Lednové vydání redakční střižny vám přinese pět tipů na filmy v kinech, které byste neměli vynechat. Nechte se inspirovat tipy našich redaktorů, ať omylem neskončíte na ruském dokumentu o potrubí!
REVENANT Zmrtvýchvstání
Hlavní taháky: pověst komplikovaného natáčení, fyzický výkon DiCapria, další spolupráce Iñarritua a Lubezkého
„Revenant“ je slovo odvozené od francouzského výrazu „revenir“, tedy „vrátit se“. V tradici jde o označení mrtvého, který se navrátil mezi živé. Tuto přezdívku si vysloužil pohraničník, průzkumník a lovec Hugh Glass poté, co byl v roce 1823 potrhán grizzlym a zanechán svými kolegy na smrt. S těžkými zraněními, která by jiného složila už první den, povstal z vlastního hrobu a potácel se 320 kilometrů zmrzlou divočinou. V případě románu z roku 2002 a jeho adaptace oscarového režiséra Alejandra Gonzálese Iñárritua byl navíc poháněn touhou pomstít se za smrt svého syna.
Po oscarových žních s Birdmanem režisér znovu spolupracuje s kameramanem Emmanuelem Lubezkim, osobou klíčovou pro celou realizaci projektu. Jeden z nejžádanějších „DP“ v Hollywoodu vtisknul filmu vizuální identitu, jaká je na pohled podobná Stromu života (2011). V kombinaci s naturalisticky pojatým násilím je REVENANT Zmrtvýchvstání revizionistický western a revenge thriller, jaký kinematografie neviděla. Film už získal 4 nominace na Zlaté glóby a mnoho cen amerických filmových kritiků. Zda se podle všeho vytoužené oscarové sošky nakonec dočká i Leonardo DiCaprio, který údajně při natáčení pravidelně mrznul a žvýkal syrová hovězí játra, napověděly mnohé ceny kritiků i právě udělený Zlatý glóbus.
Resumé: Kombinace schematického děje a jedinečné formální stránky může přinést nežádaný kontrast, tentokrát ale kombinací vznikl zcela originální a mimořádně napínavý snímek.
Země původu: USA; Premiéra: 14. ledna
Žánr: dobrodružný/drama/western; Délka: 156 min; Distributor: CinemArt
Osm hrozných – minirecenze za osm
Hlavní taháky: Quentin Tarantino a jeho zvrácený svět
Osmý film Quentina Tarantina snad ani nepotřebuje plakáty na každém druhém rohu v naší metropoli. Výrazný auteur má kolem sebe rozsáhlý fandom, který si nenechá ujít žádný jeho nový film. Scénář Osmi hrozných ještě před realizací unikl a Tarantino zrušil plánované natáčení. Nakonec však film zrealizoval (tentokrát na 70mm formát, který se u nás bohužel nepromítá) a přizval si své herecké kolegy z předchozích filmů. Uvidíme tak Samuela L. Jacksona coby lovce odměn, Michaela Madsena jako cestovatele, který jede na Vánoce za mámou (tak určitě), nebo Waltona Gogginse, jenž po Nespoutaném Djangovi (2012) dostal o poznání větší roli. Jennifer Jason Leigh je jedinou zástupkyní ženského pohlaví v osmičce antagonistů. Ztvárnila zajatkyni Daisy, již lovec odměn Kurt Russell veze na popravu.
Čekají vás téměř tři hodiny dlouhé dialogy v dostavníku a poté srubu, kdy se odhaluje, kdo chce neustále mlácenou ženu osvobodit. Filmoví fajnšmekři naleznou odkazy na televizní westerny 50. let a další zapomenuté či neznámé bizarnosti, ke kterým cinefil Tarantino odkazuje. Nemusíte však ani poznat, že hudební doprovod z části tvoří soundtrack z hororu Věc (1982), nebo že ve filmu je zmíněna značka tabáku z předchozích snímků režiséra, abyste si z kina odnesli intenzivní zážitek. Neotrlým divákům vstup rozhodně nedoporučen. Osmička je zejména v poslední třetině plná gore výjevů, jejichž děsivost snižují přehnané výstřiky krve či ironické hlášky. Pro režiséra a scenáristu typicky dlouhé dialogy neberou konce, neboť se snímek de facto skládá jen z promluv jednotlivých postav. Ani kávový dýchánek zúčastněných není časem oddychu beze slov či tlacháním o mizerném počasí. Všechny rozhovory mají svůj daný cíl, poskytují určitá vodítka k odhalení hledaných, budují napětí a na začátku seznamují s minulostí protagonistů.
Režisér po nás chce trpělivost. Pokud budete po hodině zívat, můžou vás probrat finální jatka, těžko však doceníte břitkost dialogů a jejich promyšlené vršení. To je také důvod, proč Tarantina milují dnešní otrlí teenageři a zároveň seriózní kritici, kteří však v režisérovi hledají někdy vrstvy, které ne vždy má. Samozřejmě mnoho replik je čistě komediálních a nefungují všechny. Zároveň se však Tarantino nevzdává vážnějších tónů. Jedná se o jeho nejpolitičtější film, v němž komentuje etnické rozpolcení USA a rasismus, který tematizoval již v Djangovi. Režisér se i mimo plátno k tématu veřejně vyjadřuje, neboť nedávno podpořil akci proti policejní brutalitě na černoších. Ďábelský Samuel L. Jackson je pro něj vděčným instrumentem, který vyprávěním brutální historky o vynucené felaci přeneseně trestá (a doslova umlčuje) arogantního bílého může, který se v minulosti na černém tolikrát provinil. 8/10.
