Jack a obři – fazolové dobrodružství s CGI

0
5.4.2013 at 13:59  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Autor chytrého krimi Obvyklí podezřelí a komplexní komiksové adaptace X-Men připravil pohádku pro děti.

 Pohádková sezóna pokračuje a aktuální příspěvek pochází od autora nejméně očekávaného – Bryana Singera. V době, kdy se autoři Sněhurky a lovce rozhodli titulní hrdinku emancipovat a poslat do boje a ve společnosti se debatuje o pohádce o dvou princích je Jack a obři genderově klasická a pohádkově příkladně naivní vyprávěnka. Je to však stejně dobrý přístup, jako když klasický pohádkový materiál renovujete do krvavé taškařice jako Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic. Móda přichází a odchází, podstatné je, jak dobří vyprávěči dokážou filmaři být.

Fazole bránou do jiného světa

Příběh Jack a obrů se nejspíš dost liší od verze, kterou většinou známe jako Jack a fazolový stonek. Těžko bychom však dostali hollywoodský megaflák z příběhu o jednom chlapci, který v nebeském domě obra ukradne zlato, slepici a harfu a obra porazí tím, že pokácí obří fazolový stonek. Vzhledem k originálnímu názvu filmu Jack the Giant Slayer se film stává kombinací tohoto příběhu a Jacka zabijáka obrů. V konečném důsledku jsou však obě verze vzdálené tomu, co vidíme v Singerově 3D filmu.

   Jack je farmářský kluk, který od dětství četl pohádku o obrech. Při snaze prodat starého koně s povozem dostane výměnou vzácné kouzelné fazole, za něž je mu v mnišském klášteře přislíbena bohatá odměna. Než však k tomu získá příležitost, na vlastní kůži se přesvědčí, že obdržené fazole způsobují horší věci než obvyklé zažívací trable. Naneštěstí se v tu chvíli nachází v jeho domě zatoulaná princezna Isabella, která se vydala na vlastní dobrodružství. Obří fazolový stonek odnese dům i s ní vysoko nad mraky. Král sestaví záchrannou výpravu v čele s rytířem Elmontem a nastávajícím zeťem Roderickem, k nimž se Jack připojí.

 JACK THE GIANT SLAYER

Mistr mutantů na lovu obrů

Volba natočit novou filmovou verzi pohádky je nejpodivnější rozhodnutí ve filmografii Bryana Singera. Začínal s ryzími, malými dramaty jako Nadaný žák a Obvyklí podezřelí, přešel ke komiksovým adaptacím X-Menů, kde projevil velkou dávku realismu, psychologie a vůbec zájmu o postavy v komplexním příběhu. Sběhl od nich k vlastní adaptaci vysněného Supermana, což byl projekt za zásluhy podobně jako u Petera Jacksona King Kong za trilogii Pán prstenů. JACK THE GIANT SLAYER

Se Supermanem se už začala projevovat jeho velikášská povaha, i inklinace k širokému zapojení digitálních technologií. Valkýrou se vrátil ke kořenům, ale s Jackem a obry, problémovým projektem, jehož premiéra se odsouvala, se vrací k dráze Supermana. Jakou cestou půjdou příští rok X-Meni, k nimž se po deseti letech vrací, zůstává otázkou, jež zodpoví až premiéra.

   Jack a obři totiž nenabízejí nic ze složité psychologie většiny jeho snímků, a jak bylo zmíněno, co do barvotiskovosti a vyprávění naivní pohádky se blíží nejvíc filmu Superman se vrací. Stejně jako v tomto případě však zůstává faktem, že režíruje on, a stejně tak zůstává pravidlem, že Singer umí točit a má cit pro herce, jejich postavy, pojetí situace i gradaci vyprávění. JACK THE GIANT SLAYER

O princezně a chudém farmáři

Nicholas Hoult v ústřední a titulní roli se tak stává prototypem nevinného a chudého Honzy, který ke štěstí a lásce princezny přišel. Jakkoli klišovitě to zní, v roli náhodného hrdiny se vyjímá a přirozeným chlapeckým projevem budí sympatie v honbě za záchranou princezny. Tu ztvárnila nepříliš známá Eleanor Tomlinson, jejíž půvaby zajistí princeznovské vzezření, její diblíkovitý charakter pak zajistí dobrodružnou povahu. JACK THE GIANT SLAYER

V moderních intencích se vzpírá pojetí ženy-oběti, ačkoli Singerův film ji po počátečních snahách po svobodném životě uvrhne do situace, kdy si musí počkat na záchranu. Vzájemná náklonnost, která se mezi dvojicí postav rozvíjí, je starosvětsky příjemná, vzhledem k tomu, že je Jackovi neustále připomínáno, že si jako neurozený člověk může nechat zajít chuť.

