Uteč – do kina na jeden z nejlepších hororů posledních let

0
29.4.2017 at 12:08  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Americký komik Jordan Peele debutuje jako režisér v mrazivém hororu satirizujícím odvrácenou stranu rasismu.

 

   V neustálém přívalu nízkorozpočtových straight-to-DVD a straight-to-forget hororů se často zapomíná na satirickou rovinu, která žánr občas doprovázela. To, že si veřejnost často spojuje horor s bezmyšlenkovou pokleslostí, neznamená, že by ho odvážný tým nemohl využít ke komentování současných společenských událostí. Premiéra filmu Uteč tak dala vzpomenout na ty nejznámější případy – rasismus v Noci oživlých mrtvol (1968), ženskou “domestikaci” ve Stepfordských paničkách (1975) nebo konzumerismus v Úsvitu mrtvých (1978).

   Uteč vzbudilo překvapení jménem režiséra Jordana Peelea. Ten se proslavil vystupováním ve dvojici s Keegan-Michaelem Keyem v komických skečích Key & Peele (2012–2015). V roce 2016 finančně propadla celovečerní komedie Keanu, v níž oba hráli a ke které Peele napsal scénář. Ve svém režijním debutu podstatně zvážněl a před kameru taktně nevstoupil, ačkoli měl pro to mnoho příležitostí. S Uteč výrazně tepe do rasových poměrů v USA a v přesvědčivosti, s jakou téma podává a zasazuje ho do žánrového schématu, se ukazuje jako velmi schopný režisér.

 

Jak na angažovaný horor

   Podobně jako ve zmíněné trojici satirických hororů, Peele nesklouzává ke komediálnímu hororu, ačkoli hranice můžou být rozostřené. Netvoří novou Chatu v horách (2012) a snímku dokáže zachovat vážný tón. Vyprávění se zaměřuje na mladý pár Chrise (Daniel Kaluuya) a Rose (Allison Williamsová), se kterým se setkáváme ve chvíli, kdy se připravují na první návštěvu Roseiných rodičů. Situace je to nepříjemná pro takřka každého mladého muže a Chrisovi to v tomto případě ještě komplikuje jeho tmavá barva pleti. Přítelkyně ho ale ujišťuje, že její matka s otcem nemají žádné rasistické sklony. První setkání tomu nasvědčuje, leč narace omezená na mladíkův pohled dává najevo, že všechno není v pořádku.

   Osvědčené thrillerové a hororové schéma, kdy hrdina vstupuje do zdánlivě poklidného prostředí a nespojité události mu dávají najevo, že se tu skrývá nebezpečí, zvládá Peele režijně bravurně. V pečlivě načasovaných náznacích vybízí ke kladení si mnoha otázek. Proč mají rodiče takovou starost o Chrisovu závislost na nikotinu? Co skrývá dvojice černošských sluhů v úborech připomínající rasové poměry před osmdesáti lety? Je náhoda, že byla návštěva zrovna načasovaná do tradiční každoroční party s desítkami hostů? S odhalením většiny těchto dotazů Peele vyčkává až do poslední čtvrtiny filmu. Do té doby stupňuje a zase utlumuje napětí občasnými bizarními obrazy, z nichž se několik na dlouho vrývá do paměti. Schopen je toho i přes malý rozpočet (údajně 4,5 milionu dolarů) a s prostředím omezeným po většinu času na jediný dům a přilehlou zahradu.

 

“Kdybych mohl, volil bych Obamu i potřetí”

   Společenský komentář má zpočátku spíše podobu náznaků. Efektní prolog zachycený na jediný záběr nám ukazuje mrazivou scénu na maloměstě, kterou si američtí kritici okamžitě spojili se zastřelením Afroameričana Trayvona Martina v roce 2012. První komplikací pro návštěvu Chrise a Rose je potom automobilová nehoda a promluva s policistou, který vůči Chrisovi ne zcela úspěšně skrývá předsudky. Jak se ukáže v dalších scénách, Peele má velký cit pro míru, s jakou téma rasismu podává. Ačkoli prostupuje celým snímkem, zachází s ním velmi vkusně a zcela se vyhýbá zkratce konzervativního jižanského rasisty, která se vyskytuje snad ve všech současných tématem spřízněných filmech. Jediné scény, při nichž se o vkusu nedá příliš mluvit, jsou pasáže s Chrisovým velkohubým kamarádem (Lil Rel Howery), který se paralelně k hlavní linii snaží rozluštit záhadu Roseiných rodičů. Popis činů masového vraha Jeffreyho Dahmera a další promluvy v jeho svérázném podání mají jediné vyloženě komediální zaměření.

