Uplynulý filmový rok nabídl tak jako každý jiný spoustu balastu, kterým jsme se prohrabali, abychom vás upozornili na ty největší klenoty, které je třeba opečovávat a vnímat je jako důležité body v hodnocení, jaký byl loňský rok. Tak se na to bez otálení pojďme podívat. Nejlepším loňským filmem roku je:

1. Kick-Ass
Nářez, jaký nám Matthew Vaughn předvedl ve filmu Kick-Ass, nenechal většinu z nás na pochybách, že tenhle britský režisér má talent a ví jak ho použít. Adaptace extrémně násilného a vulgárního komiksu sice americké akademiky neoslní a pravověrní fandové komiksu budou brblat, že je film změkčilá verze, ale každé podvratné jednání s komiksovým žánrem je vítané, i tehdy, když postavy nechává dojít sentimentální satisfakce. Brilantní scény, z kterých mrazí a které umí úderně použít cizí hudbu, se zapsaly do našich srdcí. Každý může být hrdina, ale bolí to.  
RECENZE

Adam Fiala a filmový rok 2010

Největší akční pecka: Jak vycvičit draka

Nejlepší animovaný film: Jak vycvičit draka

Nejposlouchanější soundtrack: Jak vycvičit draka, Sherlock Holmes, Max a maxipříšerky

Velká očekávání – mizerný výsledek: Scott Pilgrim proti zbytku světa, Alenka v říši divů, Cesta

Nejhorší film: Morganovi

Vyhlížím: Black Swan, Tree of Life, Water for Elephants, X-Men: First Class, Harry Potter a Relikvie smrti – část 2

   Jaký byl filmový rok ve své neskromné přežranosti a víře ve vlastní kvality, jichž nedosahoval, to se dočtete u mých kolegů, s nimiž jsem se letos podělil o tu výsadu slovně zhodnotit uplynulý rok. Každý jsme jiný a každý film nás může ovlivnit jiný způsobem. Proto se leckdy stane, že zatímco jeden má film na vrcholu svého žebříčku (jako já a Kristýna Imaginárium), jiní ho odsuzují (jako Mary). Nikdo si dnes nebude hrát na ultimativního soudce a velmi jasně vám osvětlí, jaké jsou jeho letošní srdcovky. Tento termín nepoužívám bezděčně, na konci roku se vždy při tvorbě žebříčku nechávám unést tím, co mě chytlo za srdce, způsobilo příjemné mrazení v zádech a co si velmi rád pustím ještě jednou, protože to smrdí dobrou filmařinou, skvělým nápadem a silným příběhem. Nejraději bych na vrchol nejlepších filmů roku posadil Maxe a maxipříšerky, což tam mělo trůnit už loni, ale do kin se bohužel nedostal, přesto byl jedním z nejvýjimečnějších filmových zážitků roku. Spike Jonze je silný a osobitý autor a doufám, že mu to zůstane. Pokud bych měl ještě na okraj zmínit nějakou věc, jejíž sledování mě vyneslo do sedmého nebe, podívejte se, jaké filmy jsem dal do žebříčku, ale z mimofilmových musím rozhodně zmínit závěrečnou sérii Ztracených, která „ortodoxním“ pátračům po tajemstvích přemísťujícího se ostrovu nenabídla odpovědi, ale představila velmi výjimečný pohled na smíření s koncem života, až slzy tekly proudem.

   Letošek byl osvěžujícím rokem, který se pokusil být jiný co do nabídky akčních filmů, které se stylově vrátily o dvacet až třicet let nazpátek, a podle výsledků v pokladnách kin byl nejspíš na dlouho poslední. Jestli je to škoda, je diskutabilní, protože až na pár výjimek byly nudní, předvídatelní a až příliš ovlivnění moderní dobou. Letos opět zaútočí komiksoví hrdinové a pokračování pokračování, která neměla vzniknout, nebo skončila. Jestli se Bay poučil a Transformeři budou koukatelní, jestli Depp přestal trojčit a Piráti budou dobrodružní, jestli Vaughn potvrdí svou reputaci a X-Meni budou opět prvotřídní, jestli se Marvel nezbláznil a neposílá na nás až příliš druholigové hrdiny (Thor, Kapitán Amerika), možná bude na konci roku fajn. Hlavně ale spousta skvělých a osvědčených tvůrců nabídne nové přírůstky své filmografie – Darren Aronofsky, Terrence Malick, Alejandro Gonzalez Inarritu či Danny Boyle a já jim fandím. Jenom ten Alfonso Cuarón by se mohl přestat flákat, neobsazovat do svého filmu Sandru Bullock (jinak ho budu bojkotovat) a pustit se do natáčení Gravity či čehokoliv jiného, na co mu skrblící producenti nechtějí přispět.

