X-Men: Budoucí minulost – zvrátit zánik mutantů i filmové série

0
19.5.2014 at 17:55  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Nevídaná kolize dvou různých příběhů jedné komiksové franšízy neskončila tragickou explozí a vyhořením, ale je ukázkou všeho, čím je univerzum X-Menů jedinečné.

 

  Na pozoru se musí mít neposkvrnění diváci, neboť X-Men: Budoucí minulost je kapitolou filmové série, která si vysloveně žádá znalost kontextu. Spojuje totiž mezi sebou původní trilogii X-Men (2000-2006) s První třídou z roku 2011 a činí tak bez informačních vsuvek. Spousta postav a spousta osudů a je zázrakem, že se filmovému vyprávění daří je využít způsobem, který mutantům přiřazuje různé funkce, ale nikdy nejde jen o hranou karikaturu kreslených postaviček.

   Budoucí minulost představuje novou marketingovou kapitolu X-Menů. Nejenže se jim dělá napříč médii řádná reklama (X-Meni nikdy nebyli velké kasovní lákadlo a nyní mají na to změnit svůj úděl), ale za dva roky bychom se měli dočkat filmu X-Men: Apokalypse. Názvy letošního a příštího dílu evokují pro vědoucí publikum, že se adaptují známé a důležité příběhy, které dělají z X-Menů to, co jsou. Ve třetím díle se tvůrci pustili do adaptování zřejmě nejslavnějšího příběhu o Phoenix, ale do názvu si dali nicneříkající Poslední vzdor, který se žalostně rozloučil s nadějnou sérií. Naštěstí, co Brett Ratner srovnal se zemí jako demoliční koule, to navrátivší se král mutantského království Bryan Singer zdárně spravuje a léčí, a tak se stará skupina X-Menů dočkala zasloužené katarze, pokud se s nimi vidíme naposled.

IH7A2204.CR2

   Čelí přitom hrozbě, v porovnání s níž je Strykerovo intrikování s únosem Charlese Xaviera z druhého dílu drobností. Lidská obava z mutantů vedla k destrukci světa. Kvůli atentátu na Bolivara Traska v sedmdesátých letech a získání důležitého technologického podnětu došlo v průběhu let k vývoji robotických strážců zvaných Sentinelové, kteří umějí identifikovat mutantský genom mezi obyčejnými lidmi. Jenomže boj s mutanty se zvrhl, když s úmyslem vymýtit mutanty se Sentinelové zaměřili i na lidi, kterým měli sloužit. V budoucnosti se města nachází v troskách, většina mutantů i lidí je mrtvá, další jsou zadrženi a hrstce se daří unikat. S pomocí Kitty, u níž se rozvinula schopnost posunovat cizí mysl v čase do minulosti (a tak si dlouhodobě chránit krk), a Wolverina, který má fyzické předpoklady vydržet cestu zpět proti proudu času o desítky let, se pokoušejí zvrátit události, které k současnému stavu věci vedly. Jenomže to by se dvojice Xaviera a Magneta, v budoucnu zmoudřelá stářím, nesměla v minulosti nacházet buď ve stavu narkotického nihilismu, nebo v nejstřeženějším vězení kvůli vraždě prezidenta.

IH7A5235.CR2

Blockbuster, kde postavy ovládají kov, telepatii i umění konverzace

  Jako letní blockbuster film X-Men: Budoucí minulost obstál. Vadit může absence epičtějšího měřítka v akční sféře, ale jinak je Singerův třetí mutantský film kombinací všech žánrových složek od napětí, přes humor až k akci. Právě na posledním zmíněném úplně nelpí, režisér vždy dokázal najít balanc, aby předvedl něco fascinujícího, aniž by se pouze samoúčelně plnily kvóty pro trikové orgie. Podobně jsou adrenalinové pasáže přirozeným výsledkem zápletky, přičemž o něco bombastičtější a nezkrotná podoba probíhá v budoucnosti. Stále platí, že se pod Singerovým vedením umí využít a na hranici dovést potenciál zvláštních schopností, kterými jsou mutanti obdařeni. Iceman tak více mrzne ve své ledové formě a k pohybu si dovede vytvořit skluzavku, Sunspot dodá z opačného teplotního rejstříku trochu slunečního žáru, Blink pomocí několika různých teleportů působí jako hlavní koordinátorka boje s neporazitelným nepřítelem a Bishopovi rudě září oči. Pravda posledně jmenovaný nemá takovou příležitost dostát své komiksové pověsti, ale všichni tito zmínění plní jednu z výše naznačených funkcí, a to bitevní. Nerozvíjí se jejich vztahy ani charakter, ale bez nich by nebylo obrany. Medaili za “Nightcrawlera akce” v tomto dílu nicméně získává Peter Maximoff, jehož superrychlý útěk z vězení je audiovizuálně nejzábavnější pasáž.

