Mladý belgický reportér vyklouzl ze stránek komiksů a v úchvatné 3D animované podobě jde v kinech po stopě nové záhady.
Na bleším trhu se dají najít hotové poklady. Mladý Tintin se o tom přesvědčí, když jednoho pokojného dne koupí za pár šupů detailní model lodi zvané Jednorožec. O několik málo minut tak předběhne zlovolného Sacharina. Ten má o model podezřele velký zájem hraničící s obsesí. Pro Tintina to ovšem znamená pohromu. Někdo se mu vloupe do bytu a kolem se začínají objevovat mrtvoly. Začíná pátrat po tajemství Jednorožce, spřátelí se s nestoudně opilým kapitánem Haddockem a zavítá až do arabského světa.
Radost ze sledování filmového dobrodružství se neomylně rozlije po celém těle několik minut po startu. Jistě, první minuty Tintinových dobrodružství jsou věnovány hlavně komické narážce na Tintinův původ a ohromení z vybalancované animační formy. Ovšem, když se rozjede soukolí událostí, promazané jsou jednotlivé články tak, že ladně doputuje do finále bez větších zádrhelů. Film má jenom sto sedm minut, díky nahuštěnosti však vyznívá delší. Když se divák dobře baví, film odsýpá.
Baví i navzdory neznalosti původní komiksové předlohy. Transformace Tintina se ujali dva velikáni filmové zábavy – Steven Spielberg a Petera Jackson. Oba hravě zvládají přivést k životu pořádně velké filmy a oba mají čuch na to, jak výsledný film poskládat, aby na něj spokojený divák dlouho nezapomněl. Na Tintinovi tvoří největší paradox, že má své kořeny v Evropě a v konečném důsledku i sám film vypadá jako něco, co úplně nezahazuje ducha evropského díla. Pokud však něco upomíná, je to série o Indiana Jonesovi. Spielberg totiž moc dobře ovládá finesy dobrodružného žánru a Tintinovi příhody nabíjí velkou energií a přehršlem nápadů.
Chcete-li si za letošní rok nechat alespoň jednou vyrazit dech, Tintin je dobrá volba a stačí mu k tomu jediná scéna. Honička napříč marockým přístavem je laskominou z filmařského ráje. Tintin je v jádru pohádka, žádná krev, nemluví se sprostě (i vy plantážníci!) a erotika se nekoná, protože Tintin si nenechává lacině blbnout hlavou nějakou nepotřebnou dívčinou. Do jisté míry je tak i naivní, ovšem bez obalu se střílí z automatických zbraní a chlastá o sto šest. Marocký incident však musí pobavit každého. Spielberg ukázal, že i přes vysoký věk má odvahu, a stvořil nápaditý akční kus. Zapomeňte na krkolomný střih, epileptickou kameru a drsný realismus. Se spoustou groteskní uvolněnosti i přísné závažnosti snímá ladnými kamerovými pohyby akci s použitím jednoho jediného záběru. Naplánování celé koncepce muselo stát hodně času a stresu, bohatě se však vyplatilo. Tento příklad je koncentrátem všeho dobrého, napříč filmem se line spousta jednotlivostí, akčních či komediálních scén, které přesně zapadají na místo, využívají všechny prostředky animace a prezentují další kapitolu ve filmovém vývoji.
Tintinova dobrodružství by se klidně mohla honosit stejnými nadšenými nálepkami jako Cameronův Avatar. Používá metodu motion capture, aby Jamie Bell, Andy Serkis a další oživili postavy z komiksů. Bohužel jde reportér trochu ve stínu pozornosti publika, což je dáno důrazem na evropské prostředí (americká premiéra je až o Vánocích), celoanimačním rázem díla (fotorealismus je ale úžasný, navzdory animační stylizaci jsou postavy zcela uvěřitelné) i tím, že se nedělá z komára velbloud. Sláva Tintina bude s trochou štěstí růst pozvolna. Je však zasloužená.
