Když jsme stáli u zrodu uplynulého roku, měl jsem špatný pocit, že nás žádný výjimečný film nečeká. Kdybych tehdy jenom věděl, jak jsem se mýlil, když jsem nakonec nečekanému množství filmů udělil (byť pomyslně) pět hvězdiček z pěti. Byly tu film s myšlenkou, sdělením, filmy chytré a komplikované i filmy, které bylo radost sledovat, neboť z nich čišelo autorovo zapálení pro věc. Nedílnou součástí je i skutečnost, že se řada filmových pokusů nezdařila. Vítejte ve filmové ročence 2008.

Český film roztáhl křídla a nebojí se…
   Po dlouhých letech se čeští filmaři osmělili a vydali se zkoumat i jiná prostředí než tragikomická vztahová dramata. Neváhali vyrazit do nových žánrů, ani zkusit pracovat s nějakou myšlenkou. Samozřejmě že za to museli zaplatit neméně početným zástupem ještě hloupějších filmů než předchozí rok, ale taková je cena odvahy. Svou roli v tom bude hrát i neuvěřitelné množství filmů, které byly v české produkci vyplozeny. Koprodukčně jsme se podíleli na velkovýpravné podívané Bathory, která se nakonec stala i nejnavštěvovanějším filmem v kinech u nás i na Slovensku. Václav Marhoul podnikl výpravu do Tuniska, aby natočil válečnou poctu Tobruk. Petr Zelenka se inspiroval divadelním představením inspirovaným Dostojevským a vznikli herecky silní a myšlenkově bohatí Karamazovi. Činily se i dva dokumenty – René a Občan Havel. Oba měly velké šance na evropských cenách a René Heleny Třeštíkové nakonec uspěl. Ať už nenapravitelný kriminálník nebo nevšední pohled do panování prvního českého prezidenta, oba se vydařily.

   Filip Renč i Jan Hřebejk stihli uvést po dvou filmech, každý z nich jeden špatný a jeden dobrý. Renč přitom pracoval s potenciálně zajímavým prostředím raftingu v Na vlastní nebezpečí a návratem do dvacátých let v horské vesničce u železniční tratě v Hlídači č. 47. Hřebejk se vrátil pouze o patnáct let, ale nabídl tím svižnější, vtipnější a trochu i akčnější podívanou U mě dobrý, než když se pokoušel adaptovat Viewegha v Nestydovi. Bohdan Sláma loni potvrdil svůj status a výtečným Venkovským učitelem si umně pohrál s tématem homosexuality. Naopak filmem, který svou sexualitu vůbec nezvládal, byl první český pokus o 3D animovaný film Kozí příběh. Anglické jahody se snažily vypořádat s rokem 68, ale ve výsledku hůř než samotná historie. Velký zájem vzbudily vedle Bathory Bobule z prostředí moravských vinic a Sněženky a machři po 25 letech, kterým jejich hořkost vůbec neubrala na půvabu. Na druhé straně bez povšimnutí kiny prošuměly filmy jako Sestra, Kdopak by se vlka bál, karlovarské Děti noci, Kuličky a Česká RAPublika. Škoda, že většímu zájmu neušla nová podoba Takové normální rodinky, vesnická Svatba na bitevním poli nebo trapný pokus Martina Kotíka Vy nám taky šéfe. Nejeden zdravý rozum by byl zachráněn. Aspoň Zdeněk Troška měl klidný rok. Vrátil se k pohádkám v Nejkrásnější hádance a nikdo se moc nečertil.

