Over the Hedge (2006)
(Za Plotem)
Přemýšleli jste někdy o tom, co se stane se zvířátky, která žijí na kraji lesa, který jste nechali kvůli svému novému obytnému stavení vykácet? Ne? Necitové, tak se běžte podívat na tenhle film, kde nám jsou veškeré lidské nešvary vmeteny do tváře.

Zima je za námi a lesní zvěř se probouzí do překrásného jarního dne. Tedy do té doby, než zjistí, že většina lesa byla vykácena a na jeho místě byl dostavena obrovská obytná čtvrť. Kde teď seženou jídlo na další zimu, aby nezemřela hlady? Na scéně se naštěstí objevuje mýval s lišáckými úmysly a hlasem Bruce Willise (popř. Pavla Soukupa). Ten se jeví jako zachránce této mnoho druhové skupiny a všichni, až na (bývalého) šéfa želváka Verneho, ho za to milují. Jak ale pozorný divák, který přišel na promítání včas, ví, RJ není prostě jen dobrák od kosti, má totiž menší dohodu s medvědem Vincentem, kterému zničil jeho zásoby jídla – RJ mu je do týdne sežene zpět a on ho za to nesní. Gentlemanská dohoda - není-liž pravda. Vše by probíhalo i dobře, kdyby na těsně sousedícím pozemku nebydlela Gladys, která kromě špatně zastřižené trávy k smrti nenávidí škůdce. Je tak na čase povolat deratizátora.
V záplavě trojrozměrných animovaných filmů se opět zase jednou zablesklo. Jisté je, že to není žádný šunt, ale vysloveně zlato. Snímek Za plotem totiž překvapí nejednoho diváka (možná hlavně z řad rodičů, kteří jsou v sále pouze jako garde svých mladších potomků) tím, jak vtipný snímek to je. Nejúžasnější na tom je, že tvůrci Tim Johnson (stařičký Mravenec Z) a Karey Kirkpatrick (především scénárista – např. Slepičí úlet) se tentokrát nezaměřili na odkazy na slavné filmy, ale vytvořili film plný skvěle vymyšlených gagů, které nikdy nekončí pouze u jednoho využití. Vyskytne-li se tedy ze začátku gag s určitou věcí nebo s určitým tématem, buďte si jisti, že ho tvůrci ještě použijí a rozvedou tak, že jediné oko nezůstane suché smíchem. To samé platí i pro jednotlivé postavičky, které tvoří jednotlivé členy „rodiny“. Od ustrašeného želváka Verna, jež bez krunýře nedá ránu, přes naprosto brilantní hyperaktivní veverku Hammyho, na svět kvůli svému druhu naštvanou skunčici Stellu, vačičího otce Ozzieho s dcerou Heather, pro které je předstírání smrti spjaté s shakespearovským herectvím denní chléb, až k ježčí rodině, která pokaždé nestačí valit ježkovy oči a jejíž děti si s Hammym občas nezadají v aktivitě. Zapomenout bychom neměli ani na hlavní postavičku, mývala RJ, který není vtipný ani tak sám o sobě, jako tím, co pod jeho vedením lesní zvěř provádí.
Jedinou věcí, která vás možná nepatrně znechutí (ale třeba ji překousnout), je, že se tvůrci na konci museli vytasit s nějakým ponaučení do života – tím je, že rodina je to nejdůležitější na světě – nic objevného, nic šokujícího. Filmu tím nepatrně překryje nálepku skvělá komedie, na níž se ještě nabaluje neskrytá kritika současného konzumního života. Tento problém by možná pro moralizování posloužil lépe, ale bohužel je tak zesměšňován, že to ani nejde – vrcholem je, když RJ seznamuje ostatní zvířátka s tím, co v lidském životě jídlo znamená. Jako vždy je problémem český dabing, který je v našich kinech ve větší míře. Po hlasové stránce sice nepostrádá kvalit (stále nevěřím vlastním uším zvláště u hyperaktivní veverky, která je na dabování opravdu pěkný oříšek), ale zvláště u komedií je problém, že poškodí, změní, zničí či něco podobně nehezkého udělá s původními vtipy. I u české verze se budete hodně smát, ale mám pocit, že u originálu ještě víc. Například, a to pocítí i ti, co neviděli originál, je zatěžko převést pojem „coach potato“ do češtiny, kde pro něj neexistuje podobný ekvivalent a vysvětlování by bylo nadlouho. Proto ve filmu použité „gaučák“ navíc neobsahuje potřebný pokrm v názvu – potatoes=brambory. Holt takové už je úskalí zahraničních komedií.
Grafika snímku je pochopitelně na výborné úrovní (co chcete od tvůrců Shreka a Madagaskaru, jimiž se chlubí na každém plakátu) a designem je na pomezí co nejvěrnějšího ztvárnění chlupů a jednotlivých stébel trávy a umělým dojmem působící obytné čtvrti spolu s lidmi. Možná tím chtěli tvůrci vyjádřit kontrast mezi přírodou a lidskými výtvory (další kritika?), možná se jim zdálo, že příroda si zaslouží větší pozornost. Osobně bych bral spíš tu první možnost.
Závěr:
Bezpochyby jeden z nejlepších letošních animáků, který zase jednou staví na prosté legraci, která je ale do detailu promyšlená tak, že se u ní pobaví každý. Zdálky slyším, jak se Autům zadrhává karburátor.




