Duo Spejbl a Hurvínek jako první na českém území okoušejí slasti a strasti 3D promítání. Baví přitom pořád dobře jako za starých časů. Porazí ale moderní, importované hvězdy, jako je Shrek?
Donedávna byl výsostným územím záznamů různých divadelních her hlavně sobotní večer na ČT2, teprve nedávno začalo divadlo pronikat do filmu. Vlaštovkou byli Zelenkovi Karamazovi, ale čistý záznam divadla se objevil loni v létě s Dobře placenou procházkou, letos v květnu v představení Zítra se bude… v režii Jana Hřebejka a zapomenout nesmíme ani na sérii přenosů z Metropolitní opery, které byly umožněny rozšířením digitální projekce. Nyní dostává příležitost oblíbená ušatá postavička populární nejen u dětí, které může konkurovat snad jen krteček se svými kalhotkami. A pravdou je, že Hurvínek koulí očima pořád dobře a jeho generační spory s otcem mají svou úroveň. I když v dnešní době, kdy místa dětských idolů zabraly postavy akční a rychlé jako Spider-Man, je pro loutky na provázku těžké ubránit svoji dřevěnou existenci. Tak to zkouší s pomocí nejmodernějších zbraní – 3D.
Dožít se devadesátky je kumšt, Spejblovi s Hurvajzem se úspěšně podařilo přežít několik dekád, epoch, válek, revolucí i vrtkavost dětského zájmu, a tak toto jubileum oslavují. Nejprve to byly černobílé večerníčky, pak se postavičky vybarvily a dnes se snaží bavit v třetím rozměru s brýlemi po vzoru animovaných kolegů ze zahraničí. Za tenhle divadelní film ale budeme ještě rádi, teprve až dorazí počítačově generovaná dvojice loutek, která přijde o své kamenné výrazy a loutkovodičské drátky, dostane se styl Spejbla a Hurvínka na úplně jinou úroveň. Když se podívám na Kozí příběh a ukázku připojenou v závěru Hurvínka na scéně, nevím, jestli zrovna lepší. Zakládat se bude na představení Jak pan Spejbl prášil.
Hurvínek na scéně je záznamem představení Hurvínkův Mikuláš, které si odbylo premiéru 6. prosince 2005, tedy na Mikuláše. V tomhle ohledu myslím, že nebyl chytrý marketingový tah uvádět vánočně laděný příběh na hroudě sněhu v době začínajícího léta. Druhé Vánoce se totiž nekonají a zájem diváků by byl v atmosféře nadcházejících svátků rozhodně vyšší. V Americe už se stalo obyčejem uvádět před svátky podobný typ filmů a nikdo by se nedovážil riskovat s takovým námětem v půli roku. Pan Spejbl s paní Kateřinou chystají pro děti Mikuláše, i když o den později, ale to Hurvínek s Máničkou netuší. Naopak se cítí dotčeni, že Mikuláš minulý večer nedorazil, a tak se rozhodnou Spejbla vytrestat. Hurvínek se převleče za čerta, aby taťuldu vystrašil. Nebude to nakonec on, kdo strachy vezme do zaječích? Závěrem se dozvíte, že pan Spejbl je nejvtipnější tehdy, když se zpije pod obraz.
K příběhu toho není moc říct, Hurvínek nikdy neoplýval výpravností a dějovostí, nýbrž poklidným stylem vyprávění a slovním humorem. Někomu tak může i pouhá hodinová stopáž připadat nadsazená, protože se vlastně nic neděje, ale ono se nikdy nic nedělo. Osobně na Hurvínkovi a i v tomto představení oceňuji dialogovou stránku, obratné hrátky se slovy a s frázemi, používání pozapomenutých, ale vtipných českých výrazů a citoslovcí. I písničky se nesou v podobném duchu a neurazí. A samozřejmě tu nechybí konflikt syna s otcem, který je neodmyslitelným aspektem. V tomhle představení dochází zajímavého střetu, když se oba rozhodnou toho druhého potrestat a vystrašit.
Nakonec bude záležet i na tom, do jaké míry vám vadí autorka Helena Štáchová, která je zodpovědná za scénáře k novějším kusům. Dětem je to jedno a těm se by se Hurvínek měl obzvláště líbit, i když je už jen závanem starých dob, které mají odvahu soupeřit se zahraničními hvězdami dneška. Samotné 3D nenabízí nic víc než pocit, že před vámi stojí jeviště a skutečné loutky – kamera je totiž úsporná a nehnutě laxní a jediný výrazný 3D efekt jsou sněhové vločky.
Foto: Media Hotel