Legendy nezmírají…
   Naopak stále se probouzejí další a další. Do kin zavítala hlavně velká trojka – Indiana Jones, James Bond a John Rambo. Každý z nich zvolil jinou strategii, ale nikdo jiný než oni se nemůže pyšnit tím, jaké rozporuplné reakce vzbudil. John Rambo se vydal cestou neohledů ke svému stáří a stvořil jeden z nejkrvavějších filmů roku (posledních let?), když velice tvrdě a nekompromisně (a s vedlejší snahou o humanitární pomoc Barmě) odpravil menší vojsko. Stále neobyčejně fyzicky vypracovaný, ale neméně cynický. Některým vadila snaha o filozofické ukotvení postavy, některým naopak vše předvedené přišlo málo, nebo zopakované z předešlých dílů. Málokdo si však uvědomuje, že Sly už překročil šedesátku a vyrovnává se s tím líp než jeho nejmladší kolegové. Na druhé straně Indiana Jones si své stáří uvědomoval moc dobře. Neváhal dělat si z něj legraci, ale přesto zůstal věrný klasickému stylu svých prvních třech filmů. Jenom se posunul do padesátých let a s tím se změnil i režisérský přístup k filmu. Čtvrtý Indy je tak ve výsledku zajímavou studií světa padesátých let. Fakt, že se s touhle změnou spousta lidí nesžila, je jediným nedostatkem Království křišťálové lebky, který uvědomělým fanouškům nevadil a užívali si klasickou, zábavnou a dobrodružnou jízdu. S věkem si nemusí dělat starosti služebně nejstarší legenda James Bond, který svým dvacátým druhým příběhem slaví čtyřicet šest let od svého prvního filmového dobrodružství. Stár jak Metuzalém, přesto stále mladý, svěží (nedivte se, když už šestkrát změnil svou tvář). Producenti nejnovějšího dílu svěřili režii do rukou „artového“ tvůrce Marca Forstera, akční scény choreografům Jasona Bourna a roli bondgirl ukrajinské krásce. Jako film je Quantum of Solace hodně povedený, atmosférou (velká zločinecká organizace, způsob smrti jedné krásky, místo posledního souboje) připomíná klasické Bondovky a zároveň si bere tendence, které započalo fenomenální Casino Royale. Pravdou je, že kde byla v minulém Bondovi akční scénou dlouhá pokerová sekvence, tam se v posledním díle Daniel Craig nezastaví a žene se, mlátí se a zabíjí dál. Nicméně velkou částí diváků byl přílišný odklon od stylu nesen nelibě. Forster si už další díl nenatočí, v tržbách emocionálně zdrcený Bond zaostal za výletem do Černé Hory.

Ženy táhnou do kin
   Nemyslím tím film Ženy (o ženách a bez mužů), který vzbudil předně nezájem. Míním tím, že dámy a slečny měly letos několik příležitostí, na co do kina jít, a využily to. A producenti se tomu v dalších letech určitě přizpůsobí. Během roku se totiž v kinech s úspěchem promítala řada filmů, které byly bytostně anti-mužské. V květnu zprudka zaútočila adaptace populárního seriálu Sex ve městě. Během víkendu pokořila i slavného archeologa Indiana Jonese. Doma v USA vydělal čtveřice čtyřicítek 152 milionů dolarů, ve světě si je pak nenechalo ujít obecenstvo srovnatelné s množstvím diváků prince Kaspiana, tedy 415 milionů dolarů na tržbách. Hlavní útok ale přišel v létě s adaptací úspěšného muzikálu Mamma Mia!, na který se houfně chodilo i u nás. V USA utržila rozjuchaná Meryl Streepová 143 milionů dolarů, celosvětově pak dokonce 572 milionů dolarů a 6. příčku nejvýdělečnějšího filmu. Nezapomínalo se ani na mladší ročníky, a tak koncem roku uspěla adaptace knihy Stmívání a s ohromnými výdělky během prvního víkendu se teď film dostal k 174 milionům dolarů v USA, ve světě pak celkem 243 milionů dolarů. Úspěch si připsal i Muzikál ze střední 3, který se přestěhoval z televizních obrazovek na filmová plátna. Ačkoliv tady už ve větší míře pomáhalo i mladší mužské publikum, na Stmívání to nestačilo – v USA celkem 89 a celosvětově 237 milionů dolarů. Přesto něžnějšímu pohlaví neodpustím, že na konci roku zradilo Austrálii a Hugh Jackmana.

