Filmový génius Alfred Hitchcock znovu ožívá na stříbrném plátně, jeho nejslavnější filmy jsou však pro tvůrce tohoto portrétu jen nedostižným ideálem.
Do úmoru je možné se dohadovat, který film Alfreda Hitchcocka je nejlepší. Někteří budou dávat přednost Vertigu a Na sever severozápadní linkou, jiní Ptákům a Psychu. Všechny jsou neomylným režijním výtvorem jednoho z nejproslulejších hollywoodských autorů. Tvůrci aktuálního filmového portrétu s lakonickým názvem Hitchcock své vyprávění situují podle knihy od Stephena Rebello do období natáčení Psycha, co mu předcházelo a co ho doprovázelo.
Kniha, které nikdo nevěřil
Hitchcock už měl v roce 1959 na svém hřbetě mnoho úspěchů, nejčerstvěji s dobrodužnou severozápadní linkou. Pátrání po novém ideálním námětu ho zavedlo k příběhu od Roberta Blocha, v němž popisuje hrůzný zločinný příběh. Šokující aspekty příběhu ho donutí spustit filmovou produkci. Protože námět není klasickým hollywoodským bijákem, musí vzít na sebe finanční zodpovědnost za jeho výrobu.
Natáčení se rozjíždí a spolu s tím se vyjevuje nečekaná překážka. Vztah se ženou Almou Reville se zadrhává (a nejde jen o jeho nechuť ke zdravé životosprávě), a čím víc pouto mezi Alfredem a Almou slábne, tím víc se ztrácí Hitchcockova režijní jistota a schopnost stvořit dokonalý filmový kus. Aby se film Psycho stal legendou, kterou známe dnes, je potřeba některé věci vyřešit.
Kamera, klapka a nic
Naneštěstí se autoři zachovali tak povrchně, jak to jde, a stvořili nekonfliktní, povrchní a nenápadité dílo, takže divák, který se bojí, že by se v kině střetl se snímkem hitchcockovského formátu, může strach hodit za hlavu. S každou další banální scénou bez náznaku invence jako by uštědřili další ránu kuchyňským nožem do Hitchcockova odkazu. Je jen pár scén, které vyniknou, v nichž ztvárňují excesivní režisérovy metody na place.
Jejich počet je však nešťastně nízký. Okno do dvora mistra hororu tak zůstalo zavřené. Jednou z příčin může být i to, že snímek nemá úplně vyhraněno, co je jeho ústředním tématem, snaživě míchá několik věcí a tím si na sebe upletl provaz, protože žádné nedokáže na rozloze sta minut vtisknout dostatečnou hloubku, zvlášť kariérní avantýře jeho ženy Almy a důsledkům s tím spjatým pro jejich společný život.
Režisérem se člověk musí stát
Čas čistě strávený natáčením Psycha se omezuje na přibližně čtyři scény, jako doplněk Hitchcockova boje s výchozím materiálem film zdánlivě nahlíží do režisérovy mysli, který se ve svých fantaziích střetává s vrahem z knihy, skutečným vrahem, který mu při diskusích napomáhá hledat cesty, jak téma pojmout. Poněkud netypický představa, která je však krotká a vyprázdněná. V konceptu to jsou jenom záblesky, neponechávají ani stín podezření, že by za tím mohla být promyšlenější výzva.
Není se čemu divit. Celý projekt z režijní pozice obstarával nováček v oblasti hraného celovečerního filmu. Sacha Gervasi je nepravý muž a zásadní sabotér. Nepomohla mu ani účast fincherovského kameramana Jeffa Cronenwetha, který kvůli poddajnému retro looku zapomněl vše z práce na Social Network či Mužích, kteří nenávidí ženy. Záchranu nepřináší ani hudební alter ego Tima Burtona Danny Elfman, který zhudebnil tento filmu o trpkém natáčení. Koneckonců, velkou slávu nedělají ani herci.
Hitchcockovo dvojče
Přitom od prvních zpráv o natáčení Hitchcocka, od prvních poutavých fotografií se jevila účast Anthonyho Hopkinse jako žádost minimálně o oscarovou nominaci, ne-li přímo o cenu jako takovou. Ve výsledku mají šance pouze majitelé šikovných maskérských rukou, kteří Hopkinse proměnili skoro k nepoznání, byť k původní podobě režiséra mají pořád ještě daleko. Někdy jako bychom sledovali jeho utajené zlé dvojče.
Ovšem skutečně kvalitní a promyšlený koncept by nemusel stavět na tom, jestli je vizuální podobnost dokonalá, ačkoli Scarlett Johansson jako Janet Leigh nebo James D’Arcy jako Anthony Perkins jsou skvělí dubléři svých zesnulých hereckých kolegů. Jenomže scénář a příběh nikomu z nich, snad s výjimkou Helen Mirren, jejíž postavou se zviditelňuje význam Hitchcockovy manželky na jeho životě, nedává prostor předvést se. V čele s Anthony Hopkinsem předvádějí spíš pouťovou atrakci Dvojníci slavných osobností než vážně míněný dramatický snímek.
Jako bonus na Blu-ray k filmu představující rekonstrukci dění okolo natáčení ano, ale jako plnohodnotný film schopný s rozvahou zužitkovat všechna témata, rozjet pořádné drama nebo rozvinout vztahy mezi charaktery nikoli. O Hitchcockovi tak nadále nejlépe vypovídají činy jeho samotného, zdánlivě nekonečná plejáda jeho vlastní filmografie v rozpětí pěti dekád.