Resumé: Konverzační drama s očekávanou dávkou násilí, která se postupně stává parodií na sebe sama, zároveň však dokáže i přes nadsázku znechutit. Vynikající herecké výkony většiny zúčastněných a sofistikovaně nabídnutá vodítka a příběhy, jejichž funkce a ne(pravdivost) vám budou několik dní strašit v hlavě, k tomu zneklidňující hudba a navrch několik zdařilých vtipů činí z filmu nezapomenutelný zážitek. V jakém smyslu to bude, je na vás. Na víkendové kino s dětmi či romantické rande s partnerem Osmička rozhodně není!
Země původu: USA; Premiéra: 7. ledna
Žánr: drama/western; Délka: 168 min; Distributor: Forum Film CZ
Fúsi
Hlavní taháky: Fúsi je tak velký, až je roztomilý
Islandsko-dánský snímek slavil mimo distribuci takový úspěch, že v lednu přichází do českých kin. Jeho hrdinou je obézní dospělý muž, který stále žije s matkou a vlastně nikdy úplně nedospěl. Pronikáme tak do smutného světa korpulentního muže, jenž je velice citlivý svým velkým rozměrům navzdory.
Fúsi se nicméně rozhodne vzít život do vlastních rukou. Naráží přitom na vlastní sociální limity, ale i předsudky a šikanu ze strany okolí. V mnoha situacích si počíná dosti neobratně. K největší změně dochází, když na tanečních hodinách, které mu vnutila maminka, potkává přitažlivou ženu. Má i někdo s nestandardní váhou nárok na romantický vztah? Uvidíte sami, jak Fúsiho snažení dopadne.
Resumé: Fúsi se díky krátké stopáži dobře sleduje a ani na chvíli nenudí. Na druhou stranu se sice snaží o poctivou psychologii, na mnoha místech se však už mění v prachobyčejné citové vydírání.
Země původu: Island/Dánsko; Premiéra: 21. ledna
Žánr: komedie/drama; Délka: 94 min; Distributor: Artcam
Chlapec a svět
Hlavní taháky: netradiční animace, převaha vyprávění obrazy, zvuky a hudbou
I Brazílie má své animované filmy a Chlapec a svět se nesnaží paběrkovat na popularitě digitálně animovaných filmů. Naopak ukazuje, že formy animace jsou různorodé a svůj styl si nese v jednoduchém pastelkovém duchu, který zatracuje hru na to, kolik detailů kdo dovede předvést a jak fotorealistické lány trávy bude kdo mít.
Naopak karikatura umožňuje oprostit se od materiální zátěže světa a soustředit se na jádro. Chlapcův otec je každopádně nucen začít hledat práci jinde, protože bavlnářský průmysl, který ho dosud živil, začíná čím dál víc ovládat automatizovaná výroba. Barvité a veselé obhlížení světa může ale přinést i pohled na tíživá zákoutí života.
Resumé: Komu loni nestačila Píseň moře, může si přijít s brazilským filmem na své.
Země původu: Brazílie; Premiéra: 21. ledna
Žánr: animovaný; Délka: 80 min; Distributor: Glok Cinema
Les sebevrahů
Hlavní taháky: skutečná lokace, Margaery Tyrell ze Hry o trůny
S prvním letošním hororem zavítáme do skutečného japonského lesa Aokigahara, kam každoročně přijde spáchat sebevraždu kolem stovky lidí. Do temného hvozdu pod horou Fuji se vypraví i Sára, aby zde pátrala po své ztracené sestře – dvojčeti. S průvodcem a uhlazeným novinářem společně vejdou do jednoho z nejoblíbenějších míst sebevrahů na světě, aby porušili jediné pravidlo, a to nesejít z cesty.
Řekněme to rovnou, dle prvních ohlasů se žádný děsivý biják nekoná. Film se drží novodobého amerického kopyta „ploché lekačky, nulová atmosféra“. Nečekejme tedy depresivní, pomalu budovaný hrůzostrašný příběh, ale spíše svižnou naháněčku. Zkrátka lesní klasika, na kterou se nesmí klást přílišné nároky. Šedomyškovým průměrem zahajujeme hororovou sezónu, tak uvidíme, co nám letošní rok přinese.
Resumé: Letošní hororovou kinodistribuci odstartoval průměrný počin s klasickou šablonou a pár lekačkami, ovšem poslední roky nás katastrofy v kinosálech natolik otrkaly, že při nulových očekáváních se jedná o žánrovou, snesitelnou jednohubku.
Země původu: USA; Premiéra: 7. ledna
Žánr: horor; Délka: 87 min; Distributor: Falcon