Nejpadouštější padouši
   Loňský rok byl nebývale bohatý na opačnou stranu mince hrdinství. Záporných postav, které by jen hloupě nenaplňovaly dětinské šablony a nehrály si na boxovací pytel klaďasů, je pár do tuctu. Naštěstí osmičkový rok jich přidává na seznam těch povedených velkou kupu. Dobrá, řada z nich už má kořeny v roce 2007, ale český divák se jimi mohl kochat až rok další (stížnosti směřujte k distributorům). Co je dobré si uvědomit, že příběhy obecně, ať už ve filmu nebo literatuře, se na záporných postavách, se kterými se musí divák/čtenář identifikovat, příliš nezakládají. Padouši roku 2008 získávají svoji slávu buď tím, že ve filmu opoziční kladná postava ani není, kladná postava není tak inovativní nebo jednoduše ubohého klaďase zastiňuje. Ďábelský holič z Fleet Street byl kladně zápornou postavu, protože proti němu stál bídak ještě větší, ale podřezáváním nevinných lidí se do mírových sborů vážně nedostane. Sweeney Todd s tváří Johnnyho Deppa a pod vedením Tima Burtona tvoří fantastickou figurku s pochopitelnou motivací, zajímavým způsobem provedení práce a libozvučnou melodií deroucí se z jeho krku. Nejkrvavější zpívající padouch. Stejný problém absence dobra řešil i Plainview s duší černější než drahocenná surovina, kterou těžil bez ohledu na okolí. Další badguy zachovává klidnou hlavu, vyrovnaný hlas a zvláštní účes. Vyznačuje se tím, že brázdí Texas s jateční pistolí se vzduchovou bombou a kombinuje znepokojivou vážnost s humornou absurdností. Coenovic Chigurh jednoduše ví, jak efektivně a účinně zabíjet. Navíc není snadné se ho zbavit. Než přišel Temný rytíř, nebylo házení mincí nikdy tak zábavné. V Temném rytíři sice také pobíhá poloviční magor, hází si mincí a podle toho zabíjí, ale není tím ústředním. Největším zlem, největší anarchií, teroristickým šmejdem s červeným klaunským úsměvem je jednoduše psychopatický Joker, vrstevnatější podoba původního Jokera, kterého ztvárnil Jack Nicholson. Rád říkám, že Joker Heatha Ledgera je jiný, ne lepší, protože oba mají své velké přednosti. Francouzská kinematografie si pak loni udělala jméno především Veřejným nepřítelem č. 1, tedy Jaquesem Mesrinem v podání Vincenta Cassela. Zápornou auru má i sprostý, sprostý a tancující Tom Cruise ala tlustý a plešatý Les Grossman v Tropické bouři (promiňte, ale někde jsem ho musel zmínit).

Trhák roku
   Jednoznačným vítězem v této kategorii se stal Temný rytíř. Může za to poděkovat i 29 rekordům, které při své pouti kiny zdolal. Je teprve druhým filmem, který překonal hranici 500 milionů dolarů v Severní Americe. Za první víkend si přišel na neuvěřitelných 158 milionů dolarů. Nicméně podstatnější je, že se stal divácky atraktivním, tudíž jeho propady v dalších dnech a týdnech nebyly tak markantní, aby rychle vyklidil vedoucí pozice. Co tohoto hitmakera zabolí nejvíc, jsou tři chybějící miliony, kterými by překročil miliardovou hranici v celosvětových výdělcích. Stačilo by, aby se na něj v zahraničí chodilo tolik co na Indiana Jonese a vstup do síně úspěšných by měl zajištěn. Nicméně v lednu mu může dopomoci obnovená premiéra. Samotný komerční úspěch by však byl jen povrchním vítězstvím, kdyby Temný rytíř nevzbudil nadšené ovace i svou kvalitou – na straně kritiků i obyčejných diváků. Během prvních dní se na prestižním filmovém serveru IMDB dostal na první místo nejlepšího filmu vůbec a předběhl tím stálice typu Kmotr a Vykoupení z věznice Shawshank. Nyní se uskromnil na čtvrtou pozici, přesto si první místo ponechával po dlouhou dobu a patří k jedněm z nejohodnocovanějších filmů. Víc lidí už hodnotilo snad jen  Shawshank a Pulp Fiction. Nevšední filmový zážitek si nechal ujít málokdo.

