Bathory (2008)
(Speciál k Bathory ~ NEJ české kinematografie)
Věčná touha lidí po tom být v něčem lepším, takříkajíc nejlepší. Ku příležitosti zítřejší premiéry velkofilmu Bathory s jedním NEJ se na nejvyšší příčky českých (i československých) filmů v určitých kategoriích podíváme. A začneme nejdražším filmem…
Nejdražší český film – Bathory
Bylo by krajně neslušné nezačít tím nejpodstatnějším titulem, i když prvenství v této kategorii bych nepřál nikomu (dokonce ani Jakubiskovi). Dohady můžeme vést nad tím, jak pozitivní „být nejdražším“ je. Produkce má sice možnost operovat s takřka neomezenými financemi, ale už zkušenosti a ekonomické analýzy ukázaly, že předražený film se zaplatí hůř než ten finančně méně zaopatřený. Nejlepším příkladem budiž v zahraničí King Kong, Superman se vrací nebo Zlatý kompas. Všechny filmy stály 200 milionů dolarů (v přepočtu 3 miliardy korun, Bathory je tedy stále 10x levnější) a ve své domovině se horko těžko vyšplhaly k této hranici, čímž se stále ještě nezaplatily. Jakubisko bude mít se splácením filmu dost velký problém, protože musí spoléhat na enormní zájem ze zahraničí, neboť takto drahý film se v tak malé zemi, jakou Česká republika je, nedokáže zaplatit. Loňský velehit Vratné lahve vydělal 124 milionů korun a troufám si, bez jakýchkoliv anti-sympatií, říct, že k takové částce se Bathory těžko dostane. Stojí proti ní samotné téma, násilné a historické, na nějž nebudou vyrážet celé rodiny, Jakubiskova pověst a letošní celkový pokles tržeb.
Ale ještě v krátkosti k rozpočtům českých filmů. Ty se většinou pohybují mezi částkou 20 milionů a 50 milionů korun. Projekty od začínajících tvůrců nebo projekty nenáročné se mohou dostat i pod hranici 20 milionů, sežene-li producent dost investic (častokrát ze zahraničí), není výjimkou, aby se rozpočet vyšplhal nad danou hranici. Trochu překvapivým číslem vládne Venkovský učitel, který stál 65 milionů korun. Bathory není prvním českým filmem s mohutným rozpočtem. První místo uzmula sedm let starému filmu Jana Svěráka Tmavomodrý svět, který stál bezmála 250 milionů korun.
Nejvýdělečnější český film – Vratné lahve
Když už se topíme v těch horentních sumách peněz, které jsou na výrobu filmu potřeba, co se takhle podívat na druhou stranu, a to na příjem peněz. Vzhledem k špatně dohledatelným údajům lze vycházet pouze z výdělků porevolučních filmů. Z této doby vychází jako vítěz již zmíněný „velehit“ Vratné lahve, bez jakéhokoliv přepočítávání vlivu inflace (a že by nejspíš měla váhu – v roce 1989 byla návštěvnost 51 milionů diváků a celkové tržby 354 milionů korun při ceně 7 korun za lístek; loni to bylo 13 milionů diváků s tržbami 1,2 miliardy korun při ceně 91 korun za lístek). Úspěch Vratných lahví stál na kvalitním filmu, dobré propagaci, úspěšného tandemu otce a syna Svěrákových a dlouhodobé vytrvalosti, která letošním filmovým novinkám zběsile chybí. Za Vratnými lahvemi pak stojí druhý nejdražší film Tmavomodrý svět s výdělky 89 milionů korun.