   Peeleovi je v tematizování amerického rasismu cizí utrápená hysterie (Selma /2014/), oslavování jedinečnosti (Skrytá čísla /2016/) i bojovný popěvek za lepší budoucnost (Straight Outta Compton /2015/). Podobně jako Steve McQueen ve 12 letech v řetězech (2013) nesdílí schematický pohled na otázku rasové rovnoprávnosti, který poslední dobou dominuje všem “důležitým” dramatům v Hollywoodu. Uteč si se svou dějovou strukturou říká o přímočaré zpracování, v kterém černošský protagonista vzdoruje skrytému rasismu, jen aby byl nakonec všemohoucím systémem stejně odstraněn – ponaučení by pak znělo “rasismus je špatný a stojíme na jeho pilířích”. Uteč místo toho volí těžší cestu a ukazuje odvrácenou tvář amerického rasismu. Skutečně – film by to byl vhodnější pro éru Clintonové než Trumpa.

 

Krvavá lázeň

 Prostřednictvím postav movitých postarších bělochů se Uteč strefuje do poměrně zapovězeného cíle módně progresivních liberálů, kteří se kolem Chrise srocují a nezastřeně ho obdivují jako jakýsi idol. Paradox tohoto postoje samozřejmě je, že ačkoli je pro ně barva kůže údajně bezvýznamná, Chris se pro ně díky své tmavé pleti stává majákem, na jehož účet mohou svou pokrokovost vyjádřit.

  Jako součást žánrového vzorce toto kysele přátelské prostředí nakonec poodhalí svou pravou povahu. Originální na tom ovšem je, že opak není pravdou a rodina není plná přiznaných rasistů, naopak jejich bizarně osvícené postoje jen sahají hlouběji a pro Chrise mají děsivé následky. Ve svém významu Uteč prezentuje, jak tato upřímná, ale naprosto pomýlená snaha škodí hlavně těm, kterým má postoj pomáhat – v tomto případě Afroameričanům.

   Krvavá sekvence ve finále filmu značí, že se Peele ani po odhalení všech karet nevzdal jisté brakovosti. Odhalení pravdy a následující řež některé diváky zklamaly, jsou ale jen logickým vyústěním veškerého dlouho budovaného napětí, které muselo vybuchnout. Nelze také než chválit režisérovo rozhodnutí nahradit závěrečnou parafrázi Noci živých mrtvol jinou scénou, jež Peelea opět vzdaluje tradičnímu uchopení žánru i tématu. A to se zdá být nesmírně těžký úkol, za který si zaslouží uznání.

(8/10)

Foto: CinemArt CZ

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Get Out

Režie: Jordan Peele; Scénář: Jordan Peele

Hrají: Daniel Kaluuya, Allison Williams, Bradley Whitford, Catherine Keener, Caleb Landry Jones, Lil Rel Howery, Keith Stanfield, Betty Gabriel

Žánr: horor/thriller; Země původu: USA; Stopáž: 103 minut

Premiéra: 27. dubna 2017

Přečteno: 197x

Marek Koutesh

Cynický cinefil snažící se neustále rozšiřovat své obzory. Milovník zejména klasického a Nového Hollywoodu. Mezi jeho nejoblíbenější tvůrce patří Alfred Hitchock, Martin Scorsese, Steven Spielberg, Andrej Tarkovskij a Jacques Tati. Čtenář, posluchač hudby i počítačový hráč. Momentálně frekventant filmových studií na FFUK. Na Moviescreen přispívá od roku 2013.

Napsat komentář

Starší příspěvky:
Masaryk – z historie by se jeden zbláznil

Když si člověk bere zodpovědnost za národ moc osobně.    Kontroverze se Masaryk asi nikdy nezbaví. Film bezprecedentně uspěl na...

Zavřít