   V Česku si však Temný rytíř na diváka nepřišel. O pár tisícovek obětí byla úspěšnější i prohnilá Mumie 3. Lidé by už měli přestat ohrnovat nos nad komiksovými filmy. Nejúspěšnějším filmem s 800 tisíci diváky se stal slovensko-český film Bathory. Hned v závěsu s bezmála 660 tisíci diváků si hoví letní muzikálový hit Mamma Mia! Koncem roku se do předu přihnal s největším letošním víkendovým otvírákem Madagaskar 2 a v prosinci na vedoucí pozice silně zaútočilo pokračování Sněženky a Machři po 25 letech. Mezi další úspěšné filmy patří především české – Nestyda, Bobule, Kozí příběh a Nejkrásnější hádanka. Ze zahraničních se prosadil ještě Asterix a Olympijské hry, Indiana Jones 4, Quantum of Solace a Kung Fu Panda s Vall-Im.

Moře slz
   Filozoficky se zamýšlím nad tím, jestli se jedná o stejný efekt jako s rychleji ubíhajícím časem (však víte, čím jsme starší…), ale opět mám pocit, že nás letos opustilo nebývalé množství hvězd z oblasti filmové kultury. Rok nezačal dobře už v lednu, kdy se médii roznesla zpráva o úmrtí Heatha Ledgera, mladého a dle jeho předposlední role talentovaného a schopného herce. Bez ohledu na všechny zvěsti a neuvěřitelné teorie, které za jeho smrtí vidí ať už sebevraždu nebo Jokera, bude ho škoda pro to, co mohl ještě předvést. Na druhé straně pak v září skončila životní pouť tělem starého, duchem věčně mladého muže, který měl za sebou velké i malé role a do filmových análů se zapsal už dávno. Nejen herectvím Paul Newman oslňoval, ale modrooký fešák byl příkladem toho, že s věkem člověk zraje jako víno, a nic neztrácel na své pohlednosti a charisma. Proklatá rakovina, vyřkl toho dne celý svět. Podobným sympaťákem (i když s radikálním názorem na zbraně) byl také Charlton Heston, některým známý jako Ben Hur, pro jiné jeden z posledních lidí na Planetě opic.

   Další velkou osobností, která zemřela, jste se osobně stěží mohli potkat na plátně, avšak jeho díla mluvila za něj. Stan Winston vytvořil za svých 62 let mnoho ikonických postav – Terminátor, Vetřelec, Predátor, Edward nebo dinosauři z Jurského parku, kteří mu budou zajišťovat nehynoucí slávu. Ani cech režisérů se neobešel bez ztrát, a to nijak malých. Anthony Minghella (Anglický pacient) a Sydney Pollack (Tootsi, Firma, Vzpomínky na Afriku) byli velkými režiséry, mnohdy vyprávějící velké příběhy a sklízející za to uznání. Zapomenout bychom neměli ani na „hlas trailerů“ Dona LaFontaina, díky kterému měly ty správné upoutávky pořádný říz, dvojku Bernieho Maca a Isaaca Hayese, kteří se potkali na svém posledním filmu Soul Men. Vybavuje se vám Vampira z jednoho z nejhorších filmů všech dob Plan 9 from Outer Space? Roku 2009 se také nedožila.

