Karate Kid – kopanec proklatě vysoko

17.9.2010 at 17:10  •  Posted in Recenze by

Pod producentskými křídly rodiny Smithových vznikl letos další návrat k osmdesátkám, tentokrát potem nasáklý remake „bijáku našeho mládí“ o klukovi, který se musel mimo nástrahy dospívání popasovat s bojovým uměním, zlými spolužáky a jedním tajemným údržbářem. „Vylepšená“ verze však originálu nedělá žádnou ostudu.

 

Kdo před rokem v něco doufal. Když se objevily první zprávy o „dalším zbytečném“ remaku, obloha se zatáhla a všem filmovým fanouškům se udělalo trošičku nevolno, jen co pomysleli na to, že někdo bude chtít vzít jejich oblíbenou dětskou klasiku z VHSek a narychlo ji předělat do umělého produktu, který se bude jen snažit napakovat na výdělcích. A poté vypukla přímo vichřice obřích rozměrů, když vyšlo najevo obsazení snímku. Dvanáctiletý syn Willa Smithe Jaden a polovyhaslá asijská akční hvězda Jackie Chan v příběhu přeneseném do Číny? Ti producenti se snad museli zbláznit! Jenže oni láskyplní rodiče – Will a Jada Smithovi – se nezbláznili, jen svému synovi dali předražený dárek k narozeninám, který spolufinancovali společně s produkční společností Columbia Pictures a kde se mladý potomek pokusí vydobýt vlastní kariéru ještě před získáním občanky. Je snadné si k filmu předem vypěstovat nechuť, záměrně ho odsoudit a tvářit se jako největší „macho“, který se na podobné „sprosté komerční filmy“ nedívá. Potom je ale obtížnější přiznat, že na tom prvoplánovém akčním nářezu opravdu něco bylo. A že to byla kupodivu zábava.

karatekid_2 karatekid_3

Nový Karate Kid obsahuje vlastně úplně totožnou hlavní dějovou kostru jako jeho předchůdce, proto jestli někdo čeká nějaké šikovné zákruty ve scénáři, je ve špatném sále. Přesunuli jsme se jen do Číny, kde matka hlavního bijce Sherry Parker (nebývale otravná Taraji P. Henson, kterou známe například z Podivuhodného případu Benjamina Buttona) dostane práci a malý Dre je náhle cizincem v cizí zemi. Hned co se ale začne seznamovat s místními, tak dostane na budku a rozhodne se to nenechat jen tak. Shodou náhod si jej vyhledá tajemný pan Han a začne ho připravovat na turnaj v kung-fu, kde se svou čest pokusí vybojovat zpátky. Dále netřeba zdůrazňovat, že ve filmu najdeme také pohlednou dívku z bohaté rodiny, do které se Dre hned bezhlavě zamiluje, chytání mouchy čínskými hůlkami, napodobeninu kultovního „čapího skoku“ a podobné známé věci v zcela novém obalu. Jak jste si totiž správně všimli, tak se nebudeme učit karate, nýbrž kung-fu!

karatekid_4 karatekid_5

Pod rouškou nesmyslného názvu se potom skrývá hned několik mírných vylepšení, které dotahují výsledek na úroveň hodnou originálu. Proto se zde nevyskytuje něco jako kopírování scén či motivů, jen s jinými herci. Vezměme si například trénink. V roce 1984 musel mladý bojovník voskovat auta, hoblovat podlahu a natírat plot. Dnes však tvůrci jen bezmyšlenkovitě nekopírují stejnou sekvenci, ale vymýšlí pro hlavního hrdinu v rámci nového bojového umění opakované věšení bundy na věšák. Jistě, že to není kdovíjaká inovace, ale i tyto mírné odklony od jasně dané předlohy působí jako osvěžující ledový čaj s příchutí ginka. Stejně jako v dalších případech, které vydatně využívají čínské prostředí tak, aby si z toho něco odnesla hlavní cílová skupina – děti.

