Geniální demagog Michael Moore
Řadíte se k odpůrcům Ameriky? A víte proč? Máte vlastní ucelený názor podložený jasnými argumenty, nebo se jen hlásíte k mase lidí, pro něž představuje určitý druh módy a společenské sounáležitosti, když opovrhují Amerikou? A nepochází tento váš názor z demagogie Michaela Moora?
Na rovinu přiznám, že praktiky a zájmy Michaela Moora mi nevoní. V těch několika málo dokumentech dokázal zaujmout, pobouřit a nenechat chladnou celou americkou společnost a lidi po celém světě. Vycházíme-li však z předpokladu, že je dokumentarista, tak se jeho tendence s definicí toho slova absolutně míjejí. Dokument má zachycovat, pídit se a předkládat. Michael Moore čmuchá, zkresluje a emocionálně útočí na potenciální diváky. Nechci nikoho urážet, ale existuje mnoho lidí, kteří nedokáží Moorovu agitaci prohlédnout a slepě se, bohužel, nechají ovlivnit jeho názorem. Názorem, který může být špatný, ale stejně tak může být i správný. Já sám nemám nejmenší ponětí, co se za zdmi Bílého domu děje a nemohu soudit, jestli právo na zbraň nezachránilo víc životů než zmařilo a jestli je způsob amerického zdravotnictví lepší než ten český. Sám mohu vycházet z dostupných materiálů, informacích poskytnutých médii a vytvořit si vlastní názor. Mohu o něm diskutovat a argumentovat. Přijde mi však hanebné, když je extrémní názor za pomoci nejsilnějších prostředků, ke kterým by se korektní média nikdy nesnížila, doslova vnucován příjemci Moorových poselství. Člověk se od zvířat liší schopností vyšších emocí. Ty však zároveň působí jako největší zbraň.
A přitom začínal Michael Moore velice slibně. S velkou pravděpodobností lze říct, že jeho současná kariéra je silně ovlivněna místem vyrůstání a tamějšími událostmi. Moore se narodil v městečku Flint státu Michigan před třiapadesáti lety. Zdejší podnik General Motors jednoho dne propustila všechny své zaměstnance, přestěhovala sídlo do Mexika kvůli levnější pracovní síle a akcionáři si nehorázně polepšili. Už v mládí se proti těmto praktikám postavil, čímž započal svou žurnalistickou kariéru. To se zdá v jeho životě dost podstatné, protože spíš než čistokrevné dokumenty představují (s trochou nadsázky) investigativní žurnalistiku. Obzvláště v prvních filmech je to pěkně zachyceno. Roger a já z roku 1989 se právě zaobíral tímto problémem a již Moorovým typickým vtipem, sarkasmem a neodbytnou touhou získat odpovědi, zesměšnit ty „zlé“ a dosáhnout své vlastní satisfakce (a v tomto případě i celého města). V následujících letech natočil ještě cyklus Pets of Meat, v němž se vracel k problémům ve Flintu. Dlouhou dobu bylo relativní ticho, než se v roce 1997 objevil s dokumentem The Big One, který si zachovával koncept předchozí kauzy. Tentokrát si vzal na paškál více nadnárodních korporací.
