Jessabelle – hororová katastrofa

21.11.2014 at 18:00  •  Posted in Recenze by

Pokud by někoho zajímalo, jak to dopadá, když film vytvoří naprostí amatéři, má výjimečnou příležitost.

 

Po říjnové Annabelle jsme doufali, že druhá „belle“ napraví té předcházející reputaci a letošní rok nebude co se týče hororů taková pohroma. Jessabelle je ale spíše než náplastí na všechna ta zklamání symbolickou tečkou za dost možná nejzpackanějším hororovým rokem nového milénia.

Synopse ovšem opět nezní vůbec špatně! Zdánlivě náhodný vír událostí připraví mladou dívku Jessabelle o jejího přítele i nenarozené dítě a zanechá ji na vozíčku v odlehlém domě s jejím podivínským otcem. V hrůzu nahánějícím sídle nalézá videonahrávky své matky, která před svou smrtí vykládá dceři karty. Záhy poté, co jí sdělí, že s ní v domě je neznámá bytost, dostává hororový žánr zelenou. Jenže ejhle.

jessabelle_2

 

Kde nic není ani smrt nebere

Žádná děsivá jízda se nekoná. Potenciál zde byl ohromný – sympatická hrdinka upoutaná na kolečkové křeslo je sama v ponurém sídle, kde ji terorizuje neznámý duch znetvořené ženy, která mimochodem vypadá jako by utekla z loňského Evil Dead. Zápletka představuje kariérní lahůdku pro scenáristu duchařských hororů, jelikož se z tohoto příběhu dá vytřískat hrůzostrašná hodina, která pocuchá nejedny nervy. Ale nic takového se nekoná. Dost možná je to tím, kdo stojí za vznikem tohoto kinematografického zločinu. Osoby neznámých jmen, které mají na kontě pár nevýznamných béček, z nichž známe snad jen poslední dvě epizody brutální série Saw.

A proč že je vlastně Jessabelle tak špatným filmem? Divák jde na horor do kina s tím, že se bude bát, pozdraví starého dobrého Mrazíka na zádech, případně paradoxně doufá, že mu děsivé obrazy nějakou tu noc nedají spát. Pokud nečeká žádný nezapomenutelný zážitek, tak alespoň předpokládá, že se nějakým způsobem pobaví; třeba jak to známe z déček od studia Asylum (Sharknado, Megalodon). Ovšem Jessabelle nevyplní žádnou z těchto tužeb. Svou leností, apatičností a předvídatelností člověka ani neuspí, nýbrž ho provokuje a přivádí až k nepříčetnosti, jak se vůbec může takový film dostat na stříbrné plátno. Letargický děj opravdu fascinuje, neboť se tváří nesmírně ambiciózně a hraje si na něco, čemu ani nešlape na paty. Vyloženě vtipný závěr je pak poslední kapkou v poháru trpělivosti, ale to už je pozdě; promarněná hodina a půl už je v nenávratnu.

jessabelle_3

 

Děsivě příšerná rekapitulace

Tento příběh o démonovi strašícím nemohoucí dívku s voodoo podtextem je tedy jeden z nejhorších filmů, které nám letošní programy kin nabídly. Člověk pak zůstává v němém úžasu, proč tato slátanina označená jako film nepřenechá své místo jiným žánrovým soukmenovcům, kteří jsou letos divácky i festivalově nesmírně oblíbené a ceněné, ovšem na plátna našich kin se nedostali (You´re Next, The Babadook). Snad jediné, co by se dalo pochválit, je hra s barvami. Musím uznat, že když z kýčovitě barevné scény přejdeme do černomodrého odstínu, atmosféra alespoň na moment citelně zhoustne. Ale to je všehovšudy celé, což zkrátka nestačí. A když vám více než padesát let starý thriller o ženě na kolečkovém křesle v opuštěném sídle (Taste of Fear) nažene větší strach než současný snímek řazený mezi horory, je opravdu něco špatně.

Berte tedy prosím, snažně vás prosím, tuto recenzi jako rázné doporučení neutrácet za tento film peníze. Ani někdy v budoucnu čas. Vážně to za to nestojí. A velmi se bojím, že Ouija, poslední horor, který se letos podívá na plátna našich kin, bude jen druhou smutnou tečkou za tímto rokem plným hororových rozčarování. Ale jak se to říká – naděje umírá poslední. Tak uvidíme.

(1/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát

Originální název: Jessabelle

Režie: Kevin Greutert, Scénář: Robert Ben Garant

Hrají: Sarah Snook, Mark Webber, Joelle Carter, David Andrews, Amber Stevens

Žánr: horor/thriller, Země původu: USA, Stopáž: 89 minut

Premiéra: 13. listopadu 2014

jessabelle_plakat

Tomáš Hegedüš