Mary a filmový rok 2010

Největší akční pecka: Expendables - Postradatelní

Nejlepší animovaný film: Jak vycvičit draka

Nejposlouchanější soundtrack: Kick-Ass, Shrek 4

Velká očekávání – mizerný výsledek: Souboj Titánů, Lítám v tom, Nine

Nejhorší film: Exmanželka za odměnu

Vyhlížím: 127 hodin, Černá labuť, King´s Speech, Harry Potter a Relikvie smrti - část 2,

X-Men: First Class

Jaký byl filmový rok 2010:

   Filmový rok 2010 pro mě nezačal příliš dobře, přišla dvě zklamání. První v podobě dlouho očekávaného a ve výsledku překombinovaného Imaginária dr. Parnasse a poté přesládlé Lítám v tom.

   V únoru překvapil Percy Jackson: Zloděj blesku, který mě i přes různá klišé dokázal vtáhnout do sebe. Nejedná se sice o špičkové fantasy, ale v porovnání s dubnovým Soubojem Titánů jasně vítězí. Jako fanynku Roba Marshalla (Chicago, Gejša) mě pak nesmírně zklamalo muzikálové Nine, které bylo nudné a bez emocí. Potěšil mě dokument Oko nad Prahou, byť se snad ani o žádnou objektivitu nesnažil. V květnu mě nakopnul Kick-Ass, i když jsem na takovou míru násilí nebyla připravena. Menší šok vzápětí vystřídalo překvapení ještě větší – a to pseudoartová režisérská onanie Vejdi do prázdna.

   Scottův Robin Hood to trochu přestřelil a já se těším, až si v nejbližší době pustím režisérský sestřih, který snad trochu zlepší mé rozpačité dojmy. Příjemně mě potěšil Kuky se vrací, v  němž jsem se vrátila do dětských let. Marketingová kampaň, která se během filmu rozběhla, mě však tak znechutila, že tu růžovou vypelichaninu nemůžu ani vidět. Vtipný a zábavný A-Team zachránil slabý červen. Nadchnul mě ještě Salomon Kane, ač měl nízký rozpočet a bylo to poznat. James Purefoy je totiž v černém plášti tak charismatický, že mu není rovno!

   V červnu jsem navštívila filmový festival v Karlových Varech, který pro mě změnil ve slabý ročník (ne proto, že jsem zaspala Juda Lawa). Doporučit vám však můžu humorně pojaté drama Lurdy, které je o místě mnoha zázraků, zároveň však i nepříjemných prozřeních.

   Červenec se nesl ve znamení snů a snů ve snech, mám na mysli samozřejmě Nolanův Počátek. Film mě na poprvé vyloženě nenadchl, ale když jsem ho po půl roce viděla v rámci Filmmánie znovu, docenila jsem ho více. Čtvrtý Shrek už možná nikoho nezajímal, já jsem se ale bavila velmi dobře a považuji ho za důstojné ukončení série (trojka nestála ani za zlomený perníček).

   V srpnu jsem nadšeně vykřikovala, že chci mít penis. Viděla jsem Stalloneův adrenalinový akčňák a blaženě jsem se usmívala ještě dlouhé hodiny. Kostelní scénu nominuji na nejlepší filmový moment roku a basta!  Úpadek naší domácí produkce je očividný už léta, takže o to víc mě potěšil Občanský průkaz, u něhož jsem se nasmála víc než u leckteré komedie, ale místy mě i mrazilo.

   Listopad ovládlo facebookové šílenství. Ne, lidé nemuseli čelit několikaminutovým výpadkům, to David Fincher atakoval kina se svým dramatem The Social Network. Z kina jsem však odcházela zklamaná, film je sice formálně dobrý (kamera, střih), ale nedolehla na mě z plátna žádná emoce. Napsala bych to na „zeď“, ale takovou radost Zuckerbergovi neudělám. Více mě potěšil Harry Potter a Relikvie smrti, byť na druhou část si musíme nějaký ten pátek počkat. Ústřední trio mi po herecké stránce imponovalo, jako fanynka knižní série jsem však těžce nesla některé scenáristické svévole, které dávaly Harryho a Hermionu dohromady víc než je zdrávo.