Nejlepší filmy roku 2008

1) Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street
V redakci máme pro Tima Burtona a jeho tvorbu velkou slabost, obzvlášť tvoří-li se svým dvorním hercem Johnny Deppem. Není proto žádného divu, že se stal v redakci Moviescreenu nejlepším filmem uplynulého roku. Film ověnčený několika Zlatými Glóby je řadou prvků typický, ale v mnohém se od typického Burtona odlišuje. Sweeney Todd je jedním z nejtemnějších a nejponuřejších příběhů, ve kterém jde o spravedlivou a krvavou pomstu, která se zvrhává v hromadné vraždění, a hlavní postava na konec nedochází nějakého šťastného rozuzlení, ale noří se hlouběji do své tragédie. Mimochodem, zmínil jsem, že celou dobu si přitom zpívá? Takže čtenáři, „How about the shave?“

2) Temný rytíř
Věčně rozesmátému Jokerovi asi teď sklaplo, když zjistil, že pro jednou nestanul na vrcholu žebříčku, jak si za celý rok zvykl. Nicméně i za druhé místo může být rád. A my můžeme být rádi za něj. Christopher Nolan navázal na svou úspěšnou reinkarnaci netopýřího muže v Batman začíná a přinesl mnohem komplexnější, chytřejší, intenzivnější film, který se vymkl typickému komiksovému žánru i tradicím letního blockbusteru. Výjimečný je film i tím, že se pouští do hlubšího rozjímaní nad hrdinstvím a existencí morálky, která je podepřena vírou.

3) Karamazovi
Český film je na tom líp, než si myslíme, protože jinak by se nemohl dostat tak vysoko, jako se to podařilo adaptaci divadelní hry Bratři Karamazovi podle literární klasiky od F. M. Dostojevského. Film vyniká tím, že konečně někdo v českém filmu hovoří o věcech, nad kterými stojí hlouběji se zamyslet. O víře, morálce, odpovědnosti a dalším. Litovat můžeme jen toho, že ty myšlenky pochází od Dostojevského, nicméně určitou výjimečnost mu dal samotný Zelenka, který neučinil jednoduché převedení do filmového jazyka, ale komponuje realitu s fikcí a děj zasazuje do bezčasého a atraktivního prostředí polské hutě.

4) Východní přísliby
David Cronenberg a Viggo Mortensen se už osvědčili jako dobrý tým při natáčení Dějin násilí, ale až svým posledním filmem vytvořili zajímavou fresku mafiánského života v ulicích Londýna, kde není kérka jako kérka. Cronenberg je znám svým otevřeným vztahem k násilí, ale tvrdou brutalitu dovedl v tomto případě k dokonalosti také závěrečnou scénou bitky nahého Vigga Mortensena, který vás celým filmem učaruje svým nádherným ruským přízvukem.

5-6) Tahle země není pro starý
Bratři Coenové v posledních letech ztráceli dech zbytečně plytkými a oddechovými komediemi. Jsme proto nesmírně rádi, že se vrátili s filmem ve stylu brilantního Farga, které nejspíš netrumfne, ale jinak knižní předloha Cormaca McCartyho nabízí výbornou příležitost, ponořit se do světa absurdního násilí a hrůzného drama. Kdyby ten pacholek Llwelyn nechal balík peněz tam, kde byl, ušetřil by si Chigurh dost práce. Takhle ale to napětí stojí za to, jakkoliv se vám v celém příběhu může vedlejší postava šerifa Tommy Lee Jonese zdát senilní.

