Zelená zóna – akční thriller o Iráku

30.5.2010 at 22:14  •  Posted in Recenze by

Typický režijní styl Paula Greengrasse se podvoluje politicky krotkému pohledu na irácké hledání zbraní hromadného ničení.

 

Filmová série o Jasonu Bourneovi, agentovi na útěku, je to první, s čím si většina lidí spojí jméno Paula Greengrasse. Na dvou dílech, které režíroval, si dokázal zdokonalit svůj styl založený na dynamickém obraze a hektickém tempu vyprávění bez nutných klišé hollywoodské produkce. Nepopiratelnými motivy, se kterými si jeho filmy vždy pohrávají, je politika. Zatímco v agentově honbě za nalezením své paměti a identity se Greengrass pohyboval v silně fiktivních kruzích, jeho Let č. 93, příběh cestujících jednoho z unesených letadel o jedenáctém září, a Krvavá neděle, ztvárnění počátků civilních bojů v Irsku, silně stavěli na přesných, až dokumentaristicky podaných faktech. Zelená zóna je mixem těchto dvou směrů. Vyznívá to pro ni ale dost bledě, hlavně kvůli scénáři Briana Helgelanda inspirujícího se v románu Rajiva Chandrasekarana. Výsledný příběh staví pouze na zprofanovaném výsledku pátrání americké administrativy po jaderném materiálu.

zelna_zona_2 zelna_zona_3

Že je Paul Greengrass stále ve svém živlu s ruční, roztřesenou kamerou, která nejspíš simuluje chaotičnost situace armádní mise v rozvrácené zemi, dokazuje hned v úvodu, kterým diváka vrhne nepřipraveného do průzkumu jedné z podezřelých budov. Bohužel jsem se zakrátko neubránil touze zakřičet na kameramana: Přestaň už s tou kamerou tak šíleně třást! Není to dobré pro divákovo oko a nejspíš i pro kameramanovo zdraví. Pokud tedy už v ten moment neprodělával druhou fázi epileptického záchvatu, to pak všechno omlouvá. Snad jenom Greengrasse ne, který ke své práci potřebuje muže s pevnou rukou a ne třasořitku – nakonec jde vždy jen o míru třasu.

zelna_zona_4 zelna_zona_5

Začátek dá zabrat, následně se naštěstí začne řídit divákovým přáním. Zbytek totiž nemá na šílené kamerotřesy čas, většinou se totiž víc mluví, než jedná. Ať už vyjednává jeden s druhým, nebo třetí s prvním. Strany konfliktu jsou však jasně stanoveny. Velitel Roy Miller (Matt Damon) je zástupcem vojáků americké armády, představuje esenci hledání pravdy, která nevychází od sebezpytujících elit, ale od obyčejného vojáka, který vede tým beznadějně pátrající po zbraních hromadného ničení. Je vyjádřením přesvědčení a alibi, že už pouhý měsíc po začátku irácké mise měli někteří pochybnosti o informacích, podle kterých provádějí průzkum. Další dvě postavy pocházejí z vyšších kruhů a jako administrativa se pohybují hlavně v bezpečném a opevněném sektoru tzv. zelené zóny, centru Bagdádu s královským palácem. Jedná se o Clarka Poundstonea (Greg Kinnear), určitého šéfa prozatímní irácké správy, který je od začátku profilován jako ten špatný a zlý a do konce filmu s tím nikdo nic nenadělá. Jeho opakem je Martin Brown (Brandon Gleeson) ze CIA, jehož možnosti jsou omezenější, ale uvědomuje si, že irácký plán, který Poundstone prosazuje je špatný a že jeho informátor podává mylné podklady ohledně zbraní hromadného ničení.

zelna_zona_6 zelna_zona_7

Od filmu je radno neočekávat žádná vážnější obvinění nebo konstrukce událostí. Film je totiž skutečně pouze a jen o překvapivém zjištění, že zbraně hromadného ničení nejsou, což asi nikdo, kdo poslední roky trochu sledoval média, nejspíš ani v nejmenším netuší. Odůvodnění, proč tedy invaze do cizí země proběhla, proč armáda buzeruje obyčejné Iráčany, proč tolik nadbytečných finančních výdajů, nepřichází. Jenom se hledají důkazy pro to, aby hrdinný Matt Damon mohl JEDNOMU zlému člověku vmést do tváře, že ví o falešnosti irácké války. Korektní je scénář i v tom, že Iráčané jsou dobří lidé, které je třeba poslouchat, protože oni vědí o své zemi více než američtí vojáci a protože mají skutečný zájem o budoucnost tohoto území. A samozřejmě políček míří i novinářům, kteří neověřují informace ze dvou zdrojů, ale nakonec to jsou právě žurnalisti, kterým je naivně svěřen Millerem zpracovaný materiál o zbraních hromadného ničení.

zelna_zona_8 zelna_zona_9

Ovšem políček americké administrativě chybí, stejně jako výrazně zajímavější motiv, ke kterému by mohla Zelená zóna směřovat, ale nečiní tak, a to ke skutečným důvodům války v Iráku. Možná by to nakonec byly přemrštěné spekulace, ale prostřednictvím hlubší rešerše pramenů by tvůrci na nějaké nesrovnalosti třeba narazili. V podobě, jaké film přichází, by byl zajímavý třeba před šesti lety. Teď bychom ve filmu hledali thrillerové napětí podobně marně jako vojáci nebezpečné zbraně v Iráku.

(6/10)

Adam Fiala