Na Boží hod, přímo uprostřed vánočních svátků, odbude si svou světovou premiéru nejnovější experiment dánského rebelanta Larse von Triera. Muž, jehož díla už bezmála třicet let fascinují jeho fanoušky i odpůrce, se vydal vstříc pravděpodobně největší výzvě své kariéry.
Nymfomanka se zpočátku uvedla jako „erotická Odyssea“ pečlivě zkoumající ženskou sexualitu. Z každého dalšího střípku reklamní kampaně ale začíná být patrné, že spíš budeme mít co dočinění s pokusem o takřka definitivní autorskou vizi, v níž bude zářící hvězda sám von Trier – jeho inspirace, touhy a hlavně vášně.
Po Antikristovi pověst buřiče už asi Larsi Von Trierovi nikdo neodpáře. Neměli bychom ale zapomínat, že nekonformnost sahá až na samý počátek jeho velmi plodné a podnětné filmografie. Ztěžka lze očekávat snadno stravitelné snímky od muže, který za své největší inspirace považuje Andreje Tarkovského a Carla Theodora Dreyera, jenž proslul jako tvůrce neschopný zbytečně otupujících kompromisů ve svých dílech. Nymfomanka se profiluje jako pomyslný vrchol režisérovy vzpurnosti, opravdu se s ní chystá otestovat limity současné kinematografie.
Životopis sexuálních zkušeností
Otevřený film s nejsilnější nepřístupností
Lars von Trier ale po Antikristovi moc dobře ví, že kontroverze mainstreamové publikum nakonec od návštěvy kina přeci jen odradí. Nymfomanka bude v Americe uvedena s nejpřísnější přístupností NC-17 a režisérský sestřih se bude nejspíš promítat v malém okruhu kin s přístupností unrated. Hovoří se také o festivalu v Cannes, světová premiéra ale Nymfomanku předurčuje jen k promítání mimo soutěž. U nás dostaneme možnost spatřit první část již 26. prosince. Vánoční premiéra je produkční kalkulace, tvrdí jedni. Druzí poukazují na výjimečné okolnosti, díky kterým film uvidíme jako jedni z prvních na světě (před námi je jen Dánsko a Španělsko).
Pochopitelně, jakýkoli diskurz o Nymfomance se musí dotknout pornografických scén, jejich provedení, účelu a otázky nepostradatelnosti v kontextu celého projektu. Společnost Zentropa, kterou Lars von Trier založil s producentem Peterem Aalbæk Jensenem, už v minulosti s pornografickým filmem koketovala. Je jedinou filmově produkční společností, jež má na kontě jak nominace na Oscara, tak nominace na ceny „dospělých filmů“ AVN. Nymfomanka, přestože zobrazuje nesimulovaný sex, rozhodně netouží po prostém zařazení do žánru postaveném na konceptu fantazií vytržených z vyprávění.
Dá se předpokládat, že Lars von Trier sexuálních scén neužije jako šokujícího přídavku, přirozeně je včlení do příběhu a tím je zbaví přirozeně stimulujícího účinku. Podobné pokusy jsme v minulosti mohli zaznamenat například ve filmu Devět písní Michaela Winterbottoma nebo v ambiciózních pornografických „crossoverech“ počátku 80. let. Vzhledem k angažmá mezinárodních hereckých hvězd, které netouží účasti v pornografických scénách, některé detailní akty budou dílem vizuálních efektů, respektive zkombinování těl herců a hereček dospělých filmů s hlavními představiteli.
Ojedinělost celého díla stvrzuje režisér prohlášením, že s Nymfomankou hodlá stvořit nový filmový žánr – disgressionismus. Jeho podstatou by mělo být odpoutání jednotlivých kapitol od hlavního tématu či dějové linie. Případné další dotazy si musíme schovat až do kina. Lars von Trier poslední roky odmítá poskytovat interview a tím jen přiživuje šuškandu o zážitku, který v nás bude dlouho doznívat.
- Oppenheimer – mistrovští režiséři nehrají v kostky - 23.7.2023
- Fabelmanovi – nekonvenční Spielbergovo vyznání - 28.11.2022
- Jan Žižka – dějiny českých zemí očima zatracených - 7.9.2022