   Další dvě funkce postav jsou zápletková a charakterní. První vytváří mladá verze Xaviera, Magneta a Mystique v podání osvědčených a herecky velmi schopných představitelů Jamese McAvoye, Michaela Fassbendera a Jennifer Lawrence. Stojí v centru dění, podílejí se na tvoření hlavního příběhu a rozplétání složitých vztahů, které mezi nimi jsou. První třída byla svým způsobem vyprávěním o původu Magneta, byla mu věnována první scéna a právě on se v průběhu stal z Erika Magnetem. Nyní si vývojem prochází Charles, který je zastižen deziluzí, propadá se závislosti na léku, který mu umožňuje chodit, ale blokuje mu schopnosti. A začal po tom toužit, protože už nechce slyšet všechny ty hlasy bolesti. Budoucí minulost se noří do nitra Xavierovy duše a staví tohoto mutanta, obvykle situovaného jako božského mentora, do pozice hlavního aktéra, s nímž prožíváme prozření směřující od strachu k síle, od slabosti k vůdcovství. Doplňkem je Mystique, u níž tvůrci v zásadě opustili dilema s vnější podobou ošklivosti a krásy a jdou rovněž víc k duši postavy. Je u ní sveden faustovský souboj, jestli přijme Xavierovo učení, nebo Magnetovy metody a dopustí se vraždy a vlastně nenávratně sejde z cesty.

  BL5U3950.CR2

Malý člověk proti mocným mutantům

  Do toho se opět debata stáčí k tomu, jak se má mutantská menšina postavit k lidem vzhledem k jejich činům a prohřeškům vůči mutantům a nikterak nám tuto diskusi o společnosti neulehčují. Hlavním nedostatkem na první pohled je, že téma není obohaceno o nový úhel pohledu (v prvním filmu šlo o to, že na menšinu se bude pohlížet jinak, když vůdcové budou stejní, ve druhém se reflektovalo genocidní “konečné řešení” mutantské otázky). Další rozbory by mohly ukázat, jestli se zde více nepracuje s tezí blízkosti homo sapiens a homo superiors, což se odráží hlavně v tom, že v budoucnosti nejsou Sentinely ohroženi jenom mutanti, ale i lidé, jinými slovy, že žijeme na stejné planetě a nenávist poškodí obě dvě strany. Trask, paradoxně prťavý a tedy se lišící od obyčejného člověka, je veden touhou sjednotit lidstvo napříč národy jednou pro vždy a příhodným terčem jsou mu mutanti.

   Vědeckofantastickým motivem, který tradiční směřování obsahu doplňuje, je cestování v čase, s nímž si z logického hlediska tvůrci poradili nadmíru dobře. Co se stává obávanou slabinou většiny filmů s časovými paradoxy, je zde ošetřeno k maximální spokojenosti. Vyvarovali se diskusím o průběžných změnách v časoprostorovém kontinuu tím, že specifická forma cestování v čase oddělí změny v minulosti od budoucnosti do doby, kdy trvá mentální přenos v čase, a nová konstituce světa nastane až v momentu, kdy je pouto s minulostí přerušeno. Necestuje fyzicky tělo, ale pouze stav mysli. Prosté, ale funkční, a film tak umožňuje soustředit se na příběh, postavy a osudový zápas o vlastní životy.

IH7A9501.CR2

Humor mládí, vážnost stáří

  Úloha charakterních postav se úzce váže na budoucnost a jejich působení vychází už ze samotného respektu z přítomnosti. Připadla dvojici starého Xaviera a Magneta, k nimž se vrátili Patrick Stewart a Ian McKellen. Dvojice klene mocný osudový převis nad veškerým děním, i když většinu času jenom postávají vedle ležícího Wolverina a jenom výjimečně se významně zapojí do boje nebo do napravování minulosti. Tito herci oživili obě komiksové postavy s neočekávaným zaujetím už před patnácti lety a dali jim maso a krev, s nimiž nabyly trojrozměrnou hodnotu. Poprvé za celou sérii je můžeme vidět v ryze přátelském stavu, v němž se spor o hodnoty mutantské komunity vytratil s vědomím vlastních chyb. Postavy konečně odrážejí skutečný vztah přátelství mezi Stewartem a McKellenem. Stejně jako mnoho herců se vrátila i řada tvůrčích spolupracovníků Singera, hlavně střihač a skladatel John Ottman, který vkládá tento film do celé ságy novou variací svého hudebního motivu pro X-Meny, čímž se po neustálém střídání skladatelů objevuje kontinuita.