   TACHO mě v prosinci svou trapností párkrát slušně pobavilo a přivedlo zpět k mému skeptickému pohledu na českou kinematografii. Vychvalovaného i zatracovaného Trona jsem zatím neviděla, filmově jsem však nestrádala. Zhlédla jsem téměř kompletní filmografii Johnnyho Deppa a různé filmy z konce 90. let. Objevila jsem skvělé kousky a pro mě osobně je filmovým zážitkem roku přes 10 let starý Ďáblův advokát. Al Pacino je zkrátka Bůh. Pardon, chtěla jsem říct ďábel.

Martin Bubrín a filmový rok 2010

Největší akční pecka: Kick-Ass

Nejlepší animovaný film: Toy Story 3

Nejposlouchanější soundtrack: Kick-Ass, Počátek, Tron: Legacy

Velká očekávání – mizerný výsledek: Expendables: Postradatelní, Machete, Souboj Titánů

Nejhorší film: s DVD – 30 dní dlouhá noc: Doba temna; bez DVD – Poslední vládce větru

Vyhlížím: X-Men: First Class, Transformers 3: Dark of the Moon, Super 8, Harry Potter a Relikvie smrti – část 2, Tree of life

Jaký byl filmový rok 2010:

   Filmový rok s kulatou desítkou na konci byl především o pokusu Hollywoodu navrátit publiku staré dobré časy nezávazné oldschoolové zábavy. Tuctové zpracování, banální děj, ale maximum hláškování a snaha o nadnesenou akci se snažilo ukázat nynějšímu „překomiksovanému digi-divákovi“, že k dobré poctivé zábavě stačí opravdu málo. Jenže dle tržeb a kritických ohlasů může tenhle ohrožený subžánr rovnou znovu putovat na DVD. Ne nadarmo nás příští rok zase čeká překomiksovaná filmová nadílka plná bohů hromu, magických prstenů či vlasteneckých hrdinů v červenomodrém trikotu. Publikum dalo jednoznačně najevo, že se doba posunula a žánr akčního filmu si najde už jen pár skalních příznivců. Tvůrci nám naservírovali klasické šablony, které by se sice v 80. letech řadily k naprostému průměru, ale v dnešní době jsou v kinech ohroženým druhem. Nejvíc na tom pohořel nejspíše Sly, jehož Expendables zklamaly nejednoho fanouška – právě snaha skloubit moderní kinetiku a oldschoolovost byla tím největším, čím tento nostalgický dreamteam trpěl. Nejlépe z „návratů“ překvapivě vyšel mírně infantilní A-Team, který až na své kořeny na oldschoolovost rezignoval úplně a...byla z toho prvotřídní „hloupá“ zábava. Škoda snímků jako Predátoři, Zatím spolu, zatím živi, Machete nebo Red – jejich zarputilá zapuštěnost v okovech staré béčkové podívané jim nedovolila, aby dokázali přinejmenším pobavit.

   Ale odbočme od tématu – na rozdíl od minulého roku značně trpěla letní blockbusterová nadílka. Poskromnu jsme se tak dostali jen jednoho vydařeného opusu Počátek, zbytek se za opravdu zábavné či velké filmy počítat nedá. Bruckheimer se snažil nastartovat novou sérii s (pod)průměrným Princem z Persie a Čarodějovým učněm, Shyamalan selhal s fantasy Poslední vládce větru a až na druhého Iron Mana abychom pořádný popcorn hledali lupou. Tady musel přijít na scénu Kick-Ass a pořádně nakopat všem těm pseudobáchorkám zadky a stát se tak po právu nejlepším filmem roku. Je zajímavé, že ve většině sestavovaných žebříčků se většinou objevují filmy mimo hlavní letní a zimní filmové sezóny. Snad příští rok Bay s Transformers 3D předvede ten pravý etalon akčního blockbusteru. Ano, 3D. To se začalo po Avatarovi hodně rychle zajídat a po rychlokvašných animácích (rozhodně zde nepatří Jak vycvičit draka a Toy Story 3!) a hororech měl další revoluci nastartovat vánoční hit Tron: Legacy, který třetí rozměr ukazuje zase v jiném světle. Za naprosté absence příběhu a plochosti charakterů rozehrál dominantní souhru zvuku a obrazu, která jednoznačně přehlušovala vše ostatní. Ostatně, o tohle v Tronovi šlo, což většina diváků nejspíše nepochopila.

