Captain Marvel – zalétat si bez turbulence

10.3.2019 at 21:34  •  Posted in Recenze by

 Za zvuků oslavných fanfár je probuzen k životu další marvelovský superhrdina. Cítíte snad únavu?

 

   Jedenáct let trvající existence filmového universa společnosti Marvel, které dnes čítá 21 celovečerních filmů, mnoho krátkometrážních počinů a několik seriálů, navykla své diváky na jistou úroveň. Ta je patrná v oblastech natáčení, postprodukce i propagace – u výsledných produktů se tak dají očekávat konzistentní kvality. Filmy se vyznačují sebejistou režií, záživným kombinováním vyprávění s atrakcemi a dalšími vlastnostmi, které byly nesčetněkrát popsány nejen v našich recenzích. I Captain Marvel jako vstup Marvelu do roku 2019 nijak nevybočuje.

 

Vzpomínám si, tedy jsem

   Ve své podstatě je Captain Marvel dalším zúročením tématu superhrdiny hledajícího vlastní identitu, který se vyskytuje ve všech filmech společnosti. Odlišnost je zde daná tím, že jsou naše znalosti o protagonistce omezeny ve větší míře. Meziplanetární bojovnice Versová (Brie Larsonová) vede v řadách rasy Kree válku proti Skrullům, její minulost nám ale zůstává kvůli hrdinčině amnézii záhadou. Oproti jiným marvelovkám poznáváme podstatně schopnější a připravenější superhrdinku, ovšem bez znalostí o jejích minulých činech, které by nám ji přiblížily. Zjišťujeme sice, že je pohotová, nedočkavá a sarkastická, tvůrci ale cíleně zadržují další informace, které o ní poodhalí.

   Schopnosti Versové se nezdají být příliš odlišné proti jejím spolubojovníkům, vyprávění ale napovídá, že ze řad Kree jistým způsobem vybočuje. Protagonisté snímků z universa často postupně nachází vlastní identitu, příkladem budiž asgardský bůh v Thor: Ragnarok (2017), jedná se ale vždy spíše o odhalení potenciálu než doslovné poznání, kým vlastně jsou. Svého předchůdce ovšem ztrátou paměti zmítaná Versová v univerzu má. Je jím Star-Lord (Chris Pratt), který se dopátral svého mimozemského původu v druhém díle Strážců Galaxie (2017).

   Po akčním úvodu snímku Captain Marvel, který ukazuje ne zcela vydařený zásah vůči Skrullům, je Versová uvězněna na terranské planetě C-53, známé také jako Země. Záblesky obrazů, které se jí vyjevily v mysli, nabízí mnoho nezodpovězených otázek. Než dorazí se záchrannou misí její velitel Yon-Rogg (Jude Law), Versová začne slídit po svém minulém já. V průběhu stopáže sestavujeme jednoduchou, ale vtahující skládačku o podstatě této postavy, přirozeně za přítomnosti různých komplikací.

 

Přichází z hlubin vesmíru

   Snaha o odlišení oproti dalším článkům série přivedla tvůrce ke stejné taktice, jakou režiséři filmů stáje Marvel pravidelně užívají. Sahají po známých zápletkách a situacích, ikonografii i hudbě a své dílo záměrně včleňují do nějaké rozpoznatelné estetiky. Ačkoli tomu intergalaktické hledisko nasvědčuje, Captain Marvel není seriálově epizodickým dobrodružstvím a space operou, jakými byly snímky Strážci Galaxie (2014) nebo Thor: Ragnarok. Kromě úvodu žádné mimozemské planety nenavštívíme a ve vesmíru obecně nestrávíme příliš času. Struktura vyprávění naznačují spíše spřízněnost s akčními a hororovými sci-fi počiny 80. a 90. let.

   Captain Marvel se odehrává kdesi uprostřed 90. let a svou příslušnost k véháeskové éře a jejím filmům polopaticky formuluje již v první scéně ze Země. Hrdinka se totiž ocitne v půjčovně franšízy Blockbuster, v níž direct-to-VHS „béčka“ pravidelně nacházela odbytiště. Jakmile začala žánrová tvorba dominovat kinům v podobě vysokorozpočtových blockbusterů, menší společnosti, které tato témata v minulých desetiletích živila, se přesunuly na VHS trh. Levnější filmy se ve videopůjčovnách vyplácely. Jednou ze základních zápletek těchto produkčně zanedbaných sci-fi se stal mimozemšťan či vesmírné monstrum řádící na Zemi. Bytost se v tomto příběhu po prologu na cizí planetě či vesmírné stanici ocitá na Zemi, jejíž lesy a často chudé interiéry jsou z hlediska finančních výdajů daleko šetrnější.