   Zároveň Budoucí minulost v podstatě přináší dva filmy v jednom. Budoucí část se nese v temnějším tónu i odstínu, je to dáno naléhavostí krizové situace, zatímco další retro háv, který tentokrát nese projevy sedmdesátých let, s sebou přináší i odlehčení. Komičnost vyplývá z absurdních společenských kontur sedmdesátých let, zároveň si zde filmaři mohli dovolit víc vzájemných narážek s ohledem na znalost budoucnosti. Avšak i plocha prostoru “minulosti” směřuje postupem času k výraznější vážnosti. Střihově drží film tyto dvě roviny po většinu času separátně, úvod se kompaktně drží v “budoucnosti”, následován prostřední částí, kde se držíme kompaktně v “minulosti” až do atentátu, po němž začne postupné prostřihávání mezi příběhovými liniemi, což končí souběžnou montáží finále, které je sešroubováno poněkud nuceně kvůli napětí. Omluvou je, že si žádný divák, dokonce ani čtenář komiksu, nemůže být jistý, jaký dopad bude nová minulost mít na budoucnost. Jestli tedy platí Xavierovo nelámání hole nad klopýtajícím, který se dovede poučit, nebo jestli se uplatní teorie o nevratnosti událostí, které (ať už oklikou, nebo přímočaře) skončí v součtu stejně.

BL5U0876.CR2

Režisér pod palbou, mutanti na výsluní

  Vůči osobě režiséra se v době mezi minulým a aktuálním dílem X-Menů různorodě snášela kritika jeho tvorby, ať už šlo o nepochopení konceptu, kterým se vydal (Superman se vrací), nebo pocit zahazování talentu (Jack a obři). Singerovy filmy nesou napříč nezaměnitelnou schopnost vyprávět příběh způsobem, který nás emociálně připne k postavám. Na X-Men 2 bylo potom poutavé, jak scenáristický půdorys vyrostl v komplexní a přemýšlivý blockbuster, čímž se zasloužil o hodnost jedné z nejlepších komiksových adaptací. V Budoucí minulosti se otevírá velkolepější akci, ale nikdy tak nečiní na úkor vývoje příběhu. Někdo by závěrečné Magnetovo gesto s levitací stadiónu mohl pokládat za producentskou prezentaci vynaložených finančních prostředků, ale scéna není jalová – Magneto s jeho pomocí vytváří ohrazený prostor pro uskutečnění svého plánu a navíc tím dává na odiv, čeho je schopný.

   Je radost vidět, že X-Men: Budoucí minulost se předvedli v nejlepším světle. Neviděli jsme 3D verzi, kterou Singer natáčel nativně, takže nejsme s to říct, jestli temná budoucnost nebude pro stereoskopii až moc temná, ale nápaditá akce a výtečné dialogy vyniknou i bez umělého rozměru. Přidaný rozměr totiž X-Meni obsahují už ve svých genech.   IH7A1158.CR2

A jak to vidí Mary?

   Pokud vás štvala přílišná epičnost a bombastičnost První třídy, budete s Budoucí minulostí spokojeni. Proč? Výtečný temný prolog z budoucnosti á la Terminátor 2, kdy se po zemi válí lebky mutantů i lidí, dynamické bojůvky méně známých mutantů, kteří se brání tak trochu matrixovským Sentinelům, bezproblémově vyřešený časový paradox, kvalitní casting a perfektní triky a masky.

   Slabinou je možná až příliš lineární vyprávění, kdy se postavy posouvají z bodu A do bodu B a očekávaného střetu v bodě C (Francie). Přestřihávání mezi dvěma liniemi je relativně střídmé, děj zůstává přehledný, ale někdy se konverzuje až moc a taky se hodně pláče. Rozervaný mladý Xavier je de facto feťák bez ambicí, kterého McAvoy ztvárnil velmi dobře, to ano, ovšem jeho třífázový vývoj (apatie/zhroucení/odhodlání) je trochu očekávatelný.

   Lehce démonický Fassbender těžce krade všechny scény pro sebe. Wolverine, na jehož přesvědčovacím umu závisí budoucnost mutantů a který navíc vypadá, že mu na jeho extrémně vysvaleném hrudníku snad prasknou žíly (pro pány tu máme modré poprsí Mystique), je paradoxně zcela přebit ostatními postavami. Nahrává tomu také to, že W. je tomto dílu až nepříjemně sebevědomý a jeho hlášky mají stále dokola onen drzý a namachrovaný styl.

   Singer chytře vsazuje postavy do televizních záběrů 70. let, z čehož je originální retro reality show, zábavně naráží na události předchozích dílů x-menovského univerza, čímž jednotlivé filmy stmeluje, ale chvála patří také scenáristům, díky kterým film drží pohromadě a nenudí klišé dialogy (až na drobné výjimky na konci). Mimochodem vychvalovaná scéna s Quicksilverem je zábavná, ale kultovní potenciál v rámci žánru podle mě nemá. 80 %.

(9/10)

 

Přečteno: 1053x

Adam Fiala

Šéfredaktor Moviescreenu od roku 2005, vystudoval žurnalistiku a mediální studia na FSV UK. Preferuje tvorbu Tima Burtona, Alfonse Cuaróna, Guillerma del Tora, Darrena Aronofského, série Star Wars, X-Men, Harry Potter a Pán prstenů.
Adam Fiala

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Stoletý stařík, který vyskočil z okna a zmizel

Absurdní komedie podle švédského bestselleru startuje v kinech. Přečtěte si 10 pro a 10 proti aneb recenzentský souboj Kamily a...

Zavřít