Harry Potter se stal zálesáckým záškolákem, aby naplnil slova o své předurčenosti, nalezl viteály a definitivně zbavil svět hrozby Vy-víte-koho. David Yates potřetí čaruje jako režisér potterovského filmu a čím dál víc dokazuje, že je se sérií srostlý, a ví, jak ji proměnit ve filmové kouzlo.
Finiš je na dosah ruky, emoce vřou a v každém záběru je cítit, že rozuzlení se blíží. Je však půl roku vzdálené, a to je momentálně největší nevýhoda Harryho Pottera a Relikvií smrti. Za rok se totiž na film budeme moci podívat dohromady a pětihodinovou přehlídku filmařského umu si užít tak, jak byla myšlena. O rozdělení adaptací potterovských knih se hovořilo už od Ohnivého poháru, vždy z toho sešlo, a to je koneckonců dobře, protože Relikvie smrti jsou exemplárním případem toho, že by podobné rozhodnutí nemělo velký užitek. Raději si odsedím v kině čtyři hodiny. V současné podobě se první část úspěšně snaží vytvořit dramatický oblouk fungující v rámci svého odloučení od celku. Nicméně závěr je nejslabší částí, která ubližuje vyvedenému zbytku, jako by ji netočil ten samý člověk, co oživil výtečně dramatickou a komorní večerní rozpravu Brumbála se Smrtijedy na astronomické věži v Princi dvojí krve.
Rozjezd je naproti tomu vystavěn velmi dravě, nebere si servítky a hustí do nás v patřičných proporcích emoce i akci, jak si vyvážený příběh žádá. David Yates tak příjemně naladí a předvádí, jakou osudovost a náznaky nadcházejících temných časů a obětí dokázal se svým týmem vybudovat. Pochvalu si snad vyslouží i proklínaný Steve Kloves. Občas se dopustil zbytečnosti (scéna zastavení vlaku) nebo neobratnosti (co je zač kouzelné zrcátko; zmatené motivace v lesních scénách), nicméně události sedmé knihy propojil v sevřenější a ucelenější linku, v níž se víc jedná a méně kafrá, a tak se film neproměnil v nudnou čarodějnou verzi kempinku napříč anglickými lesy.
„Přijdeš o všechno,“ prorokoval Voldemort Harrymu a jeho věštba se začíná pomalu naplňovat. Poté, co se Voldemort zbavil jediného čaroděje, kterého se kdy bál, a Harry dovršil sedmnácti let, se brýlatý kouzelník spolu se svými přáteli Ronem a Hermionou vydává pátrat po viteálech, do nichž Pán zla ukryl části své duše, aby dosáhl nesmrtelnosti. Odříznuti od spojenců a skrývající se před sílami zla, které se dostaly k moci, bloudí kouzelnickým světem. Nikde není bezpečno, nikomu se nedá věřit. A lidé umírají. David Yates a kameraman Eduardo Serra tomu dodávají vizuál, kterým se vrací k civilnosti Fénixova řádu (absence magičnosti je tentokrát mnohem citelnější, za zády totiž nestojí silueta Bradavic) a který si libuje v detailech a náznacích, tolik dodávající význam mnoha scénám a podtrhující to, co je důležité pro minulost i budoucnost.
Relikvie smrti jsou totiž více než jiné díly málo přístupné komukoliv, kdo se s fenoménem Harryho Pottera nezná, ale takových lidí je naštěstí hodně málo. Pozor, nutná je znalost filmů, nikoli knih, Do příběhu se zahrnuje mnoho postav bývalých i nových, předmětů, které hrají podstatnou roli (přímo mcguffinovskou), a vzpomínek, které zaměstnávají mysl hlavního hrdiny. V knížce bylo vždy dost času na uvedení a vysvětlení, ale slova byla převedena ve filmovou řeč a Relikvie smrti skutečně hlavně jednají. Navzdory sto čtyřiceti šesti minutám jedou jako spěšný vlak do Bradavic. Jen škoda, že těsně před konečnou stanicí jsme nuceni počkat na přípoj z jiného města, který má zpoždění.
Pátrání po viteálu a prostředku k jeho zničení je hlavní náplní první části, zatímco Brumbálova minulost byla z pochopitelných důvodů vyškrtnuta jako přebytečná linii a relikvie smrti nechávají tvůrci spíš pospávat v pozadí jako náhlé záblesky Voldemortova pátrání po jisté hůlce, aby se v závěru překlopili k velkému odhalení, o co tu jde. Pro něj zvolí autoři nejméně povedenou metodu filmového zobrazení – směšně jednoduchou digitální animaci. V rámci stylizace jakéhokoliv dílu Harryho Pottera je to navýsost nešťastná volba.
Škola skončila, teorii vystřídala praxe, začíná skutečný život. Je drsný a herci se tomu přizpůsobují, protože hlavní trojice musí táhnout za jeden provaz, aby na svých bedrech unesla tíhu celého snímku. Na začátku a konci se dočkáme několika málo hromadných scén, v nichž se operuje s větším množstvím charakterů, ale jinak stojí úspěch při vyvolávání atmosféry beznaděje a nebezpečí na tom, jak herecky zvládnou své party Daniel Radcliffe, Emma Watson a Rupert Grint. Blízcí umírají, mizí a jejich postavy jsou osamoceny. To se projevuje i na psychických změnách a faktu, že jádro části této knihy leží v tom, že se postavy potácejí, jsou vykořeněny z koloritu školy a nevědí, co dělat, a to jejich náladu ještě zhoršuje. Tvůrci nemusejí domalovávat temné digitální mraky, protože veskrze dospělý herecký projev všech tří je této snaze dostatečnou oporou. Mnoho vypjatých momentů je díky nim velmi silných a využívají tak sympatie, které k sobě během let navázali.
Snímku ze všech filmařských aspektů nejvíc ubližuje hudba, které chybí charakteristické skladby a melodie. Dokáže vybudit akční náladu i vyždímat slzy, ale činí tak dost obyčejně, zaměnitelně s čímkoli jiným, bez magičnosti Johna Williamse i hravosti Nicholase Hoopera. Ten, který s Yatesem dělal předchozí dva díly, představuje značnou ztrátu, ze které se film těžko vylízává. Nový skladatel Alexandre Desplat (Zlatý kompas) mezi ostatními členy štábu působí jako jedinec bez invence a dobrých nápadů. Harry Potter a Relikvie smrti – část 1, jak zní celý název, vynikne jako blockbuster vedle mnoha jiných tím, že není řemeslným nedonošencem režijního rutinéra, ale že projekt řídí schopný autor, díky kterému vypadá film skvěle, má tempo a cíl, a že se zakládá na knize, již nesepsal druhořadý pisálek a jež není jen souborem sequelových vylepšováků. Je součástí celku a jako takový se musí brát. Pevně věřím, že zakončení nebude „jen“ důstojné, nebo obstojné.
Pokud vám ale Yatesova verze nesedne, nechcete čekat na druhou část nebo jen toužíte vidět, jak by to mohlo dopadnout, kdyby se film udělal jinak, nezbývá mi než doporučit výtečnou animovanou adaptaci Relikvií smrti od Ryana, kterou si krátím čas už od minulého roku. Je to fakt síla, i když má přes čtyři hodiny.
Foto:
© 2010 Warner Bros. Ent. Harry Potter Publishing Rights © J.K.R. Harry Potter characters, names and related indicia are trademarks of and © Warner Bros. Ent. All Rights Reserved.