   Dokud nepřijde nějaký pořádný 3D biják, přijde mi používání třetí dimenze až nad míru prvoplánové a samoúčelné (zase se dostáváme k animákům a hororům), především sloužící k zvýšení tržeb. Příkladem toho může zklamání roku v podobě konvertovaného Souboje Titánů, jenž přinesl nenávratná poškození nejen očím, ale i mozku. Každopádně když už se tu na 3D háže špína, tak bychom měli zmínit jedno z letošních překvapení v podobě Piraňa 3D, která se pro mě osobně stala nejzábavnějším filmem roku, a rozhodně byste ji neměli minout. Stejně jako Jacksonovo sentimentální Pevné pouto :). Za zmínění by stálo asi dalších půltucet filmů, ale nemůžeme tady psát obšírný tematický článek. Proto bych závěrem jen rád popřál Davidu Fincherovi úspěch na Oscarech, Matthew Vaughnovi, ať stvoří z X-Menů zas tak zábavný Nářez, a celkově další netradiční filmový rok plný nečekaných překvapení a okamžiků, díky kterým nám toto médium rozpohybovaných obrázků zpříjemňuje naše každodenní životy. A kdyby někdo nevěděl, na co do kina, ať nesmutní. Twilight Sága: Rozbřesk by měla do kin dorazit na podzim...

Kristýna Lexová a filmový rok 2010

Největší akční pecka: Machete

Nejlepší animovaný film: Jak vycvičit draka

Nejposlouchanější soundtrack: Tron, Fontána

Velká očekávání – mizerný výsledek: Nine

Nejhorší film: Street Dance 3D

Vyhlížím: Gulliverovy cesty, Black Swan, Sucker Punch, Lidice, Harry Potter a Relikvie smrti – část 2

Jaký byl filmový rok 2010:

   Filmový rok byl ve znamení návratů. Již v lednu se stylový brit Guy Ritchie představil s novým snímkem – a tentokrát si nevymýšlel, ale rovnou se vrhl do látky, která je opředena množstvím zpracování a interpretací. Jeho Sherlock Holmes překvapil netradičním pojetím hlavního hrdiny a díky Ritchieho odvaze se směle zařadil mezi nejlepší snímky roku. Don Quijote naší doby Terry Gilliam jen o pár dní později přenesl do kin své Imaginárium Dr. Parnasse. Co se děje v Gilliamově hlavě je jen těžko uchopitelné a ne každý divák to ocení, ovšem filmoví fanoušci byli nadmíru spokojeni. Všichni jen doufáme, že se tomuto režisérovi konečně splní sen a boj s větrnými mlýny vyhraje. Rytíř de La Mancha je stále očekáván. Do říše fantazie nás zavedl také temný umělec Tim Burton s Alenkou v Říši divů. Vsadil na osvědčené karty (Johnny Depp, Helena Bonham Carter) i na neznámé  tváře (Mia Wasikowská). Kdyby se nechtěl tolik zavděčit divákům všech věkových kategorií, jistě bychom viděli mnohem lepší a vyhraněnější Alenku.  I Peter Jackson si chtěl po nějaké době osahat režisérskou stoličku a natočil komornější (ano, proti Pánu prstenů je komornější cokoliv) drama Pevné pouto. Ačkoliv šlo o film kvalitní, mnoho diváků do kin nepřilákal. Všichni zřejmě doufají, že se z čekání na Hobita nestane čekání na Godota.

