Once Upon a Time in Mexico
(Kdysi dávno v Mexiku)
Od tohoto filmu jsem si hodně sliboval, filmy Roberta Rodrigueze měly vždy vtipné dialogy a originální akční scény. Právě kvalitní dialogy je to co tomuto filmu schází.
Nejoriginálnější a také nejlepší scénou je první přestřelka, která se odehrála několik let před hlavním dějem filmu, ale to není podstatné. V ostatních akčních scénách se to s originalitou vypadá hůře, většina přestřelek probíhá rambo stylem (všichni střílejí ze samopalů a hlavnímu hrdinovy se kulky jak zázrakem vyhýbají). Akční scény jsou velice krátké některé jsou velice dobré ale většina je podprůměr, celý film jsem jsi říkal že to hlavní teprve přijde, ale nic. Závěrečná bitka mezi povstaleckou armádou a obyvateli města je průměrná a El Mariachi do ní příliš nezasahuje, což je veliká škoda.
Vtipné dialogy a trefné hlášky kterých bylo v Desperadovi plno bych v tomto filmu hledal marně (že by chyba překladu). Děj se z mexického venkova přesouvá do hlavního města a je do něj zamíchána spousta politiky, které je všude dost a každého se** tak bijí nemuseli cpát aspoň sem. Navíc se to tu jen hemží agenty CIA a FBI a i ostatních postav je na můj vkus až příliš.
Vtip vyplívá spíše ze situací než z dialogů (mám veliké podezření že někdo pokazil překlad), umělá ruka agenta Sandse (který se do filmu hodí jak skaut do bordelu) a klid se kterým si jí balí to tašky je scéna na kterou budu vzpomínat hodně dlouho.
Nejlepší na filmu je hudba, divoké španělská kytarové rytmy se k akčním scénám velice hodí.
Říká se že čím menší rozpočet má Rodriguez k dispozici tím lepší film natočí, Kdysi dávno v Mexiku to jen potvrzuje, je to Desperado mínus dialogy a hlavě děj který je tu sice propletenější, ale méně zajímavý. Čekal jsem víc, přesto je to stále dobré.
