Zlo nikdy nespí – když se sny stanou skutečností

0
22.4.2016 at 15:15  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Sychravý večer. Místnost osvětluje tlumená lampa. Ticho náhle naruší téměř neslyšitelné mávání motýlích křídel. Desítky barevných tvorů zničehonic poletují mezi nevěřícími manželi. Je to nepopsatelně nádherné, jak jenom sen může být. Kdo ví, co je realita, na tom teď nezáleží. Na čem záleží je cosi, co právě přichází temnou chodbou. Noční můra, která z krásného snu učiní nekončící teror.

 

   Motýli, kteří jsou symbolem celého filmu, se začnou po setmění objevovat poté, co si manželský pár přivede domů adoptovaného chlapce Codyho. Ten je jako ztělesněná roztomilost náplastí na bolestnou ztrátu jejich jediného syna Seana. Cody je zdvořilý, hodný, milý – zkrátka sen každého rodiče. Má jen jedinou chybičku. Odmítá chodit spát, nikoli však z neposlušnosti. Podle jeho slov jakmile usne, začne prý kolem obcházet démon, kterého se nedá zbavit.

beforeiwake1

   Rodiče to samozřejmě přejdou jako přehnanou dětskou představivost a Codyho varování neberou v potaz. Brzy se ale na vlastní oči přesvědčí, že jakmile Cody usne, začnou se v okolí dít kouzelné, krásné věci. Utopická idylka končí ve chvíli, kdy rojem motýlů projde Codym avizovaný démon. Bytost, která pokud vás podobně jako Freddy z Elm Street zabije, ze smrti se štípnutím neproberete. A rodiče pochopí, že Codyho nalévání energetickými nápoji a ponocování má svůj důvod. Jenže co můžete dělat, když vám nikdo nevěří a spát člověk někdy musí?

   Fanoušci opěvované ságy Insidious (2010-2015) by měli zbystřit. Byť je samozřejmě trilogie hororového mága Jamese Wana kvalitativně na zcela jiné úrovni, Zlo nikdy nespí jí slušně šlape na paty. Alespoň co se týče podobnosti. Opět se ocitáme na hranici snů a reality, rodiče budou muset zase bojovat o záchranu svých spících dětí a protagonisty neúnavně terorizuje vydařený démon. A v tomto případě se i subjektivně povedl více.

beforeiwake3

   Co je ale tím nejvíce potěšujícím společným znakem se ságou o astrální projekci, jsou plíživé lekačky. Je zde minimum infarktových, ohlušujících momentů, ale naopak zřídka využívané nenucené záběry, při kterých kamera trýznivě pomalu přesouvá svůj záběr do míst, kde tušíme něco nepěkného. A poté tam pěkně zůstane, což je přesně ten typ hororu, který zhýčkanému hororovému fanouškovi v posledních třech letech na plátně tolik chybí.

    Byť se může na první poslech jevit příběh o dítěti, které ve spánku přivolává paranormální jevy, tuctový, režisér Mike Flanagan odvedl v intencích žánru výborný kus práce. Pomyslnou lahůdkou nakonec je na první pohled šťastný konec, který ale, pokud jste dávali dobrý pozor, vyzní naopak naprosto hrozivě. A lehké zamrazení na závěr je u hororů to nejlepší možné zakončení.

(7/10)

Foto: Relativity Media

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Before I Wake

Režie: Mike Flanagan; Scénář: Mike Flanagan, Jeff Howard

Hrají: Jacob Tremblay, Thomas Jane, Kate Bosworth, Annabeth Gish

Žánr: horor/thriller; Země původu: USA; Stopáž: 97 minut

Premiéra: 14. dubna 2016

zlo_nikdy_nespi_plakat

 

Přečteno: 494x

Tomáš Hegedüš

Zbožňuje zajímavě vyprávěné snímky, a je tedy zákonitě Nolanofil, rovněž nekompromisní odpůrce spoilerů. Filmy pro něj nejsou únikem z reality, ale branou za hranice jeho fantazie. Žánrově zaměřen na psychologické thrillery a horory, špetkou akce nebo sentimentu ovšem nepohrdne. Na Moviscreen píše od roku 2013.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
VIDEO: Jason Bourne

Jason Bourne se zbavil amnézie, ale ještě neví zdaleka všechno. Nový trailer neprozrazuje, proč je superagent zase v hledáčku tajných...

Zavřít