Je pokračování úspěšné knižní série epickou podívanou, nebo jen další povinnou hladovkou?
Hunger Games způsobily před dvěma lety na poli teenage fantasy slušný poprask. Po Stmívání a jeho následovnících, u nichž zavilé knižní fanynky plakaly štěstím a ostatní by z nudy a beznaděje raději vyli na měsíc, se objevil snímek, který ukázal, že nálepka „film pro holky“ automaticky neznamená „lobotomie ještě předtím, než vás napadne myslet“. V případě prvního dílu se nejednalo ani zdaleka o dokonale vybroušenou zábavu, nicméně minimálně pozitivně nabourával některá žánrová klišé. Dvojka s podtitulem Vražedná pomsta se již kromě hrátek v aréně věnovala pečlivému budování dramatu a znamenala významný kvalitativní skok vpřed. Udržel třetí díl nastavenou úroveň?
Z arény pod zem
Hladové hry sice v názvu zůstávají, v tomto díle se však již do arény zpět nevrátíme. Společně s Katniss (Jennifer Lawrence) se dostáváme do utajeného Kraje 13, jehož obyvatelé přežívají v podzemním komplexu. Prezidentka Alma Coin (Julianne Moore) společně s Plutarchem Heavensbeem (zesnulý Philip Seymour Hoffman) plánují prostřednictvím cílené televizní propagandy s Katniss v hlavní roli získat i zbylé kraje pro revoluci proti Kapitolu. Katniss však po stanutí v čele revoluce nikdy netoužila, a z toho důvodu se toho v první části snímku příliš mnoho nestane.
Jennifer Lawrence předvede v tomto díle série patrně nejširší škálu emocí a zůstává stejně jako minule tahounem snímku, přesto přičiněním vláčného tempa zpočátku neunikne místy mírné zívnutí. Tvůrci i tentokrát těží z toho, že ani „ty dobré“ postavy nepůsobí jednoznačně pozitivně, celou jemnou manipulaci prezidentky a PR specialisty však zmaří Katnissina mladší sestra Primrose, která jí poradí, jak by se měla zachovat. Přemoudřelé děti prostě působí otravně kdekoliv a kdykoliv, jen to zjevně filmařům ještě nikdo neřekl.
Papírem šustící přirozenost
Katniss tedy úděl symbolu revoluce přijímá, ačkoliv zůstává více než ideály o svobodě vedena vlastními egoistickými zájmy a city. Filmová hrdinka však nepředstavuje zrovna reklamní herečku, které by tu práci po výkonu na konkurzu opravdu dali. Patetická hesla tak z jejích úst působí ještě hůře než sama o sobě a Katniss se odhodlává vydat přímo na bojiště, aby zde našla svou přirozenost.
Konečně se tak o válce nejenom mluví, ale skutečně se na plátně odehrává. Můžeme se sice pousmát nad tím, že po traumatickém bojovém zážitku by většina jedinců rázem mluvila sprostěji než náš prezident nebo by se nezmohla na slovo místo toho, aby z patra vymyslela znělé revoluční heslo, díky provedení tento moment přesto nepozbývá působivosti. Navíc ve formátu 4DX začíná mít jeho přidaná hodnota teprve nyní smysl, neboť do té doby se hlavně hodně jezdilo výtahem, aby sedačka mohla alespoň lehce zavrnět.
Především však film nabývá na účinnosti s každou novou scénou a to kromě akční složky hlavně po stránce emocionální. Úvodní pasáž sice působí o řád nudněji, postupně se však vyjevuje její smysl. Hunger Games se všemi zvraty a novými souvislostmi náhle baví, ačkoliv ne všechno, co se zde odehraje, můžeme označit za nepředvídatelné. Sem tam se navíc vyskytne naprostá klasika dobrodružných podívaných à la proběhnutí dveřmi bunkru na poslední chvíli. Scény z odboje zase někdy působí, že pud sebezáchovy ve fiktivním světě neexistuje, ale sveďme to na davovou psychózu, ať máme klid.
Připravte se na finále
První díl rozpůleného finále vyvolává na první pohled obavy. Již jsme si prožili půlený závěr Harryho Pottera nebo výše zmiňovaného Twilightu a i blížící se Hobit: Bitva pěti armád napovídá, že tvůrce s čichem na peníze dělí, co se dá. Hunger Games: Síla vzdoru 1. část však představují kupodivu prozatím nejkonzistentnější díl série. Začíná se sice pochopitelně tam, kde minulý díl skončil. Příběhová linie, kdy se Katniss trápí nad tím, že její přítel Peeta zůstal v nepřátelském táboře, a v průběhu filmu si skrz televizní vysílání posílají vzkazy, tvoří však uzavřenou kapitolu s působivým vyvrcholením.
Hladovým hrám to sluší i bez tradiční arény. Ponurou atmosféru tentokrát podtrhuje prostředí temného podzemního komplexu, které sice může přidávat ospalosti první poloviny, avšak v závěru navozuje pocity, jako bychom se přenesli do psychiatrické léčebny. V Hunger Games zůstali všichni skvělí herci ve vedlejších rolích, jako jsou Philip Seymour Hoffman, Woody Harrelson či Elizabeth Banks a nově k nim přibyla Julianne Moore nebo Natalie Dormer známá ze Hry o trůny. Postav se zde promenáduje takové množství, že patřičnému využití by došly teprve při seriálové stopáži. Moore si minimálně ukradne konec filmu svým proslovem, při němž se reklamní tvůrce Philip Seymur Hoffman jen spokojeně usmívá. Takhle se dělá propaganda!
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Francis Lawrencer, Scénář: Danny Strong, Peter Craig
Hrají: Jennifer Lawrence, Josh Hutcherson, Liam Hemsworth, Woody Harrelson, Elizabeth Banks, Julianne Moore, Philip Seymour Hoffman, Stanley Tucci, Donald Sutherland, Willow Shields, Sam Claflin, Mahershala Ali, Robert Knepper, Natalie Dormer, Lily Rabe, Evan Ross, Jena Malone, Jeffrey Wright, Elden Henson, Wes Chatham, Phillip Troy Linger
Žánr: dobrodružný, drama, sci-fi, thriller Země původu: USA Stopáž: 125 minut
Premiéra: 20. listopadu 2014
