Láska a teror v rozdělené Palestině.
Omar je mladý hoch, jakého jsou na světě tucty. Snaží si vydělávat poctivou prací, je zakoukaný do jednoho děvčete a v duši mu hoří víra v ideál, který se neztotožňuje s okolní politickou situací. Jak to bývá, nejsou věci až tak jednoduché a pro Omara to platí dvojnásob, neboť je Palestincem, jehož město protíná zeď střežená izraelskými vojáky. Když se chce tedy vidět s přáteli nebo trávit chvíle s milovanou dívkou Nadjou, musí nejprve zdolat mnohametrovou zeď.
Aby to nebyl jediná viditelná překážka v jeho životě, druhou tvoří rodinné svazky jeho lásky. Je totiž sestrou jeho blízkého přítele Tareka, s nímž a ještě s kamarádem Amjadem tvoří malou odbojovou skupinu, bouřící se proti izraelské nadvládě. Jenomže přiznat Tarekovi zájem o jeho sestru a vylíčit plán na vlastní bydlení a manželské soužití, to v něm vzbuzuje ještě větší obavu z neúspěchu než teroristický útok na vojenskou základnu.
Pravda a láska musí zvítězit
Nejedná se o komedii, byť formulovaný střet odvahy pro boj a odvahy vyznat city zní nejapně. Režisér a scenárista Hany Abu-Assad netočí humoresky a ve svých příbězích z východního břehu Středozemního moře se odhodlaně drží věrného zobrazení ducha místní společnosti, na jejíž situaci není nic k smíchu. Neznamená to však, že by zmíněný střet postrádal nosný význam, naopak je motivem, který vede jednání Omara skrz nejednu trýznivou situaci, v nich musí řešit otázku loajality a sebezáchovy.
Bylo řečeno, že Omar je stejný jako miliony jiných mladých mužů, které trápí láska i hledání správné životní cesty. V čem by tedy film Abu-Assada měl být jiný a zasloužit si pozornost? Nezainteresovaný divák, který nezkoumá politické vztahy, musí ocenit pohled do problematických izraelsko-palestinských vztahů i z té méně prosazované strany. Ačkoli se Omar účastní setkání lokální guerillové skupiny a sympaticky odolává ďáblovu pokušení, které by zachránilo jeho, ale zradilo jeho přesvědčení, lze na něj právě skrz romantickou zápletku pohlížet na jednoho z průměrných představitelů tamní komunity.
Mít proč bojovat
Nespokojenost s cizí nadvládou je pochopitelná, tvůrci si dávají záležet na tom, aby v několik konfrontačních scénách předvedli, že zlá krev není jen přičiněním palestinské strany. Autoři palestinské národnosti nejsou ale zaujatými soudci, přeci jen se Omar účastní vraždy okupačního vojáka a sám se nabízí, že vystřelí. Pod tím vším však leží neopomenutelná náklonnost k Nadje. To ho vede od mladického bouření k usedlému životu. Někdy není zcela jasné, na kolik se odboje účastní proto, aby měl snaží kontakt se Tarekovou sestrou.
Romantika je přitom vedena nanejvýš cudně, jak si místní tradice žádá. Zatímco na Západě by podobný případ obavy z odhalení stavěl i na tom, že mezi dvojicí došlo i k tělesnému kontaktu, v palestinském prostředí příběh budí sympatie starosvětskými způsoby. Jejich největším prohřeškem jsou na lístečky psané vzkazy.
Upřímnost v údolí špiclů
Pomáhá i režisérovo, ve filmografii kontinuální rozhodnutí vybrat si do rolí převážně neherce, kteří zvlášť v postavách dospívajících lidí mohou podobně jako ve Formanových raných filmech značně dopomoci zážitku ze sledování. Roli Omara získal Adam Bakri a rozhodně to nebyla chyba, protože postavě dopomáhá k obyčejnosti, odhodlanosti a přesvědčivé vzpoře vůči systému. Jeho láska Nadja v podání Leem Lubany pak čerpá ze své čarovné krásy, rozverné povahy i čistého srdce, takže není divu, že by Omar pro ni udělal cokoli.
Snímek by si však s takto nastavenými parametry nevystačil, a tak doplňuje napjatou situaci ještě pozoruhodnými a silně emocionálními vztahovými veletoči, z nichž vychází jako nejpotupnější a nejzrazenější chlap na světě, který pro ideál své lásky udělá vše, i kdyby při tom měl on sám přijít o vše, včetně Nadji. S takovou tragickou romantickou situací se žije lépe, když má smysl, o nějž ho však jeho okolí obere. Film tak mění svou náladu, v níž usilovný boj v podstatě za cokoli má ospravedlnitelný rámec, dokud se hraje fér. Omar je skvělý film práv tím, že i když si nemůžeme být jistí tím, jestli protagonistovi můžeme lidsky a společensky fandit, protože neznáme všechny historické detaily tamní společnosti, proradná zrada se stane rozhodujícím faktorem.
Omar se stává smutným důkazem, že když nejste svině, ostatní vepříci však sežerou, aniž byste si toho všimli.
