Cesta za Vánoční hvězdou – pohádkový norský dárek

10.11.2013 at 12:15  •  Posted in Recenze by

Dřív, než by bylo nejlepší, vstupuje do českých kin povedená norská pohádka s vánoční tematikou.

Nešťastné to může být z toho důvodu, že přesycenost vánočním produktovým šílenstvím ve všech obchodech může nyní, z počátku listopadu, odradit diváky od navození další zasněžené svátečnosti. Přitom by byla chyba nedopřát si ušlechtilý pohádkový kus, který osvěží zatuchlé programové schéma českých televizních Vánoc. Jen aby se Cesta za Vánoční hvězdou vydržela promítat ještě do prosince.

cesta_za_vanocni_hvezdou_2

Příběh nenalezl oporu v kreativitě nového tvůrčího zápalu, ale vychází z ověřené divadelní hry, která se zabývá vánoční výpravou už od dvacátých let minulého století. Šťastné časy království zastře smutek a hněv poté, co se dcera Zlatovláska královského páru ztratí, když se vydala za vánoční hvězdou na obloze, aby jí darovala své srdce. Královna žalu podlehne, král prokleje hvězdu za to, co mu přinesla. Vina však náleží bratranci hraběti, který zosnoval zmizení Zlatovlásky, protože by rád zdědil trůn. Ve svém jednání má komplice – čarodějnici.
Jeden mudrc však vysloví nadějnou předpověď – pokud se králi podaří vrátit hvězdu zpátky na oblohu, vrátí se mu i dcera. Splnění je podmíněno časově – do deseti let. Roky se mu ale nedaří a desátý Štědrý večer je na spadnutí. Do hry vstoupí chudá dívenka z vesnice, která uteče od lupičské bandy, jež ji zadržovala jako služku. Nabídne králi pomoc.

Hledání pohádky s duší

V českém prostředí má pohádkový žánr dlouhodobou oblibu a tradici, které však moderní doba dvakrát nepřeje. Ohraná vyprávění se v posledních letech čeští tvůrci pokoušeli nahradit svěžími a novými tématy, jenomže štědrovečerní pohádkové premiéry České televize většinu roků nepřesvědčují o svém potenciálu stát se klasikou a jediným výrazným úspěchem zůstává Anděl Páně Jiřího Stracha z roku 2005. Oproti originální cestě disponují autoři, kteří si volí starší pohádkové náměty, jistotu vypilovaností zdrojového materiálu, který svým stářím tvoří atributy pohádkového žánru a nemusí tak násilně hledat způsoby, jak se jim přizpůsobovat.

cesta_za_vanocni_hvezdou_3

Událostí Cesty za Vánoční hvězdou se týká druhá varianta a smysluplnosti a dynamice děje ozkoušenost prospívá. Nějaká filmová verze by se našla (např. 1976), ale v tuzemsku o ní stejně nikdo neví. Současné filmařské prostředky oproti starší verzi pomáhají vzezření, které si drží vysokou technickou kvalitu a dokazuje, že pohádky se dají točit věrohodně, nestrojeně a se správným filmovým dojmem a hrdinkou, s níž je snadné sympatizovat.

Tajemnost vánočního období

Historický ráz prostředí bez nadměrné dekorativnosti a výtvarné přestylizovanosti zajišťují autentické lokace, mj. český Pernštejn, v nichž se snoubí přirozené kulturní prostředí s nostalgickou vánoční atmosférou zasněžené krajiny. Když pragmatické středověké hradní prostory nahradí fantastičtější místa jako trpasličí nora, sídlo na severním pólu nebo kutloch čarodějky, řídí se norští tvůrci zásadou minimalismu, s nímž dokážou vytvořit mystické místo. Oproti amerických filmům se Santou Clausem je norský přístup k Otci Vánoc starosvětský a poetický. Kde i Češi začínají nadužívat průměrné digitální animace, tam se norští tvůrci piplají s rukodělnými prostředky.

cesta_za_vanocni_hvezdou_4

Zásluhou lyričnosti vyprávění se mnoho scén stává překrásnými, dojemnými vánočními momentkami – nejvýraznější je návštěva sadu Otce Vánoc, kde se dětský idol dozvídá, kdo zlobil a kdo byl hodný podle kvality stromku. Ve vztahu k podstatě Vánoc je příjemné, že režisér Nils Gaup pracuje s hlavní hrdinkou, která bez arogance či přehrávání ukazuje svou bezbřehou laskavost a dobrotu, vlastnosti tak opomíjené v dnešní době, ale o to morálněji důležité, zvlášť pro děti. Čistota vzdoruje zlu.

Zářný sympatie v dětské roli, bez humoru

Blonďatá Sonja odmítá loupit a tváří tvář smutkem zkroušenému králi nabídne svou pomoc, odhodlání a prostou logiku, aby našla ztracenou Vánoční hvězdu. Znalce poměrů v pohádkách nepřekvapí, kým Sonja je, ale snímku se daří pravdu umně skrývat tak, aby dětem uchystal postupné odkrytí skutečnosti. Navíc se autorům podařilo roli obsadit uvolněným hereckým nováčkem Vilde Zeiner. Skandinávské státy jsou nicméně proslulé svou povedenou dětskou tvorbou, kde je výběr ideálních interpretů zásadní, takže opak u Cesty za Vánoční hvězdou by byl spíš nepříjemným překvapením.

cesta_za_vanocni_hvezdou_5

Od úvodní pasáže, která se prostřednictvím statické animace naplno oddává pohádkovým půvabům, kde je možné základní dějové body odříkat jako básničku (nejlépe zvučným a autoritativním hlasem), k průběhu samotné cesty až k vyústění se drží napětí a nadšení z objevování jednotlivostí světa se skrytými kouzelnými bytostmi. Značně se drží stranou komedie, která právě svým povšechným pitvořením kazí samu podstatu vyprávění v mnoha novodobých pohádkách (přehnaná karikatura se týká jenom záporných postav, ale v kontextu žánru je to přijatelné). Cesta za Vánoční hvězdou je v podstatě vážná, protože jinak by drama ústředních postav přišlo vniveč a emocionální sepjetí se snímkem by povadlo.

Adventní jistota, která přišla poněkud brzo, ale neměli byste ji opomenout. Na vánoční nákupy a další materialistické kontury nadcházejících svátků zbude času dost, Cesta za Vánoční hvězdou je zdrojem nepojmenovatelného kouzla, které Vánoce dělalo v dětství Vánocemi.

(7.5/10)

Adam Fiala