Velký úspěch ale slavil až v roce 2002 s dokumentem Bowling for Columbine, který započal velké diskuse a i běžné Američany přinutil zamyslet se nad systémem držení zbraní v USA. Jak však víme, houby to bylo platné a ani ocenění Oscarem s tím nic nezmohlo, což dokazuje i letošní masakr na škole ve Virginii. V případě Bowling for Columbine se Moorovi podařilo vybalancovat svoji útočnost a neobjektivnost bojem za správnou věc, jestli to tak mohu nazvat, a tak jej hodnotím převážně pozitivně. Nejspíš mu tím stoupla sláva do hlavy, neboť se nechal unést svou veřejnou známostí a vrhl se na kritiku nejožehavější tématiky 21. století. Vychází z teroristických útoků a tvrdě kritizuje prezidenta USA George W. Bushe. Snaží se poukázat na neregulérnost invaze do Iráku a s tím související snahou odstranit Sadáma Husajna. Ať se však věnuje ve filmu čemukoliv, jeho jediným cílem je potopit současného prezidenta Bushe. Fahrenheit 9/11 je složeninou názvů 9. září a knihy Fahrenheit 451 (poz. red. v češtině jako 451 stupňů Fahrenheita). Tváří se jako dobročinná věc, která se snaží pomoci lidem, jímž bylo Bushovou vládou ukrutně ublíženo. Věrohodnost převrací ve svůj prospěch a využívá všech myslitelných i nemyslitelných mystifikačních prostředků, aby dosáhl svého. Nejznámější je plačící žena demonstrující před Bílým domem, která představuje dojemný faktor, jenž v divákových očích mění Bushe v necitelnou stvůru. V další scéně, která zachycuje prezidenta dozvídajícího se o útocích na WTC během besedy v třídě malých studentů, mu Moore vyčítá, že bez mála hodinu zůstává sedět ve třídě, aniž by cokoliv udělal. „A co měl udělat?“, ptá se spousta lidí, kteří ani nedokázali Fahrenheit dodívat. Bouře nevole a uvědomění si faktické nepřesnosti a manipulace dala o pár měsíců později vzniknout 41, 11°C . Jistou obhajobou Moorovi je, že není prvním mystifikačním, propagandistickým anebo inscenačním dokumentaristou. Už Dziga Vertov, Robert Flaherty nebo koneckonců i nacistická režisérka Leni Riefenstahlová nepostupovali v rámci práce zcela objektivně a naturalisticky. Když se přes všechny Moorovy nešvary přenesu, musím mu sklonit poklonu, neboť je dobrým filmařem, dobrým mystifikátorem a dobrým manipulátorem. Ví, co chce použít a jak, a tak to použije. Nezáleží na tom, že z morálního hlediska se mi (nám) to hnusí, jeho filmy se vydávají za dokumenty, ačkoliv jim nejsou, a prochází jim to díky Moorově přesvědčivosti. Je to holt génius. Nebo ne?
Na čí straně vlastně stojí? Svým vzhledem evokuje typického Američana, je očividným demokratem, kritizuje ožehavá témata a hlavně vydělává velké peníze, což je zajímavý prvek. Jako dokumentarista vydělal tolik, co žádný jiný jeho kolega z branže, takže si mohl dovolit pohladit ego a „anonymně“ poslat svého zapřísáhlému internetovému nepříteli šek, aby mohl dál spravovat své stránky. Zatímco „střídmější“ Bowling for Columbine nastřádal celosvětově 50 milionů dolarů, následující politicky silně angažovaný Fahrenheit 9/11 nasbíral po světě 300 milionů dolarů. S nejnovějším filmem Sicko, kde si bere na paškál systém amerického zdravotnictví, zdá se, moc lidí nezaujal. V USA vydělal 24 milionů dolarů a v zahraničí prachbídných 9 milionů. Je to dobré znamení, že lidi Moora prokoukli, nebo si prostě zvolil méně zajímavé téma? Kdo ví, o kvalitách Sicka vám však v brzké době poreferujeme. Do budoucnosti má Moore naplánováno pokračování Fahrenheita, který ponese název Fahrenheit 9/11 1/2.
Tento týden však Sicko není jediným dokumentem, který si v České republice odbude premiéru. Leonardo DiCaprio pokračuje ve šlépějích bývalého viceprezidenta a čerstvého držitele Nobelovy ceny za mír Ala Gora a jeho agitacích za přírodu s filmem 11. hodina. Zajímavý pohled pak také nabídne český dokument Mír s tuleni – Válka s mloky na proměny lidské přirozenosti a umístění tuleňů středomořských na seznam ohrožených druhů.
