Vizuální orgie jsou po letech koumání nad tím jak sequelizovat výdělečnou „Třístovku“ zpět.
Výrok „nevstoupíš dvakrát do téže řeky“ bývá přisuzován Hérakleitovi z Efesu, muži, který by jistě měl k řecko-perským konfliktům co říci, neb je částečně prožil na vlastní kůži. Když se Zack Snyder rozhodl jít (tentokrát jen z pozice producenta a scenáristy) do pokračování osm let starého hitu 300: Bitva u Thermopyl, mohl se ještě utěšovat, že nášup přinese divákům něco nového a neokoukaného. Velké změny ale ve skutečnosti nebyly v studiovém zájmu, protože filmy se točí, aby vydělávaly, a měnit osvědčený postup se obvykle nevyplácí.
Nová perspektiva
Po ohromném úspěchu Snyderovy rubačky z roku 2006 se okamžitě začal hledat způsob, jak novou značku opětovně zpeněžit. Byl to docela oříšek, protože tři stovky hlavních hrdinů posledně zemřely včetně krále Leónida, jehož charisma, zprostředkované Gerardem Butlerem, získalo jednoduchému a čistě efektnímu výplachu potřebné body navíc.
Potenciál 400 mil. USD nicméně nešlo nechat ladem, autor komiksové předlohy Frank Miller se tedy ujal nového kresleného díla, tentokrát zaměřeného na záporáckého perského vládce. Komiks Xerxes však dosud nebyl připraven k vydání, Vzestup říše tedy pracuje pouze s částí jeho námětu a navazuje na rozvíjení a křivení řecko-perských dějin po vlastní cestě.
Příběh, který vypráví spartská královna Gorgó (Lena Headey), začíná v bitvě u Marathonu, kde hrdinný Athéňan Themistoklés (Sullivan Stapleton) zabil Xerxova otce Dáreia (jeden z mnoha historických výmyslů). Pokračuje výkladem toho, jak se Xerxés společně s Artemisií (Eva Green) zapřísáhli k pomstě celému Řecku. A dále už jen košatí výjevy z velkolepých námořních bitev s občasnými odbočkami k nezáživnému hašteření mezi řeckými státy či k patetickému řečnění o demokracii.
Jak neukázat svaly
Jestli by měl na Vzestup říše někdo do kina vyrazit, pak rozhodně ne proto, aby se zabýval historickými souvislostmi a nejasnostmi. Opět tu jde především o obrázky a digitálně vycíděnou velkolepost i brutalitu. Když se stojí a řeční, počítače se zapotí, aby vytvořily sluncem prosvícenou mlhu a obzor aspoň vzdáleně připomínající skutečné reálie. Když se pluje po moři, počítače se zapotí, aby se vlny pěkně tříštily o příď. Když se máchne mečem, počítače se zapotí, aby vytvořily co nejestetičtější krvavý cákanec přes polovinu plátna.
Vypadá to pěkně, ne že ne. Zároveň tu ale není nic pozoruhodného, co bychom už dříve od Snydera neviděli. Bojové sekvence jsou přehledné, zběsilejší a šílenější, ale i během pouhé stovky minut začnou nudit, protože „tu počítačovou hru by prostě bylo mnohem lepší hrát, než na ni jen civět.“ Režírující izraelský tvůrce Noam Murro navíc postrádá Snyderův cit pro kompozici. Peršané padající ze skály, souboj s vlkem ve sněhu i zobrazování božského krále přece jen v předchozím díle vyvolávaly zdání něčeho fantastického, čemu lze odpustit hloupý příběh i jinak zřejmý, všudypřítomný greenscreen. Murro dá na digitální podstatu svých obrázků zapomenout pouze v momentech, které svou absurditou vyvolají úsměv až posměch, jako je Themistoklův parkurový závod během námořní bitvy.
Jak nenakopnout sérii
Je dobře, že se ani druhá Třístovka nebere vážně. Nadsázkou však bohužel ani nepřekypuje a těžko ji tedy brát vážně i ve chvíli, kdy se rozhodujete, za co utratit stopáďo v kině. Spokojení by mohli být snad jen fanoušci brutální akce a obdivovatelé Evy Green. Ta je v roli námořní velitelky perského vojska absolutní, dostává hodně prostoru, ukáže téměř všechno, co na ní může kdo vidět, a svůj part si vychutná do posledního vzdechu.
Všichni ostatní jsou spíše do počtu a s jednou nešťastnou výjimkou ani nestojí za zmínku. Sullivan Stapleton má nevděčnou úlohu vyrovnat se v hlavní roli jistě ne tak politicky zdatnému, ale výrazně zábavnějšímu a namakanějšímu předchůdci Gerardu Butlerovi, což se mu ani nemohlo podařit.
Posledním hřebíčkem do rakve třístovkových adaptací by mohla být absence jakýchkoliv pamětihodných osobních motivů. V bitvě u Thermopyl se tvůrci alespoň pokusili vytvořit silné pouto mezi Leonidem a Gorgó, roli sehrála také tragická postranní linie o bojeschopném mladíkovi a jeho otci, válečném veteránovi. Vztah zkušeného otce a nadšeného syna je tu okopírován s pouhou obměnou toho, kdo z nich „zařve“ dříve. Variace na milostné napětí se pak dostává pouze v podobě divokého sexu, který v příběhu moc nedává smysl, alespoň však nahraje na jednu povedenější závěrečnou hlášku.
Třístovka ale vždycky měla být především efektním výplachem a tuto kvalitu si do nějaké míry udržela i ve svém druhém dějství. Trailery fungují stejně jako před osmi lety na jedničku, tradiční akce jinak z kin spíše mizí, diváci se tedy zřejmě chytnou a Snydera nejspíš čeká další bolehlav, než vymyslí, jak na tuhle zběsilou a vyprázdněnou jízdu naroubovat další pokračování.
P. S. Prosvícená mlha, která zahaluje asi třetinu záběrů, je ve 3D opravdu otravná a způsobila bolehlav i mně.
- Ambition – vizuální hostina od režiséra Zaklínače - 22.11.2015
- REDAKČNÍ STŘIŽNA: Katniss, Depp, Jolie, Clapton i české 3D - 21.11.2015
- Legendy zločinu – Tom Hardy s Tomem Hardym se překonávají - 15.10.2015
