá co dělat. naopak, trikaři si vedli celkem dobře a na kulisách a rekvizitách se určitě také nešetřilo. Ale právě celkové (nejen vizuální) ladění snímku připomíná dobu, kdy vznikaly z antických filmových eposů ty nejlepší. Jak už jeden recenzent přede mnou napsal, možná je to právě obsazení Petera O´Toolea jako krále Priama, které funguje jako pojítko mezi dnešní dobou a tou, ve které lidé chodili do biografu na Lawrence z Arábie a jiné velkofilmy tohoto typu. 
Vyprávět zde příběh o "největší válce/lásce všech dob" je podle mého názoru opravdu zbytečné a tentokrát se nad tím zastavovat opravdu nebudu. Vzdělaní čtenáři jistě tuší, co za příběh se skrývá pod bonmoty "Jak ukrást Helenu" , "Postavíme koníka" nebo "Au, do paty ne!".
Přejděme ke scénáři - David Benioff (25. hodina) si zaslouží nominaci na nějakou pořádně komerční cenu (Oscara). Dialogy tu nejsou jen kvůli tomu, aby se v kině na reproduktorech s prostorovým zvukem nedělaly pavučiny, mají reálné opodstatnění. Scénárista perfektně vystihl povahu jednotlivých postav a díky tomu se nedíváme jen na bitvy, ale se zatajeným dechem vnímáme i chování všech protagonistů. To je samozřejmě také zásluha herců - Brad Pitt jako arogantní Achilleus, který bojuje pro vlastní slávu, skutečně exceluje (dialog mezi ním a chlapcem "Já bych s tím chlapem nikdy nebojoval" "Proto si tvé jméno nikdo nezapamatuje" hodně vypovídá o charakteru postavy). Neméně skvěle si počíná i Eric Bana coby Hektor, jenž tvoří jakýsi Achilleův protipól, tedy ideál ctnostného antického hrdiny. jeho souboj s Achilleem je skutečně ohromující. Orlando Bloom se v roli Parise tradičně neprojevil a neměl tedy možnost dokázat své herecké kvality. Diane Kruger je skutečně krásná (Nerozpoutali byste kvůli ní snad válku?) a i když je bývalá modelka, je vidět, že pro ni hraní není pouze prázdný pojem. Brian Cox jako Agamemnon je skutečně zparchantělý vládce, který je ochoten kvůli rozšíření své říše expandovat kamkoli a neklást si žádné meze, takže únos bratrovy ženy Heleny je pro něj výborná záminka pro útok. Jeho bratr Meneláos je už o něco vstřícnější, ale fandit mu stejně nebudete. Z dalších postav vyniká třeba Odysseus v podání Seana Beana, kterého budete všichni určitě znát jako Boromira z Pána Prstenů a který se v roli Ithackého krále cítí skutečně dobře.
Ostatní postavy jako Patrokles, Bríseovna, Andromacha nebo Achilleova matka Thetida (která je na plátně jen asi tři nebo pět minut) jsou stejně přesvědčivé, jako postavy hlavní.
Wolfgang Petersen si s režií dal určitě záležet, protože onen dobový dojem z filmu, který jsem zmiňoval už na začátku, nevznikl jistě jen tak náhodou. kamera je skutečně vynikající, střih rovněž, i když v bitevních scénách se najdou nepřehledné pasáže. Bojová choreografie je excelentní - takový souboj Achillea s Hektorem nebo Hektora s Ajaxem publikum určitě nezanechá chladné. I ona symbolika, o které jsme dosud jen četli se tu projevuje naplno, zásah do Achillovy paty nebo pověstný Trojský kůň (který se na plátně moc neohřeje, ovšem scéna, ve které určitá věc Odyssea přiměje k nápadu ho postavit, je skvěle natočená), v nás vyvolá příjemný pocit z toho, že konečně vidíme na plátně "jeden z největších příběhů všech dob". Mráz po zádech běhá i ze scény, kdy Paris tuší z dřevěného koně nějakou nekalost a přemlouvá svého otce Priama, aby koně nechal spálit.
Ani hudba není špatná, ale mohla být přeci jen o chlup lepší, byl jsem docela zvědav, jak si se soundtrackem poradí Gabriela Yared, jehož hudbu nakonec studio zamítlo a na poslední chvíli najali Jamese Hornera, jehož hudba se soundtracku na Braveheart rozhodně nevyrovná. Připomínky bych měl jen k závěrečné písni, která hraje v titulcích - ta se do filmu dle mého názoru vysloveně nehodí.
Celkově je film velmi slušnou satisfakcí za všechna ta zklamání, která jsme poslední dobou od těch "drahých" filmů vytrpěli a i když se Trója nese v úplně jiném duchu, než takový Gladiátor (tzn. střih nemusí být za každou cenu "cool"), budete si jí pamatovat ještě hodně dlouho. Rozhodně déle, než takového Van Helsinga.
Pozn.: v případě, že budete brát Troy jen jako blockbuster, snižte si hodnocení u Van Helsinga na 20%. Ne, nezasedl jsem si na něj, pouze jsem se 7.5. poněkud přepočítal:-).
