Ikarie XB 1
Před čtyřiačtyřiceti lety se v českých kinematografech zjevilo něco neobvyklého. Nejen pro našince. Přestože už v zahraničí filmy v žánru sci-fi existovaly, Kubrickova Vesmírná odysea vznikla až o pět let později.
Jedinečná a uznávaná, ne však strhující a populární. Vesmírná loď a stejnojmenný film. Ikarie XB1. V čem spočívá jedinečnost Ikarie XB 1? Ačkoliv sci-fi není v české kinematografii tak frekventovaný žánr, není Ikarie zdaleka jediný její zástupce. A i když pomineme všechny komedie a dětské filmy, pořád zbývá pár vážně míněných sci-fi filmů (např. Akce Bororo či Konec srpna v hotelu Ozon). Žádný z nich však nevyužívá tolik sci-fi rekvizit jako Ikarie, která se celá odehrává ve vesmíru. Můžeme ji tedy označit jako jedinou českou space operu. Někdy bývá i nazývána jako český Star Trek. Upřímně přiznávám, že ze Star Treku jsem neviděl ani jeden celý díl či film, každopádně věřím, že přes jistou nadnesenost tohoto přirovnání zde styčné body najdeme. Loď Ikarie je ve filmu stejně důležitá jako její posádka, interiér tu také "hraje". Tvůrci při jeho tvorbě neměli moc pramenů, ze kterých mohli vycházet, v českých filmech prakticky žádné. Částečně se tedy inspirovali zahraničními filmy, využili dostupné materiály o tehdejší sovětské kosmonautice a také především uplatnili vlastní fantazii. A nutno říci, že se jim to povedlo znamenitě. Atmosféra lodi má své kouzlo, je zcela uvěřitelná a z dnešního pohledu srovnatelná se starými zahraničními sci-fi (možná ne s těmi ze šedesátých let a třeba těch padesátých, ale to už dnes nehraje roli). Rozhodně nepůsobí dojmem "na Barrandově si hráli na sci-fi". Zejména oceňuji nápad s magnetickými botami, které při každém došlápnutí zasvítí. Tehdy se snad mohli diváci pousmát, ale dnes už je to retro, což Ikarii ještě vylepšuje. Ikarie je film spíše komorní. Je to představa mírové budoucnosti jak ji viděli v 60. letech. I politický podtext v tom je, ale je ukryt pod pod povrchem a jako propaganda se Ikarie nedá označit ani v nejmenším. Drama se točí především kolem členů posádky - jak let ve vesmíru snášejí, jaké mají vztahy mezi sebou a jak doplácí na nástrahy vesmíru. Žádná výrazná dějová linka, která by se vinula celým příběhem a tvořila ho, tu není. Proto by se také dalo na otázku "o čem to je?" sarkasticky odpovědět "o ničem". Když tuto výtku ještě více přeženu: lidé na Ikarii někam letí a film končí, když tam doletí. Ale na zvídavou otázku "co tam najdou" už film nedává odpověď... Ano, já vím, že to už je zase jiný příběh a rozhodně nemyslím, že to v Ikarii být mělo. Ale právě tento fakt posunuje děj Ikarie spíše k nezáživnosti. Nuda to však není: jednak kvůli povedené atmosféře kosmické lodi a jednak kvůli hercům - je osvěžující nevidět známé české herce jen v rolích obyčejných lidí z lidu nebo ve zpracování děl starých klasiků, ale jako členy vesmírné expedice. V neposlední řadě jsem se nenudil kvůli krátké délce (necelá hodina a půl a kdyby se měl příběh odvíjet dál podobně, kdo by se při všech kladech a unikátnosti nedíval na hodinky).
Přiznávám tedy, že kdyby Ikarie byla zahraniční film a herce bych neznal, hodnotil bych ji hůře. Ikarie XB 1 byla unikátní už ve své době a s postupem času je unikátní čím dál více. Pochybuji, že by se nějaký český filmař dnes vrhl do příběhu o cestě vesmírem. Především po něčem takovém ani není poptávka - v rámci českých filmů to nikomu nechybí (ani mně). Jako poslední české dílo, které by se dalo s Ikarií alespoň trochu srovnat mě napadá televizní film Nesmluvená setkání (asi ho neznáte :). Nevidím to ale jako něco špatného: naše kinematografie sice nemá tolik sci-fi filmů, ale budiž český tvůrcům ke cti, že oni prakticky nikdy netočili sci-fi filmy jen proto, aby i Česko takové filmy mělo. Točili především na základě ideje, která podle nich stála za to. Faktické údaje v tomto článku jsem čerpal především z bonusových materiálů DVD, které v roce 2006 vydalo Filmexport home video v edici Zlatý fond české kinematografie pod pořadovým číslem 49.
