Když si člověk bere zodpovědnost za národ moc osobně.
Kontroverze se Masaryk asi nikdy nezbaví. Film bezprecedentně uspěl na letošním ročníku cen Český lev, i když do široké distribuce nastoupil až v týdnu následujícím po udílení. Produkce zkrátka využila možnosti vyplývající z pravidel a trochu podobně jako v zámoří film nasadila jenom v limitovaném počtu na konci minulého roku. Málokdo tak vítězný film viděl. Na druhou stranu, kdyby loni nezažil český film tak slabý rok, nemusel snímek v režii Julia Ševčíka uspět. Faktem ovšem je, že v Masarykovi natočil silné dílo.
Vyprávění filmu se soustředí na poměrně krátké období života Jana Masaryka, a to hlavně z let 1938 a 1939, ale divákovi se tím nic neulehčuje. Namísto lineární formy ve stylu životopisných dramat se oba roky totiž odvíjejí bok po boku, přičemž se tvůrci pokouší nalézat paralely.
Minulost neminulost
Vedle Ševčíka je pod scénářem podepsán i Alex Koenigsmark a hlavně Petr Kolečko, který spolu s Janem Prušinovským patří k nejzajímavějším talentům současného českého filmu a televizní tvorby. Okresní přebor (2010), Čtvrtá hvězda (2014) nebo Trpaslík (2017) jsou jejich díla, která vyvolala víc zájmu a diskusí, než bývá zvykem u tuzemských televizních stanic.
Kolečko tak má s tvorbou přece jenom víc zkušeností než Ševčík, který zatím natočil jenom dva celovečerní filmy, naposledy před osmi lety šlo o Normal, což byl fantasticky expresionistický a dekadentní kus s myšlenkovým přesahem na téma zločin a trest. Ševčík už tehdy ale koketoval s tím, že svou příběhovou hru zasadí do historického rámce.
Podobný přístup je cítit i u Masaryka, což má smysl pro účely uměleckého záměru, zároveň to však znamená, že jen těžko najde filmový Masaryk uplatnění jako náhražka učebnic dějepisu. Na to si až moc vymýšlí, případně domýšlí. Většina historických textů o Masarykovi se sice shoduje na jeho psychické labilitě, ovšem nikde není prokázáno, že by po mnichovské dohodě skončil v americké léčebně.
Filmu tím ale umožňují (možná můžeme použít označení s expresivní nadsázkou) vyjádřit duševní stav, který Jana Masaryka musel s touto událostí zasáhnout. A jak sledujeme jeho pobyt a introspekci, která nám zároveň přibližuje jeho život a osobnost v reflexivní podobě, vidíme i události předcházející Mnichovu, v nichž zase poznáváme Masarykovu osobnost v bezprostředním vyjádření. To zahrnuje i divoké večírky či milostná dobrodružství, což ale všechno tak trochu slouží i jeho diplomatickým záměrům, když obhajuje právo Československa a snaží se na svoji stranu získat další evropské země, aby nedaly přednost tomu obětovat nějakou středoevropskou zemičku, když dá Hitler pokoj.
Roden zase Masarykem
Ševčíkova režie je hodně energická, což se občas projevuje i v hyperaktivitě a přehlcenosti. Kde je však potřeba zpomalit, zpomalí a nechává dramatičnost scény zaznít s plnou vervou. Když chce zachytit nespoutaný večírek, nedrží se zpátky. Neustále si však udržuje pozornost, snad i díky vtahující hudbě pánů Michala Lorence a Kryštofa Marka.
Devizou jsou pak i herci. V případě Karla Rodena i Oldřicha Kaisera jsou pochyby o ocenění liché. Oba herci předvádějí fantastický výkon, plně se oddávají postavám a ztrácí se v nich. Roden (který paradoxně už dřív hrál i TGM) umožňuje vnímat Jana Masaryka v jeho strašlivých rozporech, jako syna, který nezabránil zničení otcova odkazu v podobě samostatného suverénního Československa.
I když se Masaryk odehrává na vrcholné politické rovině a nahlíží i do zákulisí vyjednávání a čachrů, které předcházely nejprve Mnichovu a nakonec i druhé světové válce, nejpůsobivější je v momentech, kdy ilustruje tíhu dějinných událostí na bedrech člověka, pro něhož bylo jméno Masaryk téměř prokletím.
Foto: Bioscop
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Julius Ševčík; Scénář: Petr Kolečko, Alex Königsmark, Julius Ševčík
Hrají: Karel Roden, Oldřich Kaiser, Eva Herzigová, Jiří Vyorálek, Robert Jaškow, Emília Vášáryová, Zuzana Krónerová, Arly Jover, Dermot Crowley, Milton Welsch, Hanns Zischler
Žánr: drama; Země původu: Česko/Slovensko; Stopáž: 85 minut
Premiéra: 25. prosince. 2016 / 9. března 2017
Podobné články
Most špiónů – agenti studené války
Jackie – cena za veřejný život
Kvarteto – harmonie z disharmonie
Nejtemnější hodina – konzerva s proslovy
Nikdy neodvracej zrak – anebo se vůbec nedívej
Modelář – Zelenka zkouší hranice spravedlnosti a žene k soudu hlavu USA
Jan Žižka – dějiny českých zemí očima zatracených
