Filipíny, Polsko, Passer, němé sci-fi s živou hudbou i čtrnáctkrát italsky s Luchinem Viscontim. Program letošního „dílu“ Letní filmové školy má co nabídnout.
Koho by zajímalo, jak je na tom filipínský film, bude koncem července v Uherském Hradišti jako doma. Už 22. července startuje 42. ročník Letní filmové školy, která se letos pokouší podchytit obraz kinematografie asijské ostrovní země, kterou obývá na sto milionů obyvatel. Mezi nimi se už musí urodit neotřelý nápad nebo nebeský talent. Pokud však není objevování exotických filmových koutů zrovna smysl života, Letní filmová škola nabízí i mnoho dalšího.
Milovníci klasiky si určitě nemohou nechat ujít téměř úplnou filmografii italského tvůrce Luchina Viscontiho, kterého zastupuje třináct hraných filmů a jeden dokument. K vidění bude slavná Smrt v Benátkách (1971), neorealistická prvotina Posedlost (1943) nebo Rocco a jeho bratři (1960). O italském tvůrci, který se narodil před 110 lety a zemřel před čtyřiceti roky, bude možné zjistit téměř vše, a to i na některé z odborných přednášek (v pondělí 25. července LFŠ představí Viscontiho portrét).
Smrt v Benátkách
Ale filmy nejsou jenom vysoké umění, prodchnuté angažovaností a hlubokým zamyšlením nad otázkou smrti. Filmy jsou ze své podstaty také hodně náchylné k brakovosti a ani té nebude divák „filmovky“ ušetřen. Půlnoční sekce bude částečně věnována Rogerovi Cormanovi, kterého program označuje přímo za „krále braku“, i když si vysloužil čestného Oscara.
Cormanova producentská filmografie se klene přes šest desetiletí a zahrnuje víc než čtyři stovky titulů. Filmová škola se zaměří na období padesátých až sedmdesátých let, tedy od éry autokin po nástup videotrhu. Filmy lákající na krvelačná monstra, polonahé ženy, návykové látky i krkolomné akce by tak měla nastínit i proměny trendů v hollywoodském průmyslu. Zní lépe Kýbl krve (1959), Bertha z dobytčáku (1972), nebo Sador, vládce vesmíru (1980)?
Sci-fi, které se obejde bez zbytečných řečí
Za pokleslý žánr je odjakživa považováno také sci-fi, a i když se řada jeho zástupců snažila smysluplně argumentovat proti takovému tvrzení, všemožné mimozemské invaze a bohapusté fantazie o světech budoucnosti jednoduše svádějí k povrchnosti. LFŠ se vypravila do minulosti a na plátně uvede několik němých zástupců sci-fi, mezi kterými jsou jednoznačné skvosty jako Metropolis (1927), ale i raritní podivnosti jako Mechanický muž (1921) či Kráska z Marsu (1924). Co je však hlavní, pokračuje opět spojování němého filmu s živým hudebním doprovodem, který zaručuje, že každý ze snímků této sekce bude ojedinělým zážitkem.
Kráska z Marsu
Letní filmová škola nenabídne jenom filmy, ale také slavné hosty. Jedním z nich je Ivan Passer, který po Karlových Varech představí své restaurované Intimní osvětlení (1965), ale především se na LFŠ ve Visegrádském horizontu představí jako exilový tvůrce. Slavnou zahraniční tváří bude Julie Taymor, která si získala respekt biografií Frida (2002). Kromě projekcí čtyř jejích filmů se v pátek 29. července podělí sama režisérka o svůj přístup v souvislosti s těmito vrcholně stylizovanými celovečerními filmy čerpajícími především z divadla a výtvarného umění. Ústředním motivem by měly být vzájemné přesahy různých uměleckých druhů a forem.
Frida
Vedle Filipín bude regionálně zvýšená pozornost věnována Polsku, opět v rámci Visegrádského horizontu, který jinak nabídne průřez nejnovější tvorbou středoevropského prostoru. Dále se také pozornost upne k Americe a jejímu nejnezávislejšímu filmu. V programu ho hledejte pod sekcí „mumblecore“. Zájmu neujde ani Británie, která plní titulky novin v posledním měsíci hlavně svým rozhodnutím vystoupit z EU. Filmová škola se ale vrátí do dob, kdy Evropská unie ani ve své prapůvodní podobě neexistovala. Zajímat se bude o Ealing Studio. Tato produkční společnost přispěla podle programových tvůrců LFŠ dost možná úplně nejvýznamnějším dílem k vrcholnému zlatému věku britského kinematografie v údobí čtyřicátých a padesátých let minulého století.
Na výběr je toho spousta. Pocta ještě připadne Williamu Shakespearovi, Januszi Majewskému nebo Alejandru Goicovi. Zkoumat se budou také filmy natáčené z perspektivy postav. Někdo zase dá přednost divadelnímu doprovodnému programu nebo vlastní výrobě festivalové tašky. Osobně si ale snad už nenechám ujít anime Kluk ve světě příšer (2015).
Foto: LFŠ
Podobné články
42. díl LFŠ: Z VéHáeSky na plátno. Vyhlížíme polízanice
Majewski na LFŠ: Dnešní film asi do budoucna nevydrží
Passer na LFŠ: Filmařskou dráhu mu nastartovalo štěstí a slepice
LFŠ 2016 – hořkosladké loučení s filmovou zmrzlinou
Taymor na LFŠ: Titus je můj oblíbený. Hamlet je jenom další sériový vrah
Nač cestovat do Švédska, když stačí zajet na 43. ročník LFŠ
