Collateral
Tom Cruise, taxík, Los Angeles a jedna dlouhá noc nejen po ulicích města :).
Nevím proč, ale tohle je přesně film s nálepkou: "Tvářím se, že jsem skvělej." A samozřejmě to není pravda. Bohužel, tvářit se a skutečně být, mezi tím je hodně velký rozdíl a Collateral to jen potvrzuje. Nájemný vrah Vincent přiletí do LA, nastoupí do taxíku a od této chvíle jsou auto i jeho řidič rukojmími. Taxíkář Max po 12 letech nudného přivýdělku dostává do těla najednou tolik adrenalinu, že by tuto noční službu určitě raději vynechal. Kulka v hlavě nebo spolupráce? Márnice nebo vězení za napomáhání? Co se asi Maxovi honí hlavou? Po první vraždě přicházejí na řadu první psychologické momenty a divák začíná přemýšlet o možném dalším vývoji filmu. Ale žádné šílené zvraty nečekejte, celým filmem se táhne pocit, že je vše nalajnováno do posledního detailu a nemůže to prostě být jinak.
Vincent v podobě Toma Cruise je zpočátku přesvedčivý, časem ale začnete poznávat Tomovy klasické grimasy a důvěryhodnost postavy klesá ke dnu. Jamie Foxx jako Max je mnohem originálnější, ale občas jeho postava připomíná dítě, které si chce hrát místo toho, aby si zachránil svůj kejhák. Zajímavé jsou některé momenty, co se mně osobně na filmu velmi líbily - návštěva Maxovy matky v nemocnici a jeho první pokus o útěk, nebo rozhovor v klubu s jednou z obětí - jazzmanem - o Milesi Davisovi následovaným rychlou akcí - kulkou do čela.
Režisér Michael Mann podle mého názoru nevyužil obrovské možnosti nočního velkoměsta. Celý film je situován jen do několika lokací (pokud nepočítáme cestování taxíkem po ulicích LA), které nedávají možnost rozletu. Například mi chyběla ve filmu taková pořádná automobilová honička, která by se v dokonale osvětleném Los Angeles vyjímala více než skvěle.
Do dokonalosti tohoto filmu zbývá jeden dlouhý mílový krok, Michael Mann umí lepší filmy (za všechny jmenujme třeba Poslední Mohykán nebo Insider: Muž, který věděl příliš mnoho). Na jeden deštivý večer dobrá podívaná, ale do své sbírky bych si ho určitě nepořídil.
