Underworld
Upírka Kate Beckinsale řádí v nové hororové akční podívané, která se trochu nechala inspirovat Matrixem a Bladem, avšak ne ve špatném slova smyslu.
Již několik měsíců předem byl režisérský debut Lena Wisemana, který dříve pracoval jako výtvarník (např. Den Nezávislosti) a režisér reklam, inzerován jako novodobá variace na Shakespearova Romea a Julii. Láska upírky Selene a vlkodlaka Michaela, jejichž rasy již po staletí žily v nesváru (nikdo zpočátku neví proč), měla být základní kostrou příběhu, jenž musí vyplňovat co možná nejvíc akčních „cool“ scén, ve kterém si to obě strany rozdají moderními zbraněmi současnosti, pobíhajíc v kožených hadrech a latexu, tak těsného, aby jeho nositelka vypadala co nejvyzývavěji. To film splnil beze zbytku.
K Underworldu jsem zpočátku přistupoval v domnění, že jdu na akci ala Blade, byť s poměrně atraktivní premisou (rivalita vlkodlaků a upírů mi připadalo jako poměrně zajímavé téma), avšak že nemám nic moc očekávat. Pokud se k tomu budete stavět takto, může (ale také nemusí) vás film vcelku příjemně překvapit.
Něco k příběhu: Upírka Selene (Kate Beckinsale) plní rozkazy typu zabít tamtoho, zjistit toto, zajmout to a to, něco ukrást,...během několika set let se pro ni její vzrušující povolání stalo rutinou, kterou plní více méně dokonale. Na trůnu jejího nadřízeného, vládce upírů (či alespoň správce rozlehlého sídla a upírského klanu), se střídají tři papalášové – Kraven, Marcus a Victor. Teď je ve vůdčí pozici Kraven, což je vzhledem k nadcházejícím událostem tak trochu smůla. Po úvodní přestřelce v metru nabude Selene podezření, že lykani (tak se ve filmu říká vlkodlakům) jeví evidentní zájem o jistého Michaela Corvina (Scott Speedman), v obyčejném životě prostého lékaře. Tady bych si neodpustil první výtku: Michael sice ve filmu nemá zpočátku nic tušit, avšak já z jeho chování nabyl dojmu, že je mu vše jasné. Jako by to čekal, ještě než přestřelka vypukne, Michael už větří okolo jako pes, co cítí nebezpečí.
Během střelby tedy doktor uteče a Selene se ho vydává na vlastní pěst hledat (Kraven vše zpochybňuje, Selene ho dokonce začne podezřívat z paktování se s lykany). Ovšem naneštěstí je dřív Michael pokousán Lucianem (Michael Sheen), vůdcem lykanů, který již od začátku vypadá jako klasický záporák s úmysly totožnými s úmysly záporných postav tisíce a jednoho jiného filmu, ale ve skutečnosti...během dvou hodin čistého času se toho může udát, prozradit a vysvětlit ještě hodně, nemyslíte?
Vše výše zmíněné je ve stručnosti obsah asi tak prvních cca třiceti minut filmu. Jak už jsem se jednou zmínil, film je plný zvratů, zejména ke konci, takže bude jedině dobře, když o obsahové stránce filmu pomlčím a podívám se na to z filmařského hlediska. Na celovečerní debut není Wisemanův počin nikterak špatný, ovšem je to blockbuster a po tom se nikdy moc chtít nevyplácí. Ale není to ani zoufale nudné, byť režisér nějakým extra vypravěčským talentem netrpí (nebo ho alespoň zatím neprojevil), navíc zde zúročil i svou výtvarnou praxi
pravda, kromě kožených kostýmů, které jsou už snad v každém filmu, Disneyho pohádek pro nejmenší nevyjímaje, oproti tomu upíři aristokraté se pyšní poměrně slušným šatníkem. Dal filmu onen černo modrý nádech, který jsme mohli vidět v traileru (nevzpomínám si, že by ve filmu byl někdy den, nebo alespoň denní světlo), neogotickou architekturu města a další věcičky. Zajímavé jsou i retrospektivní náhledy do středověku, kde to zuřilo snad ještě otevřeněji, než v současnosti.
Ti z vás, kteří se o film zajímali ještě před jeho uvedením do kin, se mohli setkat s kritikou, která obviňovala autory námětu z plagiátorství, jelikož konfliktem upírů a vlkodlaků se zabývaly hry od společnosti White Wolf, mající na svědomí stolní RPG hry na hrdiny a CCG karetní hry typu Magic:The Gathering. Hry se jmenují Vamire: The Masquerade a Werewolf: The Apocalypse (myslím, že vám dojde, co je co), takže jste si mohli zabojovat z obou stran barikády. Osobně si myslím, že ačkoli je námět podobný, příběh se tu odvíjí zcela jinak (možná se mi to jen zdálo, ale ve filmu nebyl žádný lykan ženského pohlaví) a není tedy důvod náměť považovat za nepůvodní.
Celkově mě tedy film příjemně překvapil a i když mu rozhodně nehrozí jakákoliv nominace (maximálně za efekty - morfing lidské hlavy ve zvířecí je opravdu perfektní, i když tuto cenu stejně ukořistí Matrix nebo LOTR), rozhodně stojí za to se na něj podívat, i když není nutné vidět film v kině. Film bude mít sequel i prequel, takže to snad dopadne divácky vděčněji, než poslední dva díly Matrixu (s jehož hodnocením trojky jsem se poněkud unáhlil, dnes bych mu dal takových 70% - nikdy nehodnoťte už pár hodin po filmu).
P.S.: Občas se mi stalo, že jsem bojující upíry a lykany při přestřelkách vnímal jako obyčejné maniaky se zbraněmi v rukou. Herci zřejmě zapomněli štěkat jako psi a řádně cenit zuby.
