Útěk z vězení – I. série
Lincoln Burrows byl odsouzen k trestu smrti za zločin, který nespáchal a jeho bratr Michael Scofield chce popravě zabránit dost neobvyklým způsobem: přepadne banku, nechá se zavřít do stejné věznice jako Lincoln a z ní chce utéci společně s ním... Takto začíná seriál Útěk z vězení. Seriál, ve kterém o napínavé situace vskutku není nouze.
Michael má plán útěku pečlivě připravený. Nechce uniknout s bratrem sám, ale s pár dalšími, předem vytipovanými, vězni. Ne proto, že by byl tak dobrosrdečný, ale protože ví, že při přípravách i útěku samotném bude potřebovat jejich pomoc. Víc už raději prozrazovat nebudu. Ten, kdo již seriál viděl, tak stejně ví a pro ty neznalé platí: čím méně víte, tím více si děj užijete (a pokud vám to nedá, stačí stejně jen zagooglit :).
"Útěkářských" filmů už bylo natočeno mnoho a seriál jich mnoho připomene. Hodně zjevná je třeba inspirace Útěkem z Alcatrazu z roku 1979 s Clintem Eastwoodem. V tomto filmu se dočkáme mj. následující situace: Eastwood v zadní stěně své cely probourá otvor, kterým pak v noci uniká na malé "procházky" po věznici. Postel vždy vystele tak, aby vypadalo, že v ní leží. Když je jednou mimo celu, strážnému na pochůzce se vystlání začne nepozdávat. Chystá se ho dotknout, jenže v tom z peřin vykoukne Eastwood. Můžeme si tak spokojeně vydechnout: stihnul se vrátit, akorát nám to tvůrci ukázali až takto dodatečně.
Proč o tom tak obšírně vyprávím? Protože tento způsob napínání diváka a následného umožnění oddechnutí použijí tvůrci Útěku z vězení nesčetněkrát - v jednom případě dokonce výše zmíněnou scénu téměř citují. Bohužel "posté" už to působí lehce vyčpěle, ačkoliv naštěstí ne trapně. Každopádně to už se málokterý divák bojí, že se to tentokrát nestihne, protože ví, že situace se mimo obraz stejně opět vyřeší a vězni vše do příchodu strážného stihnou.
První série má 22 dílů po cca 40 minutách. Když si vezmeme, že většina filmů podobné téma sfoukne za zhruba dvě hodiny, je na místě obava z natahování a dějové vaty. Je jasné, že vězňům se útěk nepodaří hned ve druhém díle, ale pocitu, že se jen "kalí voda", brání tvůrci divákovi docela úspěšně. Třeba tím, že situace, které bychom čekali právě v závěrečných dílech, nabídnou už uprostřed seriálu. Přesto se pocitu, že tvůrci "hrají o čas", nelze místy ubránit. Jeden malý příklad za všechny: v šestém díle (asi nejnapínavější epizoda) dojde k rozbíjení bezpečnostního skla a dobývání se do určité místnosti. Z malé díry se stane velká během chviličky a tak tedy čekáme, že co nevidět dojde k vniknutí do místnosti - přesto to trvá ještě velmi dlouho (tedy do dalšího dílu :).
Vyloženě vycpávkových dílů se nedočkáme. Snad jeden by se tak dal označit, ale je to sporné, protože volí odlišnou strukturu vyprávění a přibližuje nám postavy z jiného úhlu. A také nám umožní získat ve spletitém ději větší přehled. Vatě a klesání napětí brání i vedlejší dějová linie, které však s tou hlavní velmi úzce souvisí a postupně se ukáže řekněme mnohem více globálnější.
V seriálu se dočkáme dost nelogičností a hodně věcí (právě třeba ohledně té druhé dějové linie) je "přitažených za vlasy". Až často mi přišlo, že vězni mají příliš velkou volnost, nebo že jsou jim některé prohřešky strážnými hodně rychle prominuty. Překvapivě to moc nevadí a málokdy to vyloženě bije do očí - spíše to vyplyne na povrch, pokud o tom začneme hlouběji přemýšlet. Zaslepen myšlenkami "co bude dál" jsem to tvůrcům snadno odpustil.
Nakonec ještě dovolte drobnou poznámku k herci Wentworthu Millerovi v hlavní roli Michaela Scofielda: tak moc mi připomínal Elijaha Wooda, až mi bylo chvílemi líto, že právě Wood v Útěku nehraje. Ne, že by Miller hrál nějak špatně, ale zkrátka by mě moc zajímalo, co by předvedl Wood :)
Závěr:
V recenzi třetí řady seriálu Ztraceni jsem použil označení "vaše pravidelná dávka dějových zvratů a překvapení". O ty sice v Útěků z vězení také není nouze, ale mnohem více na něj sedí slogan "vaše pravidelná dávka napětí". Do slova a do písmene.
Zdroj foto: PRISON BREAK ONLINE