karatekid_6 karatekid_7

Stopáž se oproti minulu majestátně prodloužila (140 minut na letní popcornovku pro děti?), takže zbylo relativně dost času na to, aby film zbytečně nespěchal a epizodně neodvyprávěl jednotlivé části příběhu. Je až překvapením, že nejnovější počin tvůrce zrůdností jako Růžový panter 2 Haralda Zwarta působí tak svižným dojmem, že se v průběhu této skoro dvou a půl hodinové naivní pohádky nestihnete nudit. Navíc prostředí Číny je využito na sto procent, tudíž se můžeme dočkat nových lokací působících proti „undergroundovému“ prostředí Los Angeles přímo epicky (v rámci žánru). Trénink na Velké čínské zdi je jen pouhým začátkem nekonečného výletu za národními pamětihodnostmi Číny. Ty se na nás z plátna smějí jako z propagačního letáku, který se snaží přilákat co nejvíce turistů. Můžete tvůrcům tyto „reklamní záběry“ zazlívat, ale faktem zůstane, že si obě světové velmoci vypomohly navzájem – Čína dovolila natočit letní biják a Amerika se jim za to postarala o speciální dvojdíl Cestománie.

karatekid_8 karatekid_9

Vylepšení se však netýkají pouze několika změn ve scénáři, ale i filmového stylu. Ten již dle trendů dnešní doby podlehl tradičnímu upgradu – zmodernizovaní. Film se proto nenese v duchu originálu, který oplýval „klasickou“ ničím výjimečnou režií. „Kung-fu Kid“ je dynamický příklad letního trháku, který dokáže obyčejné věci prodat v líbivých záběrech tak, že vám budou připadat jako z pořádného akčního příběhu o cti a přátelství v měřítkách, které vyhovují jak nejmenším, tak i odrostlejším divákům. Po choreografické stránce nemám k akčním scénám výtku. Jsou svižně natočené a máte v nich chuť hned hlavnímu otloukánkovi fandit, i když je jisté, že se vše žene do nezastavitelného happyendu plného výskajících lidí a nově nabyté slávy. Díky dobrým a přehledným bitkám (jak v ringu, tak na ulici) nabývá tento remake lepšího dojmu po stránce akčního filmu pro malé diváky. Jistě, že veškerá akce je brutálně nadnesená, jelikož se v ní mezi sebou rubou dvanáctileté děti, ale ve filmu je jí tolik (včetně závěrečného asi půlhodinového turnaje), že se jí ani nestihnete nabažit.

karatekid_10 karatekid_11

K lepšímu zážitku a pocitu „komplexnosti“ dopomáhá také výborný orchestrální soundtrack, jenž vytváří něco jako atmosféru a díky již zmíněnému „epičtějšímu“ pojetí působí nečekaně silně, a to i v těch nejbanálnějších okamžicích. Písničkový soundtrack nevybočuje z popíkových skladeb, které nahrávají na smeč mladému Dremu, jenž ztělesňuje to, co se mezi pubertální mládeží nazývá „cool“. Má slangový slovník, umí tančit a říkat vtipy, působí zkrátka jako sympaťák od vedle, který pobral trošku více „šoumenství“ a slušnosti, než je obvyklé, a ihned vyznívá jako postava, s kterou by se chtěli malí diváci skamarádit. I mentorská role sedla Jackiemu Chanovi přesně na míru. I když jako dospělák mydlí na férovku malé děti, nemůže se mu upřít odhodlanost, s jakou k roli přistoupil. Prostě žádné zběsilé otočky, jen střídmé přešlapování na místě a předávání mouder dalším generacím. I přes ošuntělý vzhled je rovnocenným nástupcem legendární role Moritova Miyagiho.

Karate Kida můžeme považovat za jedno z letošních překvapení. Z obavy zbytečného remaku se nám dostala střídmá letní pohádka, která bez problému nasytí diváky všeho věku. Neudělá vám sice díru do hlavy a nebudete o ní příští týden horoucně přemýšlet, ale bez přehnaných očekávání dokáže vykouzlit mírný úsměv na tváři, který vás možná doma donutí srandovně poskakovat před kung-fu videi z Youtube. O kolika letošních letních filmech tohle můžete říct?

(7.5/10)