Akční žánr se obrací k náboženské části světa. Denzel Washington přežívá ve světě, který zapomněl na víru.
Eli cestuje na západní pobřeží už nějakých třicet let. Má s sebou mačetu, luk s šípy, baťoh, empétrojku, silné sluneční brýle a knihu. Tato kniha je pro něj vším, každý den v ní čte a každý den je o kousek blíž vykonání poslání, které mu bylo svěřeno. Jedno pravidlo je pro něj neporušitelné. Nikdo jiný se knihy nesmí ani dotknout, dokud nedojde cíle své poutě. Není to zrovna snadný úkol, když civilizace skončila a právo je v rukou silnějšího. Udeřila třetí světová válka a zpustošila širý svět. Silnicím a osadám vládnou gangy. V čele místního stojí člověk jménem Carnegie, který by Eliho knihu moc rád vlastnil. Neštítí se jakýchkoliv prostředků, když se Eli nerozhodne pro dobrovolný způsob. Myslí si totiž, že nejlepším prostředkem k zotročení poddaných je jeho kniha – Bible.
První věc, která ovlivní divákův přístup a divákovo hodnocení, je, do jaké míry je ateista a do jaké míry je věřící. Nikdy bych nevěřil, že se Bible může stát macguffinem, tedy filmovým předmětem pohánějícím děj kupředu, akčního postapokalyptického filmu. Bratři Hughesové se snaží dokázat opak, a z toho důvodu bude film zcela jistě přijmout dvousečně a v ateistickém Česku zcela odmítavě. Tedy s mou čestnou výjimkou. Proč by se mělo vždy jednat o kufřík s ovládáním jaderných hlavic nebo podobný nesmysl? Stává-li se nejvzácnějším artiklem zničeného světa Bible, pak se tím otevírají možnosti filosofického a duchovního bádání. Jenomže v tomto bodě také nastává kolize. Hughesové si s náboženskou tématikou přesně nevědí rady, a tak matlají akční prvky s vyššími cíli a hodnotami do jednoho zmateného díla, které neví, čím je.
Rozhodně je však velmi stylové, snad až přehnaně. Vypulírované digitální mraky poletují nad hlavou nejdrsnějšího muže, jakého je Denzel Washington schopen. Sehrává roli poutníka, který knihu chrání. Nemůže být ale obyčejným člověkem víry, kterému byl z vyšší moci svěřen úkol, jejž svědomitě plní. Scénář mu připisuje vlastnosti a schopnosti takové neobyčejnosti, že z něj spolu se závěrečnou pointou vytváří novodobého mesiáše superhrdinské éry. Celý čas si Kniha přežití udržuje nesmírně moderní a drsný vizuál a jako úhledný a lákavý balíček plný křesťanského obsahu se jej snaží prodat mladým. Láká je: Přidejte se k víře a budete tak fantastičtí bojovníci s mačetou jako Denzel a sexy šťabajzny za vámi polezou z každé díry. Nic si nelamte hlavu s jedním z nejdůležitějších přikázání. Tvůrci jako by opomněli při vši spořádanosti Denzelova charakteru, že nezabiješ je možná ještě důležitější než nesesmilníš. Zabíjí se tu s klidem. V klasickém akčňáku to bereme jako přirozenou součást děje, smrt nejen padouchů, ale hlavně postav bez jména a tváře nikým nehne. Tady ale zabíjí muž víry a člověk se zákonitě ošívá nad tímto rozporem. Zvlášť když se tak činí pouze kvůli efektivitě a stylovosti.
Koneckonců zvláštní a barevně vyšisovaný vizuál by nebyl na škodu – aspoň tím ukazuje, jak se vyvinuly možnosti filmového média od Šíleného Maxe, kterému stačily prérie Austrálie. Pořád by při všech těch dvousečných negativech bylo zajímavé sledovat pouť jednoho, osamělého člověka touto zvláštní zničenou krajinou. Scénář zde musí zasáhnout dalším zbytečným motivem, takže se k samotářovi s jasným posláním přidává další duše. Model mistr a učedník je hrozně ohraný. Není přitom pro mě omluvou, že učedník je v tohle případě nesmírně sexy (mj. další věc, která mladé chytne).
Hlavní dojem z filmu je tudíž takový, že má potenciál říct více, být povznesenější, ale nakonec je hrubě přízemní a skoro až propagandistický. Na druhou stranu Washingtonovu klidnou výhružnost hrozně žeru. Jinak musíme doufat v hlubší vyznění podobného tématu v adaptaci knihy Cesta, které ale na filmovém plátně může ublížit silná literárnost předlohy.