   Gardedámu totiž dělá rytíř Elmont, kterého si s frajerskou, nicméně dobrosrdečnou pózou střihl Ewan McGregor. Nagelovaný účes sice do fantastické verze středověkého světa úplně nezapadá, ale je to pohádka a postava si udržuje dostatečný nadhled, aby mohla trousit vtipné promluvy i bránit hrad. JACK THE GIANT SLAYER

Ctižádostivý muž a pomstychtivá armáda obrů

O zápornou roli se v duchu nadsázky pokouší Stanley Tucci, ale protože mu Singer nevěnuje příliš pozornosti, jeho motivy jsou spíš povrchní a nezajímavé. Naneštěstí to má svůj důvod, protože hlavní zápornou roli převezmou obři. Ať už to potom byl číkoli nápad, přinést do vyvrcholení snímku regulérní válku lidí s obry je skvělý a funguje i zásluhou provedení, přehledného vývoje bitvy a střízlivým přístupem k bojovým technikám. V rámci vyprávění navíc adekvátně funguje jako podružná, zdržovací linie vedle hlavního boje jeden na jednoho, v němž si Jack musí obhájit svůj titul zabijáka obrů.

   Kvalitativní provedení obrů je v podstatě kvalitní, i když ne zcela realistické. Diskuse spíš přinese jejich výtvarné řešení, v němž někdo uvidí Grendela ze Zemeckisova Beowulfa, jinému připomenou svraštělé obličeje mimozemšťanů z animovaného snímku Máma mezi marťany. Rozhodně však nejsou koncipováni s ohledem na nějakou krásu, avšak s ohledem na jejich povahu se jinakost očekává. Přínosné je i provedení generála obrů s dvěma hlavami, kterého v originále namluvil Bill Nighy. Jednak je pro přehlednost výraznější, jednak si dětský divák v záplavě krvelačných obrů najde něco mile poťouchlého jako generálovu druhou hlavu komunikující skrz skřeky. Na okraj, jiný si to může humorně vysvětlit tak, že se obři množí pučením. JACK THE GIANT SLAYER

Hlavní chod: lidské maso

Přestože se jedná o fazolové dobrodružství Jacka, který se dostane do země obrů, není to vegetariánská strava. Zábava je to v mnoha chvílích masitá, protože Singer navzdory, nebo spíš poplatný nadsázce nenechává obry jenom mluvit o gastronomickém potenciálu lidských hrdinů, ale často a nečekaně se jejich stolovací metody i předvádí.

   Pravda, ani kapka trojrozměrné krve na diváka necákne, ale je sympatické, že autorský tým z obrů dělá vážnou hrozbu a zavdává tak základním protagonistům důvod strachovat se, že i jejich hlava skončí v obřím žaludku. Singer se tak blíží stylu Bretta Ratnera, který po něm převzal sérii X-Men a pozabíjel spoustu postav. V Jackovi a obrech ukazuje svou nemilosrdnou stránku i Singer. JACK THE GIANT SLAYER

Obří 3D

Kompromisy však nečiní ohledně natáčení. Jack a obři jsou sice podle nepsaného zákona hollywoodských stomilionových produkcí k vidění ve 3D, ale v obraze, který snímal Singerův dvorní kameraman Newton Thomas Sigel, je patrná kompozice k dosažení co nejsilnějšího prostorového obrazu. Rozestavění kulis v místnosti je takové, aby scéna zachycovala několik odstupňovaně vzdálených objektů, kamerové nálety v exteriérech jsou dechberoucí, déšť není jen placatou zástěnou a nejvynalézavější je snímek v momentě, kdy diváky staví do pozice obrů. V tu chvíli je trojrozměrný efekt zdůrazněn a malí lidé jsou zvláštně plastičtí.

   Nejhorší část si film odbude hned zkraje. Tvůrci se rozhodli starou legendu vyprávěnou jako dětský příběh ztvárnit pomocí kompletní animace a vzešlo z toho ne dost stylizované, málo realistické intro staré počítačové hry.

 JACK THE GIANT SLAYER

Ve zbytku se naštěstí stačí nechat unášet režijními schopnostmi Bryana Singera a věřit, že za rok zažije plnohodnotný comeback ve stylu X-Men 2.

(7/10)

Přečteno: 1872x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Půjde Chloë Moretz s Charlize Theron na Temná místa?

Chloë Moretz nemá ve své věkové skupině hereček příliš konkurence. Její nezaměnitelný výraz a roztomilý kukuč z ní během chvíle...

Zavřít