5-6) Vicky Cristina Barcelona
Coenovic dílo i Vicky Cristinu Barcelonu spojoval velký potenciál. Filmu Tahle země není pro starý stačilo před uvedením do české distribuce nasbírat čtyři Oscary a Vicky Cristina Barcelona měla jako hlavní triumf schovaného v rukávu drobného neurotického režiséra Woodyho Allena. V obou těchto snímcích si také zahrál talentovaný hispánský krasavec Javier Bardem, a snad kvůli němu se nemůžeme v redakci dohodnout – není nám jasné, jestli mu jde lépe sex (Vicky Cristina Barcelona) nebo vraždění (Tahle země není pro starý)./Kristýna/

7) 3:10 vlak do Yumy
Ty, kteří si mysleli, že western je na tom pomalu jako dinosauři v třetihorách, museli být v loňském roce příjemně překvapeni. Projekt 3:10 Vlak do Yumy se zpočátku setkával s podobnou nedůvěrou jako svého času Piráti z Karibiku (návratu pirátského žánru totiž nikdo nevěřil), obavy byly ale nakonec režisérem Jamesem Mangoldem od základů vyvráceny. Tento muž si navíc ke spolupráci přizval dvě herecké hvězdy – stálici na filmovém nebi Russela Crowea a nový objev posledních let Christiana Balea. Výsledek už zkrátka nemohl být lepší.  /Kristýna/

8-9) Tropická bouře
Loni jsem na tomto místě psal, jak je Stiller a spol. pod drnem a rád bych se jim touto cestou omluvil, protože nám naservírovali kafe tak silný, že ani pět kostek cukru nepomůže. Do Tropické bouře promítli všechny zběsilé nápady, které humornou formou upozorňují na neduhy hollywoodského vysněného života, až jsme celou dobu umírali smíchy. Od falešných trailerů, kde ze sebe Tobey Maguire udělal teplého mnicha, přes natáčení velkolepého válečného filmu, který nešetří s velkými výbuchy, Roberta Downeyho Jr., který hraje Australana operací změněného na černocha s největší zásobou humorných hlášek, až k největší skryté hvězdě Tomu Cruisovi a jeho kundě z ryby. Let’s dance…džííífááájf….

8-9) Pokání
Joe Wright vsadil kartu na další literární dílo (místo Austenové Ian McEwan), ponechal si hlavní herečku a stvořil film, nad kterým žasli všichni milovníci romance. Do extrému dotahuje obrazovou kompozici, hudební složka překvapuje zajímavými motivy a hlavně chemie mezi Keirou Knightley a Jamesem McAvoyem funguje na výbornou. Osobně však stále nevím, jestli tvůrcům odpustit jednu věc. Příběh vypráví mladší sestra Briony stižená těžkým svědomím, protože v mládí oba milence rozdělila, a právě ona nás ohledně vývoje děje pořádně tahá za fusekli.

10-13) Až na krev
Životním příběhem naftařského magnáta, začínajícího od píky, ale využívajícího všech možných taktik k zisku nových těžařských území, se Paul Thomas Anderson vrací po letech v ústraní na výsluní filmařského umění. Nechává nás sledovat, jak se Plainview potýká s jednotlivými problémy a odhalujeme, jak je jeho duše zkažená touhou po nalezení nových zdrojů, nenávistí k lidem a především k Eliovi, ideově shodnému protivníkovi, který ale těží v lidských duších zfanatizovaných náboženstvím. Není to příběh ani jednoduchý, ani krátký a Anderson divákovi moc neulehčuje sledovat, jak se ten bastard (skvělý Daniel Day-Lewis) probíjí k sobeckým cílům.

10-13) Gone Baby Gone
Patrick (Casey Affleck) a Angie (Michelle Monaghan) jsou nejen milenci, ale také dva mladí detektivové. Po naléhání tety zmizelého děvčátka se pouští do složitého případu, který je zavede mezi drogové dealery a vrahy. Jsme svědky střetu generací, mladý Affleck ztělesňuje postavu morálně založeného muže, který nikdy nemůže pochopit důvody už moudré postavy Morgana Freemana. Co je správné? Výsledek, nehledě na prostředky, pomocí nichž jsme ho dosáhli, nebo důraz na zákony? Tuto otázku, plus porci napětí a pořádnou dávku až depresivních zvratů nám předložil scénárista, produkční a i režisér Ben Affleck. Dokázal tak všem, že není jen hezkou tvářičkou z Pearl Harboru, ale dokáže dát dohromady i inteligentní krimi. Do hlavní role obsadil svého bratra a jako podklad použil knihu Dennise./Paya/

