Wallace and Gromit Movie: Curse of the Wererabbit (2005)
(Wallace a Gromit: Prokletí králíkodlaka)
Až nyní se postavičky doposud známé pouze z televizního vystoupení vydaly na pouť napříč filmovými plátny kin. Jejich tvůrce Nick Parker sice před nějakou dobou natočil podobně laděný snímek Slepičí úlet, ale málomluvný inteligentní pes a jeho sýr milující páníček tam nebyli. Teď si to vynahradili se vší parádou.
Základním pilířem děje filmu je velkolepá zelinářská soutěž, bez které si nikdo z obyvatel neumí představit život. Ale letos nastal problém, invaze králíků. Králíci jsou prostě úplně všude, a tak vznikla Hlodobrana s pouhými dvěma členy – Wallacem a Gromitem. Všechno jde jako na drátkách, všechny zabezpečovací systémy šlapou jako hodinky a dokonce se schyluje k románku mezi Wallacem a zdejší dámou lady Tottington, ale… Nebýt jedné chyby při zkoušce přístroje, který měl králíkům vymazat z hlavy pomyšlení na jakoukoliv zeleninu, tak by to všechno skončilo dobře už po půl hodince, ale ta chyba se stala, a po městě začal při úplňku pobíhat hrozivý Králíkodlak, který započal zkázu Velké zelinářské soutěže. Wallace a Gromit tak mají víc práce než čekali, zvlášť když se jim do cesty plete nehumánní lovec Victor.
Že to bude dozajista zábava každý čekal, ale že se Parkerovi podaří vytvořit hororovou atmosféru jako ze staré školy, to nemohl čekat nikdo. A dá vám tento fakt najevo hned ze začátku, kdy vám na mysli vytane obrázek zamlženého Londýna, kde hlídkuje „bobík“. Dobrá, není to v Londýně a není tam ani mlha, ale působí to tak. Ovšem že to ale není horor v pravém slova smyslu. Film spíše používá všemožných zavedených postupů v hororech, aby je vzápětí naprosto vyvrátil. Tím se dostáváme i k parodické složce filmu, která si bere na mušku v prvé řadě vlkodlaka a King Konga, z kterých nevzniká jiné monstrum než samotný králíkodlak (promiň Jacksone, ale tvůj King Kong asi nebude tak roztomilý), ale nevyhýbá se ani srdceryvným scénám jako je obětování Gromitovy milované cukety. Samozřejmě že film nepracuje pouze s hororově parodickou tématikou.Ta je prakticky vzato až na druhém místě důležitosti. Na prvním je komičnost těch dvou postav dohromady. A přitom se jedná jak o humor verbální (gagy jsou vždy vtipné a nepostrádají pointu), tak i humor založený na grimasách a pohybech (do zvláštní kategorie patří stará bába s motorovou pilou). Největší uznání si autoři zaslouží za to, že jim ani při trojnásobné délce nedochází dech. Neuvěřitelné také je, že Nick Parker dokázal v plastelínovém filmu vytvořit akční/dobrodružné scény napínavější a originálnější (a při tom zůstat nohama na zemi), že předčil i některé akční blockbustery. Možná vás bude šokovat i naprosto nečekané rozuzlení někdy v půli filmu, kdy si (jak se stává v normálních hororech, ale jak říkám, Nick Parker je skvěle převrátil naruby) myslíte, že už víte, co a jak, a ono ne.
Animace Prokletí králíkodlaka je stejně dobrá jako ta televizní (myslím ty novější díly), či lepší, neboť je o něco vylepšena digitálními efekty. I když jen mírně, což je dobře, protože v tom tkví hlavní podstata úspěšnosti Wallace a Gromita. Kromě naprosto skvělého ksichtu Wallace oceníte, jak si tvůrci pohráli s králíky, kteří jsou až nechutně roztomilí s výrazem vygumovaného mozku. Vše se navíc pohybuje naprosto plynule, takže vám chvílemi bude připadat, že tato sehraná dvojka je reálnější než slavná Fatastická čtyřka na plátně.
V roli vynálezce Wallace máte jako pokaždé možnost slyšet Petera Sallise a neodvedu si představit, že by potrhlého Wallace, který má úsměv od ucha k uchu (asi do toho, jak neustále říká „sýr“), dokázal tak skvěle namluvit někdo jiný. Stejně tak oceníte i libozvučného Ralpha Fiennese v roli arogantního a po mění bažícího Victora Quartermaina (s legendárním dobrodruhem má jméno společné jen náhodou, že?). Pozadu nezůstává ani Helena Bonham Carter, ale tady bych si počkal až na Mrtvou nevěstu a až pak srovnával. Skvěle namluvenou postavou (a i dějově zajímavou) je kněz Clement Hedges, kterého namluvil Nicholas Smith a který vás zaujme kromě své kštice také hysterickou scénou boje s králíkodlakem – prostě skvělé.
Hodnocení:
Povedený plastelínový film, který kultovním postavám Wallace a Gromita ostudu neudělá, přestože se odchýlil od hlavních myšlenek kraťasů (namísto využívání Wallaceových vynálezů hororově napínavé pátrání po monstru). Ale na druhou stranu je to ku prospěchu nekolísající zábavy.