   Ridley Scott se ve spolupráci se svým oblíbeným hercem Russellem Crowem pokusil o nové ztvárnění příběhu zbojníka ze Sherwoodu. Bohužel jejich Robin Hood si mnoho srdcí nezískal. Časy úspěchu Gladiátora a dalších hrdinských velkofilmů už jsou zřejmě pryč. Sexu není nikdy dost (obzvlášť toho ve městě) a Michael Patrick King to ví. Tentokrát svoje čtyři hrdinky vyslal nakupovat boty a balit chlapy do Abú Dhabí a fanynky si přišly na své. A když už mluvím o fanynkách, je nutné vzpomenout i další díl příběhu o třpytivém upírovi Edwardovi. Twilight sága: Zatmění zklamala především filmové kritiky v tom směru, že nemohli napsat hnusné sarkastické recenze. Snímek se totiž podíval sám na sebe z nadhledu a tím nám vypálil náš škodolibý rybník. Christopher Nolan se letos rozhodl, že přestane vykrádat cizí Batmany a začal s vlastními filmy hned od začátku. Tedy od Počátku. Byla toho plná média, bylo to lehce sterilní, ale bylo to dobré. Do kin zavítali i akční dědečkové v čele se Sylvestrem Stallonem ve filmu Expendables: Postradatelní. Střílející vysloužilci rozhodně nakopali zadek vyčpělé sérii Resident Evil, která si v tomto roce s pokračováním Afterlife moc nepomohla. Zato Machete Roberta Rodrigueze pěkně pobavil přesně v mezích žánru. A díky komerčnímu úspěchu Sin city si Mexikánec s nabroušenými noži odnesl i slušnou tržbu. Skvělým tahem bylo nakombinovat výraznou režisérskou osobnost a přitažlivé téma. David Fincher a jeho The Social Network, jeden z nejvýraznějších počinů, kterého jsme se dočkali až na závěr roku. Vysoká laťka Fincherovy zručné režie by mohla začít nudit, pokud by filmovou látku vybíral jen o něco méně pečlivě. Tentokrát ale opět přišel, viděl, zvítězil. Na polovinu příštího roku nás naladil David Yates a vyslal na stříbrné plátno první část posledního dílu temné pohádky o chlapci, který zůstal naživu. Epického závěru filmu Harry Potter a Relikvie smrti se nemůžeme dočkat. 

   Comebacků se dočkala i animovaná sekce. Viděli jsme Toy Story, Shreka i Garfielda. Ale jen první dva jmenované filmy stály za to a důstojně navázaly na předchozí díly. Ovšem největší překvapení vzbudil nenápadně se tvářící film Jak vycvičit draka, který se suverénně vyhoupl na příčku nejlepšího animovaného snímku roku. Možná je to tím, že jako jeden z mála se nepokoušel nenápadně zaobalovat penisy do dvojsmyslů a vytvářet tak „zábavu pro děti i dospělé, protože Shrek vydělal prachy“.

   Mezery v promítacích časech musela jako každý rok vyplnit nadprodukce českých filmů. Pro ty, co se modlili k ekonomické krizi, mám špatnou zprávu - Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie stále plodí v plné síle. Pokud vám letos chyběl Hřebejk, nemusíte mít strach, již příští rok je tu zpět s novým filmem, opět k nerozeznání od těch ostatních. Helena Třeštíková se vrhla do dobře prozkoumaných vod časosběrného dokumentu a spolu se svou Katkou zaznamenala úspěchy i v zahraničí. To, jak se film líbí konkrétnímu divákovi, ovšem záleží na tom, zda vás zajímá osud feťačky. Co by to bylo za rok bez Karla Rodena. Jako známá záruka kvality spojil síly s Jurajem Herzem ve filmu Habermannův mlýn, a stálo to za to. Režisér Ondřej Trojan zase nakousl téma osobních dokladů a natočil Občanský průkaz. Snímek na pomezí Samotářů a Pelíšků však dokázal sály naplnit úspěšně. I Román pro muže se zdál být dobrým komerčním tahákem, ovšem co se týče kvality, tak poněkud pokulhával. Stejně nový film Alice Nellis Mamas & Papas, který prostě nebyl zas taková Jízda. Diskuze letos vyvolaly především tři filmy. Snad nejkontroverznějším z nich je Kajínek, režisérský debut Petra Jákla ml., který se pokoušel vnést do českých filmů trochu více světovosti. Názory na něj se různí, ovšem já ho považuji za úspěch. Někdy je potřeba trochu posunout hranice. Davové šílenství způsobil Kuky, který se začal odkudsi vracet. Jan Svěrák zřejmě zahořel city k neživým předmětům (nejdřív lahve, teďka plyšák) a nebyl jediný, celá země šla do toho s ním. Vychytat náladu se podařilo i Jiřímu Vejdělkovi, který představil zábavnou komedii Ženy v pokušení v čele s Eliškou Balzerovou.

   Filmový rok 2010 byl příjemný a já jsem ráda, že jsem mohla být u toho. Jako každý rok. Filmy, to je jeden velký svět, ve kterém je možné úplně všechno. A díky tomu se můžeme každý rok těšit, že nás cesty kinematografie zavedou na místa, která jsme ještě neviděli, představí nám postavy, které jsme neznali, a zprostředkují pocity, které jsme ještě nezažili. Dobrý film vám strčí ruku do hlavy, všechno tam tak trochu pomuchlá a pak vás vyplivne do života. S tím, že jste zase o něco dál. Šťastný filmový rok 2011!

Adam Fiala
13.01.2011

o autorovi...

Hodnocení: Moviescreen.cz Přečteno: 374x

%