Star Trek aneb Kirk, Spock a spol. se vrací

5.5.2009 at 18:45  •  Posted in Recenze by

Spock pozvedá ruku se spojenými prsty a je pouze na divácích, jestli to bude chápáno jako pozdrav či rozloučení.

 

Nápad duchovního otce Gena Roddenberryho má totiž za sebou několik sérií seriálu, desítku filmů, nejrůznější mutace původních postav a teď už po jedenácté přilétá na filmové plátno posádka hvězdné lodi Enterprise. Samotný fenomén kultovního sci-fi příběhu pomalu zastaral a nadšení vzbuzoval pouze mezi ortodoxními fanoušky, kteří si ve svých skříních schovávají napodobeniny teplákových uniforem. I proto byla budoucnost Jamese Kirka a Spocka nejistá, dokud se do projektu nevložil J. J. Abrams, tvůrce Ztracených a Monstra, a nepřipravil jeden z otevíracích velkofilmů letošní letní sezóny. A jak je u posledních reinkarnací dávných hitů zvykem, i on celou sérii jistým způsobem restartoval, a přece si zachovává retro styl.

startrek_2 Star Trek (2008) Directed by: J.J. Abrams

Opravdu vypečená vědeckofantastická podívaná tu nebyla od dob poslední epizody Hvězdných válek, ale i ona měla ten problém, že byla součástí zaběhnutého univerza George Lucase. Na mysli mám spíš space operu, která by fungovala sama o sobě, bez nutnosti existence mateřského kultu. O něco takového se kupodivu se Star Trekem právě Abrams pokusil – vytvořit film, který je splněným snem zavilého fandy i zážitkem vhodným pro obyčejného člověka.

James T. Kirk i Spock byli dětmi, to není zase až tak překvapivé zjištění, ale ti, co nemají jejich charakterové vlastnosti v malíku, ocení úvodní scény, které zjednodušeně charakterizují podstaty obou dvou a vytvoří oslí můstky pro jejich pozdější jednání. Nicméně je tato část vzata jednak rychle a jednak bez obsáhlejšího informování. Takhle působí skoro zbytečněji než úvodní titulky Wolverina. Divák se nenaděje a Abrams už dává základní podobu posádky Enterprise dohromady. Že to nebude jednoduché, značí už konflikt, který vznikne mezi Kirkem a Spockem na Akademii. Nicméně jsou rychle vrženi do nebezpečného dobrodružství, na jehož konci by mohlo stát zničení celé vesmírné federace. Jeden Romulan jménem Nero se totiž naštval a spolu s obrovskou těžební lodí ničí lodě a planety. Nikdo přitom vlastně neví, kde se tu vzal a proč to dělá. Čekejte spousty vesmírných bitek, černých děr, časoprostorových komplikací, vybuchujících planet a skoků volným pádem.

startrek_4 startrek_5

Pokud by se měla hodnota filmu posuzovat pouze a jen dle měřítka, ve kterém je kvalita odrazem hlavního padoucha, měl by to jedenáctý Star Trek dost nahnuté. Eric Bana, který mnohým utkvěl v paměti jako představitel filozofujícího Hulka od Anga Leeho nebo jako jeden z obránců hrdé Tróje, sice vypadá dost stylově pod zelným nasvícením a s tetováním napříč oholenou hlavou, dokonce i charisma mu nechybí, ale jenom v těch několika málo scénách, které jsou mu dopřány. Postava Nera se totiž zdá pouze hnacím motorem filmu, ve kterém jde o formování posádky, jaká figurovala v seriálu z šedesátých let. Není špatným zlosynem, i jeho motivace je docela sympatická, ale spolu s časoprostorovými kličkami, se kterými si v jedné ze svých dějových rovin film pohrává, patří k těm nepodstatným věcem filmu. V čem tedy tkví podstata a laso zájmu, kterým nás chce Abrams upoutat?

startrek_6 startrek_7

V hrdinech samotných, ačkoliv bych je přímo hrdiny nenazýval. Filmu kupodivu chybí nutná dávka heroismu. Není nouze o napínavé, akční scény, ale postavy to dělají s takovou samozřejmostí, ačkoliv zrovna vystrčily hlavu ze dveří akademie, že pak vůbec nebereme jejich počínání jako hazardování se životem, které by diváka vybudilo k zatínání prstů do sedačky. Mnohem víc vsází Abrams na svěží dávku humoru, zdravý projev sebereflexe. I v tom nejstarším seriálu lze vypozorovat humorné prvky, ale tady se mnohdy tak tlačí na pilu, že tak spolu s oním nedostatkem zdravé hrdinskosti vytváří nerovnovážnou polohu. Zasměji se pokaždé, když se na plátně objeví podivný emzák, když navigátor Chekov se silně výrazným ruským přízvukem se snaží autorizovat lodnímu počítači nebo jen rozmlouvá s ostatními členy posádky, když inženýr Scott udělá cokoliv, neb má mimikry Simona Pegga, a když se Abrams neudrží a vstrčí do filmu scénu, která se očividně snaží ždímat emoce. Hnedle z kraje je totiž taková scéna v tomto duchu sestříhaná a představuje opravdu velkou podívanou, avšak její slzopudná struktura je nepříjemně očividná. O to více pak spolu s chladným zbytkem působí hodně vykonstruovaně. Vše se totiž zdá perfektní, na pohled dokonalé, ale uvnitř takové nijaké. Jednoduše povrchní a dravé jako Kirk, uhlazené a chladné jako Spock.

startrek_8x startrek_9

Nejedná se proto v prvé řadě ani tak o velkolepé vesmírné dobrodružství. Ohromí spousty trikově krásných scén od ILM ve spojitosti s Abramsovou oblíbenou roztřesenou a pohybující se kamerou, které hra s falešnými světelnými odlesky a všudypřítomnými světýlky dodává skutečně futuristický šmrnc, ale mnohem víc se tlachá. Aby mohly padat hlášky, aby se Kirk v podání Chrise Pine a Spock s tváří Sylara ze seriálu Hrdinové mohli špičkovat. A když byl naposledy postaven film na vztahové konfrontaci (Akta X, mimochodem), tak to nedopadlo vůbec dobře. Naštěstí Abrams není hlupák a Giacchino diriguje jako o život, takže má film tah na branku. Ale stejně tak mohu udělat lépe, pokud si pustím Mission Imposible III a pak poslechnu soundtrack Speed Racera.

startrek_10 startrek_11

Závěr J. J. Abrams natočil vesmírné dobrodružství, zábavné na pohled a se snahou o futuristický vzhled, ale nezanechává silnější dojem a po skončení filmu bude vaší jedinou otázku, koho hrála Winona Ryder.

(6/10)

Adam Fiala