Hledá se Dory – mořský svit neposkvrněné mysli

18.6.2016 at 14:17  •  Posted in Recenze by

Pixar natočil pokračování jednoho ze svých nejmilovanějších filmů. Bylo prakticky nemožné, aby Dory dosáhla výjimečnosti Hledá se Nemo. Jen tak tuhle rybku spláchnout do záchodu, by však byla škoda.

 

Podmořský svět se zase jednou stává dějištěm rybího dobrodružství. Studio Pixar se po více než dekádě vrátilo k postavám, s kterými ukradlo nejedno srdce ve filmu Hledá se Nemo (2003). Jako vždy se můžeme dohadovat, že nebylo nezbytné vytvářet pokračování k filmu, který mezi animovanou tvorbou patří k legendám. Mohlo by být moře argumentů proti vzniku Hledá se Dory, naštěstí má dílo dost důvodů, aby si svou existenci obhájilo.

V prvé řadě se tvůrcům v čele s Andrewem Stantonem, který režijně vedl i velkou mořskou pátračku po Nemovi, podařilo najít nosný úhel vyprávění. Není to pouze zamíchání postav do zcela nového dobrodružství, v kterém bychom se sice s populárními postavami pobavili, ale nic by jim to nepřineslo. Naštěstí Stanton s dalšími autory příběhu vylovil osobní aspekt, který se celou dobu skrýval v rybce Dory (a je pojat lépe, než když v Autách 2 /2011/ přebral vůdčí roli Burák).

hleda_se_dory_3

Minule byla vlastně jenom komediální parťákem, který pomohl k proměně Merlinovi pátrajícímu po synovi, teď se mění v komediálního tahouna, jehož úsměvnost nijak nebrání tomu, abychom se dojali nad tím, co jsme vlastně v prvním filmu přehlíželi. Že její zapomnětlivost má i tragický rozměr. Zároveň její problémy s pamětí podobné nějakému postižení nabývají na významu, který dětem říká o toleranci a trpělivosti. Nutno však říct, že komediální potenciál byl i na Pixar příliš velkým lákadlem, takže zatímco Dory se učíme přijímat i s jejím „postižením“, smějeme se tomu, jak dvojice lachtanů šikanuje svého druha, který má také očividně problémy.

 

Maskovaný přízrak dobré společnosti

Jsou ale jedněmi z mnoha postav s „poruchou“, kterými byl film zaplněn, jelikož se podstatnou část odehrává v instituci, která se stará o zraněné mořské tvory. Nejpůsobivější a animačně nejnáročnější je chobotnice Hank. Tomu schází jedno rameno a také více radosti ze života. Výborně v sobě mixuje fyzický humor, jelikož je schopen splynout s pozadím, a účelně se tak maskovat při své výpravě za vysněným životem v krabici, zároveň se výborně v dialozích doplňuje s Dory jakožto suchopárná náhrada za ustaraného Merlina.

hleda_se_dory_2

Zamotává se do toho jak celá řada legračních momentů, tak pro Pixar tradičně silné emotivní momenty. Vyprávění často narušují i flashbacky, které se Dory vybavují v momentech, kdy má její paměť světlé chvilky. Nepředstavují ale nějaký sofistikovaný doplněk k hlavní linii, slouží hlavně jako stopy, místy možná až příliš postrkující děj.

Nejenže není srovnání s Hledá se Nemo pro Dory výhodné, vazbou na svého předchůdce nový film dokonce těžkne. Postava Nema je už prakticky zbytečná, ale není možné ji opomenout. Na skok se také vrací řada jiných postaviček, ale už jenom opakují, co předvedly minule. Dory zkrátka nemůže těžit z originality svého předchůdce, už ani nemůže ohromit překrásnou animací vodního světa, smysluplně ale na Hledá se Nemo dokázala navázat. Moře slz sice tentokrát lidi nevypláčou, na mělčině ale tenhle projekt také neuvázl. Dory si svůj příběh zasloužila.

 

(7/10)

Foto: Falcon/Walt Disney/Pixar

 
  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Finding Dory

Režie: Andrew Stanton; Scénář: Andrew Stanton

Hrají: v českém znění Barbora Munzarová, Ivan Trojan, Jaromír Meduna, Anna Brousková, Šimon Fikar

Žánr: animovaný/dobrodružný/rodinný; Země původu: USA; Stopáž: 90 minut

Premiéra: 16. června 2016

hleda_se_dory_plakat

Adam Fiala