10-13) Než si pro nás přijde
Po více než 15 letech se režisér Rob Reiner vzchopil a natočil drama s prvky komedie o dvojici přátel, kteří zjistí, že mají rakovinu. Jack Nicholson ztvárnil milionáře, kterému už zbývá opravdu málo času, a tak se s Morganem Freemanem, jenž má stejnou diagnózu, rozhodne procestovat celý svět. Sepíší si seznam věcí, které chtějí do své smrti stihnout udělat. Skočit s padákem. Políbit nejkrásnější ženu. Vidět pyramidy. Oba se rozjedou do širého světa a začínají odškrtávat svá předsevzetí, i když konec je nevyhnutelný. Někomu může "The Bucket List" připomínat německý film "Klepání na nebeskou bránu", který se ovšem soustředí mnohem více na psychologii./Paya/

10-13) Speed Racer
A v poslední moment vjíždí do cílové rovinky i nejexperimentálnější jezdec závodu. Bylo to o fous, ale Speed Racer je posledním filmem našeho netradičního TOP10, který se rozrostl na TOP13, když čtyři filmy získaly od nás stejný počet bodů. Nicméně je dobře, že se sem Speed Racer v režii sourozenců Wachowských probojoval, protože reprezentuje moderní až revoluční pojetí filmové formy. Kromě toho, že se jim podařilo vytvořit hraný film dokonale zachycující podstatu anime seriálů, což znamená i přebujelou barevnou pestrost, čímž posunuli hranici vnímání filmového plátna dál než první 3D pokusy. Velkou měrou se na pozitivním dojmu podílí i silná emocionální stránka filmu, která naplno propuká v neopakovatelném závěrečném závodu.

Je vidno, že animáky nás zrovna dvakrát neberou, ale je úctyhodné, že se mezi nejlepší filmy roku probojoval i silný tuzemský zástupce. Určitě nás ale nesuďte podle toho, že se na prvních místech objevily filmy, ve kterých se vraždí, dost často tam natrefíte na šílence a jejich konce nejsou dvakrát šťastné. Svůj pohled na loňský rok vám v několika dalších kategoriích představí celá aktivní redakce, která se hlasování zúčastnila.

Adam Fiala

a) osobní TOP10 nejlepších filmů 2008
1. Temný rytíř
2. Karamazovi
3. Sweeney Todd
4. Speed Racer
5. Indiana Jones a království křišťálové lebky
6. Hellboy 2: Zlatá armáda
7. Tahle země není pro starý
8. Východní přísliby
9. Austrálie
10. Prosíme přetočte

b) Nevešlo se: Občan Havel, Vicky Cristina Barcelona, Monstrum, Venkovský učitel, 12

c) Akční pecka roku: Tropická bouře

d) Lituji, že jsem neviděl: V Bruggách, Než si pro nás přijde, Čas umírat, Rembrandtova Noční hlídka, Disaster Movie, Hank a Mike

e) Nejhorší film: Svatba na bitevním poli a Taková normální rodinka (jinak české odpady vynechávám) a Čtvery Vánoce

f) Zklamání roku: Mumie 3: Hrob dračího císaře

g) Nejohranější soundtrack: Mamma Mia!, Speed Racer

h) Sympaťák roku: Hellboy za všechny hlášky i výbušnou povahu (Kirk Lazarus (Tropic Thunder) dotírá a napsat Jokera, vypadal bych asi podezřele)

i) Scéna, která vyrazila dech:  Smrt lesního elementála (Hellboy 2)

