Poločas rozpadu

0
4.9.2008 at 18:09  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Jak to vypadá, když se na Slovensku začne rozpadat svět, vypráví Vladimír Fischer.

 

   Slovenský režisér Vladimír Fischer rozehrává na pozadí podmračené Bratislavy na první pohled velkou hru mnoha postav a příběhů. Dva manželské páry – Patrik a Bibi si ozvláštňují sexuální život hrou s kostýmy a nezvládají svou pubertální dceru, studentku fotografie Miu, která chodí s gothic chlapcem, co spí s granátem v ruce. Druhý pár nemůže mít děti, Karla je žena nešťastná ze svého manželství, tvrdošíjně však odmítá náklonnost lékaře Valéra, a v její složité situaci jí rozhodně nepomáhá její matka – kleptomanka. Manžel Viktor, úspěšný podnikatel, se potýká s milostnými aférkami zahrnujícími všechny ženy v okolí. Příběhy těchto dvou samostatných jednotek se prolnou ve chvíli, kdy Viktor zachrání tonoucí Miu a zamiluje se do ní. Do vztahu s mladou fotografkou se postupně zamotává, zanedbává svoje manželství i kariéru. A takové zamotávání nemůže trvat dlouho, a rozhodně nemůže dopadnout dobře.

 polocas_2 polocas_3

   Máme tu děti, ty dospělé, i ty staré. Vladimír Fischer se v tomto filmu velmi hmatatelně dotýká tématu mezigeneračních sporů a nedorozumění. A je nutno říci, že ve výběru herců rozhodně nesáhnul vedle. Vše se točí kolem Viktora, kterého ztvárnil zkušený slovenský herec Ján Kroner. Viktorovi dal tvář muže, který ničí rodinu, ale dělá, jakoby neuměl do pěti počítat, ačkoliv jeho jednání bude mít nakonec takřka fatální důsledky. Táňa Pauhofová jako jeho ilegální protějšek Mia získává mnohem více sympatií, možná svou živostí, možná svou nepolapitelností a role se, snad díky svému mládí, zhostila obstojně. Opravdovou hvězdu tady ale není těžké hledat, protože ačkoliv pro sebe má minimum prostoru, stejně si ji budete pamatovat nejvíce. Je jí Iva Janžurová v roli matky kleptomanky, která policistům dává vizitky své dcery. I když je její role v tomto filmu jen vedlejší, její fluidum herečky velkého formátu z plátna přímo kape.

 polocas_4 polocas_5

   Na Slovensku se filmy točí trochu jinak, je v nich jiná, o něco uhlazenější a konzervativnější, atmosféra. Možná se režisér snažil tyto klidné vody trochu rozvířit kontroverzním tématem, nicméně udělat to velmi vkusnou formou, o čemž vypovídají i kvalitní milostné scény, kterých je ve snímku sice hodně, ale jsou zpracovány tak, abyste je přijali jako nedílnou součást filmu. Na ruku mu šla zajímavá hudba, obzvlášť operní árie, která zazní jak uprostřed děje, tak na konci, se velice povedla. Ale ani hudba film úplně nespojila. Je poznat, že režisér žongluje s hodně míčky najednou, a ne vždy se mu při tom podaří je všechny nakonec pochytat. Na začátku představí divákům velké množství postav a rozehraje několik zápletek, nicméně následné skládání puzzlí se mu nedaří zdaleka tak přesvědčivě. Celou dobu udržuje útržkovitý styl vyprávění, přebíhá od jedné drobné příhody k jiné. Jakkoli je to originální, tak je to také zmatečné. Za formou se ale přesto schovává dramatický oblouk, který se režisérovi i přes všechno podařilo vyklenout, a díky tomu se všichni nakonec sejdeme v jednom příjemném finále.

 polocas_6 polocas_7

Závěr: Tento film není dokonalý, ale zajímavě vykresluje vztahové střety mezi generacemi a poukazuje na malé démony v nás. Myslíme, že to, co nám našeptávají, je správné. Jenže pak se začne všechno rozpadat…

(6/10)

 

Přečteno: 2679x

Latest posts by Kristýna Lexová (see all)

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Cesta do středu Země

Sníte o bájném dobrodružství jako vystřiženém z románu Julese Verna? Cesta do středu Země vám tento sen může splnit, ale...

Zavřít