Nejdelší český film - Bohemia Docta aneb Labyrint světa a lusthauz srdce
Poněkud nečekaně se nejdelším filmem stalo osm let staré dokumentární dílo Karla Vachka s komplikovaným a dlouhým názvem, nad jehož význam si můžete lámat hlavu dobré čtyři hodiny a (bonusových) patnáct minut. Délkou se tak vyrovná ze současnosti filmu Stevena Soderbergha Che-Guerilla s Beniciem del Torem, který obdržel na letošním festivalu v Cannes ocenění. Je to pro běžného diváka dost nepředstavitelná délka, s ohledem na jeho sedací partie. Samotná délka by ale člověka neměla odradit, ba ani to, že film je žánrově zařazován do kategorie dokument. Samotný autor jej pojímá jako filmovou esej, román, ve kterém podrobně zkoumá vzdělanost v českých zemích. Zároveň je třetím dílem Vachkovy tetralogie Malý kapitalista, ve které se zaobírá cestou české země ke kapitalismu. Jak vidno, není to jednoduché dílo a v takovém případě se dá délka omluvit. Upřímně bych považoval sledování takového filmu v kině za utrpení, naštěstí nedávno vyšel na DVD, takže jej lze vidět po menších částech.
Zdají se vám čtyři hodiny příliš? Zkuste se podívat na Satanské tango, maďarský film z devadesátých let, který trvá neskutečné sedm a půl hodiny.
Nejlepší český film dle kritiků – Markéta Lazarová
Ať se to běžnému divákovi líbí nebo ne, čeští kritici označili za nejlepší český film všech dob opus Františka Vláčila Markéta Lazarová, který byl natočen dle knižní předlohy Vladislava Vančury. Dvou a půl hodinový snímek pojednává o soupeření dvou loupežnických band – jedné pod vedením Kozlíka, druhé Lazara a intervence ze strany krále. Fikce s historickým zázemím je dosti komplikovaným čtením už v knižní předloze, i když je to útlá knížečka, ale Vláčil ji přetvořil v ještě komplikovanější obrazec, který staví na perfekcionistické obrazové kompozici a autenticitě.
Osobně jsem se dané ankety nezúčastnil a s čistým srdcem bych pro Markétu Lazarovou nikdy nehlasoval, o to hůř se mi psal předešlý odstavec s pochvalným laděním. Vláčil jako by se snažil vytvořit pomník své slávy, neupadající megalomanský počin. Zmínit musím ještě jeden film, který je považován v rámci české kinematografie za velmi vydařený, a je jím Návrat idiota, Gedeonovo přetvoření Dostojevského Idiota pro vlastní potřeby poeticky laděného filmu reflektující stav jedné rodiny.
Nejlepší česká komedie – S tebou mě baví svět
Původně jsem chtěl psát o nejlepším filmu dle diváků, ale je to s ním ještě problematičtější než s hlasováním o komedii století. Existují desítky anket o nejlepší český film, ve kterém hlasovali obyčejní čeští diváci. Pokud bychom přihlédli k statistikám ČSFD, vítězem by byl Spalovač mrtvol Juraje Herze z roku 1968. Něco málo bizarnosti, hororové grotesky a neotřelého vidění. Na druhé straně pak stojí širší anketa o nejlepší komedii, kterou uspořádala veřejnoprávní televize k příležitosti stého výročí české kinematografie a z něhož vyšla vítězně variace Marie Poledňákové na téma muži a starost o dítě. Komedie to je dobrá, s humornou zápletkou, dobře využitým prostředím, které začleňuje i běžné zkušenosti z té doby, ale s každou další pravidelnou reprízou se snímek stává spíš otravným a nudným.
Samozřejmě se objevily hlasy proklamující podvodné vítězství, přičemž v poslední době byl nejhlasitěji slyšet Zdeněk Troška, který měl tehdy v ohni několik želízek a který si na oblibě svých filmů mezi prostým obecenstvem staví veškerou svou kariéru, argumentaci a nejspíš i nový dům z tržeb posledního filmu Nejkrásnější hádanka. Nejen Troška je zdrojem komedií, velkou popularitu má i Vesničko má středisková. Tak jako tak, titul komedie století je v rukou Marie Poledňákové dost nejistý.
Že na váš NEJ film nedošlo? Hlavní je, že je u vás NEJ!
