Fotorealistická animace ve službách nadšenců do dinosaurů.
Během vánočních svátků uvádí studio 20th Century Fox a BBC snímek, v němž ožívají fantazie a sny mnoha lidí o druhohorních dobách, kdy světu vládli dinosauři. Pradávní plazi se stali obsesí s Jurským parkem, a protože to už bude dvacet let, další generaci se pokouší nadchnout pro toto téma jiní tvůrci. Zatímco Steven Spielberg ale dokázal ve svém díle nabídnout bohatý svět s příběhem, napětím a strachem, Putování s dinosaury nemá tak nadané vypravěče a stalo se až moc dětinské.
Hlavní dvojicí průvodců je pták Alex a Pachyrhinosaurus Patchi, které pojí na jedné straně domýšlené přátelství, na druhé straně symbiotické pouto. Patche sledujeme od jeho prvních kroků mimo hnízdo, které jako nejmenší těžko sdílí se spoustou sourozenců, přes dospívání a migraci až k boji o život a postavení ve stádu.
Paleontologie pro děti
Stačí chvíli neposlouchat a okaté promlouvání k dětskému divákovi se zmírňuje, ba se film stává celkem poutavý. Ostatní parametry a pojetí filmu jsou totiž stejné jako u klasických digitálních dokumentů BBC o pradávných vládcích světa. Dinosauři se chovají jako zvířata, přirozeně v přírodě, v konfliktu s predátory a nepřízní počasí. Konstrukce příběhu se točí kolem událostí vhodných pro zvířecí protagonisty, nedoplňuje je žádné dobrodružné chování nebo jiné personifikované charakteristiky.
Na jinou úroveň film posouvá mluvený komentář, v němž se dinosauří myšlenky zhmotňují v primitivních promluvách, které se snaží oslovovat diváka a přátelsky ho vést na cestě poznání, ale pro zralejší zájemce o dinosaury kazí zážitek. A to se ani nesnaží, aby dinosauři fakticky (tj. fyziologicky) mluvili. Možná by to bylo ale lepší, než když mluví infantilně. Skrz zezábavnění film učí o zákonech přírody v kontextu dinosaurů.
Didaktický ráz výuky podtrhávají i střihové zásahy v příběhu, kdy se děj pozastaví, aby nám vedle obrazu tvora vyskočilo i jeho jméno, co toto pojmenování znamená a čím se živí. Tato služba je příhodná, neboť Putování s dinosaury vybírá z méně známého druhového repertoáru. Už za hlavního hrdinu byl zvolen netypický druh dinosaura, což minimálně zvyšuje zvědavost.
Dinosauři živější než lidé
Hlavní devizou filmu je přitom vysoká úroveň animační práce, která byla odvedena na dinosaurech. Snímek je navíc primárně uváděn ve formátu 3D, který je nativní, nikoli konverze, takže kdo promeškal letošní obnovenou premiéru Jurského parku ve 3D a nezastihl ani žádný z dokumentů, které v minulých deseti letech běžel v IMAXu, má jednoduchou příležitost prožít období dinosaurů stereoskopicky nyní. Pochopili jste správně, že trojrozměrných dinosaurů tu už bylo spousta, ale co do ztvárnění živých zvířat patří aktuální film k elitě.
Chtělo by to verzi bez audiokomentáře, protože už jen pozorování dinosaurů v přirozeném prostředí, zdánlivě skutečných živých tvorů, je fascinující, ale protože má být film pro dětského diváka, nešikovně se znepřístupnil odrostlejším fandům Tyrannosaura rexe. Rámec snímků ztotožňuje mladého diváka s jednorozměrnými postavami rodiny na výletě za vykopávkami, kde syn nesdílí nadšení pro kosti, ale nevysvětlitelné fascinující vize z minulosti ho přivedou k oblibě koníčku. Autoři musejí mít dinosaury hodně rádi a hodně chtějí, aby toto nadšení sdílela i nová generace.