   Pokud netušíte, o čem je řeč, kontaktujte Festival otrlého diváka a poproste o projekci nějakého z děl Freda Olena Raye (Biohazard /1984/, Alienator /1990), Davida A. Pryora (Mutant Species /1995/) či mistra tohoto subžánru Dona Dohlera (Nightbeast /1982/, The Galaxy Invader /1985/). Osud Versové následuje přesně tuto linii, ona je touto bytostí z jiného světa, nyní za přispění ohromného rozpočtu.

   Svůj vztah k těmto filmům Captain Marvel dále rozvíjí neobvykle skromnými lokacemi a výpravou. Konfrontace se odehrají na parkovišti, v nadzemce, skladišti nebo ve venkovském domku. Jako součást estetiky můžeme vnímat i detaily – třeba gumové masky Skrullů, které respektovanému herci Benu Mendelsohnovi dosti ztěžují obličejovou mimiku. Schopnost této rasy měnit svou podobu k nerozeznání od lidí by byla pro takového Dohlera ideální záminka k utažení rozpočtu. Monster horor se do filmu zase nečekaně vkrade v posledním aktu, a to v překvapivém a vtipném zvratu. U většiny publika jistě více nadšení vzbudí odkazy na Den nezávislosti (1996), oproti direct-to-VHS kuriozitám ale odkaz Emmerichova snímku není ve výstavbě vyprávění příliš rozeznatelný.

 

Umění stagnace a omlazování

   Anna Bodenová a Ryan Fleck jsou prozatím nejvíce nepravděpodobná režijní dvojice, které byl film společnosti Marvel svěřen. Ačkoli Jon Watts točil před Spider-Man: Homecoming (2017) jen s malými rozpočty, měl alespoň zkušenosti s žánrovou tvorbou. Angažmá těchto jmen vzbuzuje otázku, jak je vůbec možné, že jsou finální sestřihy vždy tak neproblémové a uspokojivé. Praktiky Marvelu alespoň nedávno poodhalila auteurka Lucrecia Martelová, která odmítla nabídku na režii Black Widow (2020).

   Tím, že je i Captain Marvel „srovnána do latě“ po vzoru jiných filmů série, není nikterak stylisticky invenční. Tu jen vynikne střihová montáž nebo atypické přerámování kamery. Kvitovat lze jako ozvláštňující působivý hudební doprovod Pinar Toprakové, který ve vyvrcholení připomíná skladby Phillipa Glasse i Johna Williamse.

   Význačná tak zůstává jen aplikace CGI technologií, které umožnily omladit Samuela L. Jacksona zhruba do jeho podoby v době Smrtonosné pasti 3 (1995). Tímto je poprvé dosaženo fotorealističnosti u postavy, jež se objevuje po většinu filmu. Triky jsou plně ve službě vyprávění a dávají velké naděje postprodukci The Irishmana (2019) Martina Scorseseho, při které se bude omlazovat Robert de Niro. Již žádní guvernérové Tarkinové z Rogue One: Star Wars Story (2016).

   Bylo by jistě nespravedlivé uzavřít recenzi beze zmínky ústřední herecké hvězdy Brie Larsonové, jejíž občasná velkohubost učinila film novým terčem nenávistné rétoriky na internetových diskuzích. Versovou zde pojímá jako emocionálně umírněnější protagonistku, než je v marvelovkách zvykem. V rámci série tak spolu s Dr. Stephenem Strangem a králem T’Challou vyvažují třesknutý humor Strážců Galaxie, Ant-Mana nebo rehabilitovaného Thora.

   Aféra kolem vyjádření Larsonové, že film nenatáčela pro publikum bílých mužů a kritiků, zcela vyloučila možnost, že bude jako postava nenuceně vzbuzovat sympatie a nebude jen vyzařovat feministické ideály. To je ale víceméně výsledek – Versová je zcela adekvátní protagonistkou, která svůj náhled na svět a jeho nespravedlnosti nemusí nijak deklarovat. Rovnostářské hledisko je umně zapracováno do narace a v popředí zůstává především hrdina, který sleduje jasné cíle a provádí nás bizarním, ale povědomým vesmírem. Vyváženost a jistoty u Marvelu opět rozumně převládly.

(6.5/10)

 

Foto: Falcon

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Captain Marvel

Režie: Anna Boden, Ryan Fleck; Scénář: Anna Boden, Ryan Fleck, Geneva Robertson-Dworet

Hrají: Brie Larson, Samuel L. Jackson, Jude Law, Ben Mendelsohn, Djimon Hounsou, Lashana Lynch, Annette Bening, Clark Gregg, Lee Pace

Žánr: akční/sci-fi; Země původu: USA ; Stopáž: 124 minut

Premiéra: 7. březen 2019

Marek Koutesh