Paya

a) osobní TOP10 nejlepších filmů 2008
1. Východní přísliby
2. Tropická bouře
3. Než si pro nás přijde
4. Slídil
5. Sweeney Todd
6. Monstrum
7. Vicky Cristina Barcelona
8. Gone Baby Gone
9. Já, legenda
10. V Bruggách

b) Nevešlo se: Zack and Miri Make a Porno (Love Kevin Smith.), Postal (Love Uwe Boll. Seriously.), Karamazovi (nej český film za rok 2008)

c) Akční pecka roku: Tropická bouře

d) Lituji, že jsem neviděla: Hlídač č. 47, Austrálie, Den, kdy se zastavila země, Body of Lies, porno s Hugh Jackmanem (především lituji, že ho nenatočil)

e) Nejhorší film: Svatba na bitevním poli, Let’s Dance 2, Seznamte se s Davem, Nestyda

f) Zklamání roku: Max Payne, Tahle země není pro starý, Útěk do divočiny

g) Nejohranější soundtrack: Máj, Mamma Mia!

h) Sympaťák roku: Tropická bouře - Tom Cruise alias ten úchylnej produkční, kterýho nikdo nepoznal.

i) Scéna, která vyrazila dech: Východní přísliby – když se Mortensen rve se dvěma mafiánama. Nahej. Všude.

 

Kristýna Lexová

a) osobní TOP10 nejlepších filmů 2008
1. Sweeney Todd
2. 3:10 vlak do Yumy
3. Karamazovi
4. Vicky Cristina Barcelona
5. Rallye smrti
6. Než ďábel zjistí, že seš mrtvej
7. Prosíme přetočte
8. Americký gangster
9. Kopačky
10. Speed Racer

b) Nevešlo se: Pokání, Quantum of Solace, Hellboy 2, Kung Fu Panda, Wanted

c) Akční pecka roku: Rallye smrti

d) Lituji, že jsem neviděla: Falco, 2 dny v Paříži, Gone Baby Gone, Michael Clayton

e) Zklamání roku: Max Payne, Temný rytíř, Děti noci

f) Nejhorší film: Zohan – Krycí jméno kadeřník (bohapusté porno s penisem ve všech podobách); rozkošná dvojka Stmívání a High School Musical 3 – růžová polívčička pro děti, které nežijí v reálném světe; Taková normální rodinka – znásilnění televizní klasiky

g) Nejohranější soundtrack: Já stejně poslouchám pořád jenom Fontánu

h) Sympaťák roku: Ben Wade (3:10 to Yuma)

i) Scéna, která vyrazila dech: Joker v kostýmu sestřičky vyhazující do vzduchu nemocnici; kterýkoli závod ve Speed Racerovi – takové malé soukromé psycho

 

Táňa Zabloudilová

a) osobní TOP10 nejlepších filmů roku 2008:

1. Temný rytíř

2. Pokání

3. Až na krev

4. Tahle země není pro starý

5. V Bruggách

6. Gone Baby Gone

7. Americký gangster
8. Východní přísliby

9. Michael Clayton

10. Venkovský učitel

 

b) Nevešlo se: Karamazovi, Vicky Cristina Barcelona

 

c) Akční pecka roku: Temný rytíř

 

d) Lituji, že jsem neviděla:Zabití Jesseeho Jamese zbabělcem Robertem Fordem

 

e) Nejhorší film: Nestyda

 

f) Zklamání roku: Veřejný nepřítel č. 1

 

h) Nejohranější soundtrack: Až na krev

h) Sympaťák roku: Joker (Temný rytíř)

 

i) Scéna, která vyrazila dech: trik s tužkou (Temný rytíř)

 

 

Uff…rok 2008 byl rozhodně rozmanitý, spíše potemnělý, ale určitě dost kvalitní. Jaký bude příští rok? Pár kandidátů na nejlepší film už vidíme teď, neboť v Americe se už promítají a ohlasy jsou jednoznačné – Podivuhodní případ Benjamina Buttona, Wrestler, Milionář z chatrče – který z nich se za rok ocitne na vrcholu? Nebo snad očekávaný Cameronův sci-fi opus Avatar? Nechme se překvapit.

PF 2009