Extreme Ops (2002)
(Hladina adrenalinu)
Skupina filmařů a extrémních sportovců se vydává do rakouských Alp, aby zde natočila vzrušující reklamní spot, ale netuší, že se na zdejší horské chatě ukrývá mezinárodně hledaný nebezpečný jugoslávský válečný zločinec se svými poskoky.
Námět „Hladiny adrenalinu“ se dá takto krásně shrnout jednou větou a není nutné ani dodávat, že se dočkáme honiček na lyžích i snowboardech, nějakého toho střílení a potrestání zla. Mohla by to být vzrušující naivní adrenalinová podívaná, ale výsledek je sice podle očekávání naivní, ale také velmi nudný. Jméno producenta Moshe Diamanta (většina pecek Jean-Clauda Van Damma) dávalo tušit, že nepůjde o žádné „áčko“, ale i z jeho tvůrčí dílny občas vyšly zábavné kousky jako „Živý terč“ nebo „Double team“. I režisér Christian Duguay měl kromě béček jako „ Scanners 2, 3 „ nebo „Umění boje“ na kontě slušnou (televizní) Johanku z Arku. Ale příjemné překvapení se tentokrát nekonalo.
Základem tohoto filmu by pochopitelně neměl být scénář, ale akční scény. Herce při nich dublovali skuteční extrémní sportovci a to, co na plátně předvádějí, opravdu většinou vzrušující podívaná, bez použití zvláštních efektů, takže tyto scény skutečně působí adrenalinově i v případech, kdy jsou v rozporu se zdravým rozumem. Ale tak to má být. Divák chce vidět, jak se snowboarduje po střeše jedoucího vlaku nebo jak se za hluboké noci sjíždí zasněžená hora- a neptá se, kde se tam vzalo to efektní osvětlení a jak se sjezdaři pak dostanou zpátky do chaty na vrcholku. A divák k tomu chce také poslouchat řízný elektronický soundtrack, kterého se dočká, byť jde často o poněkud „profláknutější“ starší kousky. Zásadní problém je ale v tom, že adrenalinových akčních scén je v „Hladině adrenalinu“ proklatě málo, asi tak dvacet minut. Zbytek filmu musí proto být vyplněn zápletkou s odhalováním identity válečného zločince a odhalování niter mladých extrémních sportovců-které je nejen nudné, ale i směšné. Pokud natáčím film o mladých pohledných lidech, kteří pomocí snowboardů likvidují válečného zločince, nemají v něm pokusy o psychologické sondy a odhalování niter co dělat.
Jestli se přesto rozhodnete se na to prknout, snad si to užijete víc než já. Pokud ne, mám pro vás lepší typ. Skočte si do nejbližší videopůjčovny a pučte si raději novinku na videu, kterou je horor „Kruh“. Je to film, který splnil má očekávání, dokonce je i předčil. Nejdřív se psychicky připravíte a pak se rovnou po hlavě vrhnete do víru vzrušení, mrtvůlek a psychického vypětí. Je to snímek právě pro ty, kteří mají radši „psycho“ než „krvák“.
