Tak nám do kina dorazili Mupeti. Kdože? Mupeti. Neznáte? Muppets jsou takové ty v emerice populární plyšové postavičky. U nás to, myslím, taky někdy dávali, vždycky o víkendu ráno, jmenovalo se to Sezamová ulice, otevři se, nebo tak něco. Nikdy jsem to moc nepochopil. Nojo, já si pamatuju jen Studio kamarád, a to bylo panečku už pěkně dáv…
Občas se už tak stane, že do české kinodistribuce dorazí v zámoří poměrně úspěšný film, který má u nás jen sotva co pohledávat. S Mupety to není až tak zlé, nicméně v šuplíčku se snímky, kterým by v Čechách bylo lépe na DVD, se pravděpodobně také uvelebí. I u nás sice najdete příznivce kdysi především v zámoří veleoblíbených rozverných rozmanitých plyšáků, kteří bavili a vzdělávali v různých skečích a scénkách pro děti už od konce šedesátých let. Těch příznivců ale ani zdaleka nebude dost na to, aby alespoň částečně naplnili kina. Falcon tak nemá šanci tajtrlíkující a zpívající hrdiny prodat jinak, než opatřit jejich nový příběh dabingem a doufat, že dorazí ti nejmenší. Tušíte už ten hlavní problém. Ani děcka si tohle dobrodružství příliš neužijí.
Příběhu je tak málo, že prozrazovat cokoliv by bylo zcela zbytečné. Stačí jen říci, že se dočkáte velmi klasického návratu zapomenutých celebrit na prkna, která když promítnete na obrazovku, znamenají občas svět. Okolo pak máme nějaké drobnější příběhy, všechny ale slouží tomu, aby se lidé rozpomněli na to, jací byli Mupeti fajn. Veskrze nostalgický film pro odrostlejší a vzpomínající diváky proto u nás zřejmě velký úspěch neudělá. Lidé se tu zkrátka nemají moc na co rozpomínat.
V originále si fanoušci můžou užít téměř kompletní hlasové obsazení z dřívějších muppetích show, plus jemně a fanouškovsky hláškujícího Jasona Segela, Chrise Coopera a další známé tváře (camea doporučuji si nezjišťovat předem, můžou mile překvapit). Především si však mohou u snímku zavzpomínat na svérázné, neodolatelné a místy geniálně poskládané výstupy loutek, kterým stačí jen náznakem pokřivit syntetický obličej a ukážou víc emocí, než třeba mnozí burtonovští kolegové. Navíc se příznivci pobaví u milého, místy absurdního humoru, utahujícího si ze samotného vytváření filmu, ze soužití reálných lidí a plyšáků či z nesmrtelných hollywoodských klišé. Na filmu je možná nejlepší právě to, jak používá, využívá i zneužívá všechny scény, které ty pravé bijáky z továrny na sny nejlépe charakterizují. Důslednost těchto momentů je zpočátku zábavná, poté chvíli zarážející a nakonec už zcela přesvědčivě záměrná a svým způsobem dokonalá. Naopak žádný velký ohňostroj vtípků se nekoná, většinu legrácek známe z ukázek, což však nemusí nutně vadit.
Co se totiž týče celého pojetí filmu, v podstatě není co vytýkat. Všechno je dovedeno až na hranici zábavnosti a trapnosti, ovšem gagy nikdy nesklouznou do nežádoucích vod na čas delší, než aby to nebylo opět docela zábavné. Přesto film doplácí na svou dvojakost, tedy že je i není dětský. Sází na to, že fanoušci úplně nezapomněli a servíruje jim to, co si pamatují. Zároveň ale musí pracovat s tím, že děti, kterým stačil kdysi plyšák a písnička, jsou už dnes velké (některé i staré) a u něčeho podobného by nemusely 100 minut vydržet. Například hudební čísla obecně postrádají na větší zajímavosti a choreografie s maňásky zákonitě trochu nudí. Děti si však možná právě tady přijdou na své. Naopak ve chvílích, kdy si tvůrci střílí sami ze sebe a z toho, že nikoho nezajímají, malí nebudou vědět a dospělí se pobaví měrou vrchovatou. Dalo by se tak říct, že je to film pro celou rodinu, nicméně pokud to nebude ta správně naladěná rodina, pronudí se jím od začátku do konce. Film je tak plný paradoxů, až to chvílemi svádí k odstřelu. Něco takového ale není možné, protože se zdá, že tvůrci skvěle splnili, co si předsevzali, a sympatičtí Mupeti si své diváky opět našli. Tedy Muppeti, abych byl přesný. Mupeti, jak už víme, to budou mít složitější. A to i kvůli dabingu.
Ten zpočátku ruší svou strojeností, časem si však divák zvykne, protože strojený je samozřejmě celý film, který hraje barvami a vše je v něm na svém místě (děti ve škole, auto ve třídě apod.). Nedá se přitom říct, že by dostalo předabování špatnou péči, obsazení je slušné (Lábus, Korn i Jan Maxián tentokrát sedí) a jazyk postav je do detailu přesný, jak se na dětský pořad sluší. Otázka je stále ta, jestli jazyk sluší i filmu, který úplně dětský není, ale snímek si o to vlastně řekl. Přesto si ale troufnu tvrdit (aniž bych měl s původním zněním tu čest), že písničky jsou v češtině vyloženě nepovedené a také většina hlášek výrazně sráží zážitek. Pokud se tedy skutečně v Čechách pravý milovník Muppetů najde, bude spíše zklamán. Požitek z filmu tak záleží na tom, co se vybaví, když se řekne The Muppets, jak moc má kdo rád tradiční hollywoodská schémata či jejich parodování a na tom, jestli se do konkrétního diváka netradičně typický, plyšově loutkový, střízlivě zábavný počin vejde. K popcornu tak třeba přiobjednat to správné naladění.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
