Absurdní postavy, absurdní zápletka, absurdní humor. Vtipné? Ani ne.
Někde mezi těmi všemi –istány leží malá vesnička. Nenechte se nachytat distributory, není to žádná „turecká obec“…jejich jazyk totiž leží někde na pomezí romského dialektu češtiny a opilecké srbštiny (tvrdí se, že se jedná o ruštinu…nevěřím). Tato vesnička je velice pitoreskní – muži se tu flákají, pijí směs vodky s ouzem (možná to není přímo tohle, ale chutí to určitě odpovídá) a všechnu práci za ně musí odvádět jejich manželky. Bez křehkého pohlaví by se tady neokoval kůň, neupekl chléb ani nenapásly kozy. Ale dost o kozách. Uprostřed toho všeho máme krásnou Aju (K. Maléřová) a primitivně vyhlížejícího Těmelka (M. Mauff). Tihle dva jsou si souzeni už od útlého dětství a teď se chystají na svůj první sex. Ajina babička jim ale navykládá cosi o hvězdách a zamilovaná dvojice musí pár let počkat, až se na obloze objeví panna a střelec v určité konstelaci. Pak se umyjí a může k touženému aktu dojít. Jenže co když se porouchá místní vodovod a není, kde se vykoupat?
Diváci nikdy nemívají příliš důvěry v německé filmy, natož německé komedie. V případě režiséra Veita Helmera jsou ale obezřetní, neboť tento mistr má za sebou už pár kvalitních snímků – v intelektuálních kruzích působí název jeho celovečerní prvotiny „Tuvalu“ jako silné afrodiziakum. Tentokrát vsadil na doslova absurdnější notu, humor naladil zcela mimo obzory běžného člověka, co se neléčí z nějakých psychických nemocí, a zkusil narazit na vážnější téma emancipace. Jako celek to nepůsobí nijak. Není to vtipné, díky snímku se nezamyslíte nad vážnějšími věcmi, ani ústřední myšlenka „láska všechno překoná“ vás nijak neposadí na zadek. To by ještě ale tolik nevadilo, mohlo by se aspoň jednat o zcela průměrnou komedii, která holt nemá co nabídnout. Jenže tohle je ke všemu ještě trapné. Ať si říká, kdo chce, co chce, o nějaké lyričnosti. Lyričnost si já mažu k snídani na chleba, určitě bych ji poznala.
Kvůli rozbitému vodovodu se ženy ve vesnici vzbouří a vyhlásí válku mužům. Zároveň jim odepřou sex, dokud nebudou mít opět vodu ve svých tatarských škopcích. Já jako zarytá šovinistka už vůbec fakt, že „ženy se vzbouří, blabla, chlapi jsou tu nicky, blabla“, hodnotím veskrze negativně. Když ovšem přimhouřím oko, pořád se to druhé, otevřené vzteká. Absurdita je příjemná, jenže ne v takovémhle podání. Co je romantického a poetického na fontáně, na níž sedí dívka s klukem a „poskakují“ na ní jako nafouknutý balónek? V takovou chvíli vás napadne, jestli si tu z vás někdo nedělá srandu. A pravděpodobně i dělá, sám Helmer. Bohužel pro něj, většina lidí posměch nesnese.
Kristýna Maléřová, rodačka z Těšínského divadla, byla vybrána z nespočtu různých hereček a je opravdu roztomilá. V tichých sekvencích, kterých je „Absurdistán“ plný, se rošťácky usmívá, má krásné tělo (to se musí nechat) a mimiku ovládá na jedničku. Jak ale má začít mluvit a předvést dva zásadní monology před absurdní komunitou, je najednou křečovitá a popravdě nemožná. Snaží se vypadat vážně, zásadně, ale vy jí to prostě „nežerete“. Proto se raději vrátíte k těm tichým částem, které jsou to jedno z mála kvalitních prvků ve filmu. Některé scény až hraničí s groteskou, jenže vy se pouze pousmějete. Žádný obří smích se nekoná. To byste museli být slepí, hluší a mentálně postižení (tímto se omlouvám všem ostatním recenzentům).
- New Yorku, miluji Tě - 27.1.2010
- Sherlock Holmes - 9.1.2010
- Zombieland - 4.12.2009
