Letošní vítěz oscarového klání vzdává hold neúnavným investigativním žurnalistům. Starosvětská oslava jejich role jako v případě Všech prezidentových mužů je ale nepřekvapivá a tematicky přímočará.
Prestiž novinářů upadá. Alespoň v České republice. Podle Centra pro výzkum veřejného mínění se v žebříčku různých povolání ještě v roce 2004 nacházeli žurnalisté na dvanáctém místě, letos je to už dvacáté první místo. Jejich průměrné hodnocení je stejné jako v případě kněží, což nás přivádí ke snímku Spotlight, který vypráví o stejnojmenném investigativním týmu novin Boston Globe, který v roce 2001 pátral po tom, jak se to má s tím, že několik kněží údajně zneužívalo děti a církev se případy snažila skrýt a problémové kněze jenom přesunula na jinou faru.
Spotlight je ryzí drama o nalézání pravdy, kterého se ujímají pověstní hlídací psi demokracie a které nepředstavuje zrovna lichotivý obrázek o katolické organizaci, ovšem to ani novinové články z té doby, jelikož se příběh zakládá na skutečnosti. Na druhou stranu lze říct, že si církev zavařila sama. Liberální Hollywood však snímek odkrývající zatuchlé podhoubí vlivné a silné organizace velmi oslovil, takže od Akademie získal cenu za Nejlepší film. Před nosem ho tak vyfoukl hlavnímu favoritovi – historickému REVENANTOVI: Zmrtvýchvstání (2015).
Nakonec se ale ukazuje, že na tom nezáleží, ani jeden z nich nemá argumenty pro to, aby si zasloužil titul filmu roku. Poražený se sice může ohánět technickými experimenty, zatímco druhý silným námětem, ani jeden z nich ale své možnosti nezúročil za hranice přímočarého, ba až mělkého podání. Hlavní problém Spotlightu je, že obvinění, která vznáší, známe. Minimálně je prozrazuje upoutávka a propagační materiály a zároveň je jasné, že se potvrdí, protože sledujeme správné novináře, kteří bojují za spravedlnost. Potud jde o typický příběh novinářského úspěchu, který podtrhuje důležitost pravdy.
Celé? Bohužel, filmu jde jen o to, co se stalo a kdo za to mohl. Otázkou je pro něj škála a společenský rozsah, ale protože o různých případech sexuálního zneužívání dětí se už ví, jde o potvrzení známého. Autoři by se mohli například více zajímat o příčiny a následky. Činí tak ale jenom nárazově, snad v zájmu snahy dosáhnout komplexnosti, která ale přesto uniká z našeho dosahu.
Nezastavitelní
Spotlight je zároveň film bez překvapení i v samotném zobrazení investigativní činnosti. Scénář je věrný procesní věci práce novináře, zbytečně si nepřikrášluje, nechává své postavy pátrat a rozumně dedukovat a zvažovat pro a proti publikování informací. Snaží se jít po pragmatické stránce novinářského řemesla a trochu jako v detektivce objasnit zločin. Jenomže i překážky, jak je představuje film, jsou nevýrazné.
Problémy současné mediální sféry, která je tlačena k větší rychlosti a efektivitě, zazní jenom okrajově a bez dalšího vlivu na práci investigativního týmu, jehož výsledky mohou noviny vytěžit teprve po několika měsících. Denní agenda tak jde zcela mimo ně. Nedostávají se ale pod reálný tlak kvůli vydání, alespoň nám to film neukazuje. Zrovna tak se jim vyhýbají výraznější snahy, aby s prošetřováním přestali. Mohly by přitom přijít od vedení deníku nebo místní církevní autority. Spotlight je čekáním na to, kdy se ukáže vliv církve, která byla schopná roky a desetiletí zakrývat pochybení svých kněží, ale nakonec nevidíme téměř žádné úsilí, aby o tom významný deník neuveřejnil šokující informace.
Nemluvě o tom, že námět na církevní problematiku, včetně nezbytných informací a materiálů, ústředním novinářům samovolně skáče do cesty. Opět, vzhledem k tomu, že jde o závažnou a dlouhodobou věc, o které ví spousta lidí ve strukturách i policejních nebo právních, ale všichni o tom spíš mlčí, je až s podivem, že málem jediné, co musí novináři udělat, je informace potvrdit a vydat. Teprve v závěru je práce novinářů nahlodána vlastním drobným pochybením, v rámci dramaturgie filmu mu ale schází významnější zapojení, které by rozvedlo téma komplikovanosti reálného světa a odpovědnosti novinářů, kteří vybírají témata, „o nichž se má hovořit“.
Důležitost neznámých herců
Režisér Tom McCarthy se může alespoň opřít o kvalitní herecké výkony, které vytvářejí dojem, že za postavami nezastavitelných novinářů jsou i nějaké životy. Výborný je Mark Ruffalo, který je ale oproti jiným hercům ve výhodné pozici, protože jeho Mike Rezendes je ze všech nejzapálenější. Rachel McAdams a Brian d’Arcy James jsou vedle něj mnohem subtilnější, ale v žádném ohledu nekazí novinářům čest. V menších rolích jsou příjemně civilní John Slattery a Liev Schreiber, ale o poznání významnější jsou neznámé tváře v rolích obětí sexuálního násilí, které tak zajišťují bezprostřední autenticitu jejich vystoupení a dodávají váhu a závažnost svým příběhům.
Spotlight skutečně je důležitý film, i když se už tak jistě nedá říct, že by byl pamětihodný. Upozorňuje na závažné společenské pochybení, nicméně se víc soustředí na to, jak novináři pracují, než na to, aby se nad problémem, o kterém píšou, zamysleli. Přestože filmaři podobně jako zobrazení investigativní novináři nebyli nuceni dojít k výsledku za jeden den, na filmu není vidět pohled, který by směřoval za horizont popisu z tiskové agentury.
Foto: Falcon/Open Road Films
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Tom McCarthy; Scénář: Josh Singer, Tom McCarthy
Hrají: Mark Ruffalo, Michael Keaton, Rachel McAdams, Liev Schreiber, Brian D’Arcy James, Stanley Tucci, Doug Murray, Jamey Sheridan, Neal Huff, Billy Crudup
Žánr: drama; Země původu: USA/Kanada; Stopáž: 129 minut
Premiéra: 7. dubna 2016
