Astro Boy

27.11.2009 at 14:22  •  Posted in Recenze by

Malý létající robo-chlapec Astro je v Japonsku hitem. Má šanci oslovit i českého diváka? Pokud máte rádi i jiné animáky než ty od Pixaru a nejste drsní cynikové, pak čtěte dál!

 

Vědci Tenmovi zemře při nešťastné nehodě jeho jediný syn Toby. Svůj žal se snaží zmírnit rozhodnutím, že si sestrojí robota, který se jeho drahému dítku bude velmi podobat. Časem ovšem zjišťuje, že realita se neshoduje s jeho očekáváním – Tobyho klon je zkrátka jiný. Má v plánu ho deaktivovat, což ovšem Toby náhodou zaslechne a z domova raději uteče, respektive odletí…

Říká vám to něco? Valné většině asi ne. Námět filmu sahá až do roku 1951, kdy byly vydány první díly manga komiksu Astro boy, jehož autor Osamu Tezuka je někdy přezdíván jako bůh mangy. V 60. letech dle něj vznikl úspěšný anime seriál, který dosahoval sledovanosti až 40%. Vznikla i osekaná americká verze seriálu, dokonce i hraný film a v 80. letech další seriál. Zkrátka fenomén, který byl v roce 2004 spolu s velikány jako C3PO a R2D2 přijat to Robotí síně slávy. Má film tedy divákům co nabídnout i bez znalosti tohoto kultu?

astroboy_2 astroboy_3

Když se rozjedou modré úvodní titulky plné hvězdných jmen jako Charlize Theron, Nicolas Cage či Bill Nighy a k tomu mocná orchestrální hudba, očekávání jsou značná. První zklamání přichází ve chvíli, kdy si uvědomíte, že sedíte na dabované verzi, a promluví na vás jedna z českých hereček coby vypravěčka. Jsme uvedeni do světa, v němž zámožnější bydlí v luxusním, vznášejícím se Metro City, kde je robot standardním pomocníkem v domácnosti. Dole pod městem je jen obří skládka vyřazených robotů, na níž žije chudší vrstva obyvatelstva… Že by anime s podtextem sociálního dramatu a vyšší myšlenky? Nenechme se vysmát.

astroboy_4 astroboy_5

Malého Tobyho alias robotického chlapce začne po útěku z domova pronásledovat armáda mocichtivého prezidenta Stonea, ten chce získat zpět chlapcovo „srdce“. Toby totiž funguje jen díky svému jádru z modré energie, jež despotický politik potřebuje zpět pro svého (zpočátku) mírumilovného robota Domlouvače, který mu má zajistit znovuzvolení. Ovšem experimenty (nejen) s novými technologiemi dopadnou vždy špatně. To už jsem zjistila jako malá, když jsem se pokoušela strčit do zásuvky co nejdelší jehlici na pletení – v naději že se roztaví a jí ji pak budu libovolně tvarovat 🙂 (Děti nezkoušejte to, je to špatné a nebezpečné! pozn. Úřadu pro ochranu dětí). Stone tedy pošle na Tobyho své vojáky, kteří ale naprosto selžou. Ten kluk má totiž za ušima nebo spíše pod nohama. Nebo tak nějak. Scéna je první slušnou akcí snímku, má švih i spád.

astroboy_6 astroboy_7

Toby se při útěku dostane až pod Metro City, kde potká skupinu očividně opuštěných dětí. Ta chodí po skládce a snaží se nalézt použitelné součástky. Společníka jim dělá celkem vtipný rezavý pes Kontejner, který je šeredný jak…hmmh, staré odpadky? Toby chce zapadnout, zapře tak svůj robotický původ a představí se jako normální kluk jménem Astro. Než si stačíte uvědomit, že se začínáte nudit, do příběhu vlítne se svým komunistickým entuziasmem Robo-revoluční fronta. Tři lehce (spíše těžce) pošahaní roboti jsou díky svým bláznivým kouskům alespoň na chvíli vděčným zdrojem humoru.

Rádoby dojemná scéna dále ve filmu, kde se technik Hameeg stará o celý dům dětí a láskyplně je ukládá je spánku, ve vás pravděpodobně vyvolá myšlenky na postel, zaútočí na váš totiž pravděpodobně ospalost. Dialogy jsou často křečovité, vůbec se neřeší pozadí konfliktu mezi městem a zbytkem země… Tobyho nová kamarádka Tora se svěřuje, že už se dlouho snaží kontaktovat své rodiče – a stále bez úspěchu. Na mysl mi v tu chvíli přišla řada otázek. Proč rodiče jen tak opustí svou dceru a nesnaží se ji hledat, když mají v hypermoderním městě tak vyspělé technologie? Jak je možné, že tolik dětí nemá alespoň nějaké příbuzné, kteří by si je k sobě vzali? Otázky začnou jen přibývat, a to když na Hameggových gladiátorských hrách s roboty vidíte tribuny osazené mnoha tisíci dalších lidí.

astroboy_8 astroboy_9

Po pár týdnech vám v hlavě možná zůstane scéna s robo-arénou nebo opravováním robota Zoga, která je navíc podkreslena známou písničkou, ale už po půl hodině tušíte, zda se Astro vrátí ke svému otci a jak to všechno dopadne. Úplný závěr je relativně otevřený, naznačuje další pokračování, protože chlapec s tryskami na nohou, sílou bájného Herkula a hlavně srdcem na pravém místě, má úkol mnohem větší, než by se zprvu mohlo zdát…

Pokud přijmete fakt, že animace studia Image není moc kvalitní a propracovaná, můžete si užít celkem slušnou zábavu, ale srdce vám tlouct nadšením asi nebude. Je to takové nic proti ničemu. Děti řadu věcí nepochopí (viz roboluce), dospělí zas budou trpět u některých dialogů. Astro doletěl někam do půlky a pak mu zkrátka zhasly trysky.

P.S. A ten dabing? Brrr…

(5.5/10)

Marie Dostálová