Pavel Novotný králem pokleslé zábavy pro miliony čtenářů.
Český žurnál uvede od 16.4. každou středu od 20:00 na ČT2 jeden autorský dokument. Snímky českých dokumentaristů jste mohli v rámci cyklu Český žurnál sledovat na České televizi již v minulém roce. Letos přicházejí s filmy Dělníci bulváru, Gadžo (o životě v romském ghettu), Já, horník! (o dole Paskov a možném definitivním ukončení těžby na Ostravsku), Zločin pana Chytila (o kauze Opencard) a Obnažený národ (o českých turistech v Chorvatsku). V této recenzi se dozvíte více o prvním jmenovaném dokumentu natočeném v režii Víta Klusáka.
One-man show Pavla Novotného
„Samozřejmě, my ji skutečně zabijeme. Ona se však zabíjí i sama, ale o tom se nebavme. “ Uvedený a hojně citovaný výrok o Ivetě Bartošové i celý rozhovor pro slovenský portál SME.sk, který Pavel Novotný poskytl v červenci loňského roku, vzbudil velké kontroverze. Novotný se o své práci i nadále mluvit nestydí a jeho otevřenost v dokumentu je až zarážející. Možná nejvíce překvapující je, že pod buranskou slupkou se skrývá inteligentní člověk, který je schopen velké sebereflexe.
Z Novotného proslovů by se dala citovat celá řada vět. Ostatně samotný název dokumentu Dělníci bulváru vychází z jeho vlastních slov. Šéfredaktor největšího českého bulvárního portálu extra.cz je například přesvědčen o tom, že po bulváru existuje především velká poptávka a sám jen zprostředkovává lidem to, co sami chtějí. Celebritám samotným pak příliš nevadí fakt, ŽE se o nich v bulváru píše, jde jim jen o to, CO se o nich píše.
Dokument zachycuje nádherně absurdní situace jako Novotného píšícího články o koncertě Ivety Bartošové, který poslouchá ze zaparkovaného auta a jeho čtenáři mají přesto pocit, že se ocitají v centru dění. Velmi zajímavý je rovněž rozhovor s jeho manželkou, která bulvár jako takový nekompromisně odsoudí, aby o několik scén později sledovala svého manžela moderujícího novácký vrchol nevkusu jménem Prásk!
Iveta, modelky, večírky, pohovory
Druhou ústřední postavou snímku je členka Novotného redakce Olga Path Štiplová, kterou sledujeme tu na večírku, jindy povídající si s vnadnou uchazečkou o korunku královny krásy, nakonec rozčilující se, že se sama dostala pod drobnohled kamer. Její působení by se dalo zkrátit na jediný podnětný rozhovor, který skutečně vypovídá o stavu a možnostech českého bulváru. Sama o sobě bohužel nedisponuje Novotného výřečností a nekompromisní upřímností a proslovy typu: „Není důležitý, kdo je slavný, ale kdo je krásný.“, by se daly s klidným svědomím vystřihnout.
Na počátku filmu se zmíní kauza Bartošová, kterou velmi vtipně okomentuje postarší „fanoušek bulváru“, jenž o jejích excesech dennodenně čte. Následuje již zmiňovaný vánoční koncert v kostele, na němž je groteskní právě Novotného glosování. Posléze však Iveta z plátna i zmínek v rozhovorech zcela zmizí a její dějová linka přijde o kompaktnost.
Naprosto odzbrojující je pak nábor nových členů redakce, který může sloužit jako pěkný sociologický vzorek lidí ucházejících se o práci v bulváru. Zaboduje opět hlavní hrdina Pavel Novotný, když nezapomene po odchodu jisté slečny zmínit velikost jejího poprsí bez obav z toho, že se na jeho úsudek možná nová redaktorka podívá ve filmu.
A o čem to vlastně vypovídá?
Dokumentu by rozhodně pomohlo soustředit se jen a bez výhrad na osobu Pavla Novotného. Jeho vlastní slova nepotřebují komentář. Názor na tuto osobu si může udělat každý sám a posoudit, nakolik myslí vše vyřčené vážně, když se místy dokonce staví do pozice „bojovníka za pravdu“. Pravda je totiž dle Novotného tím nejdrsnějším, o čem můžete v bulváru psát a je jen na něm, aby ji svým čtenářům nepřikrášlenou poskytoval.
V součtu není snímek až tolik šokující ani nepřináší mnoho nového než výše zmiňovaný rozhovor pro slovenský portál. Pohoršení může cítit snad jen někdo, kdo nikdy neotevřel bulvární noviny nebo neslyšel Novotného mluvit. A teď ruku do ohně, kdo z vás nikdy nelistoval jistým druhem novin, na které všichni nadávají, a všichni je čtou?
