Divoké historky – když humor nestačí na banální zvraty

18.10.2014 at 20:00  •  Posted in Recenze by

Subjektivní postřehy šéfredaktora o výbušné povaze v šesti drobných příbězích založených na předvídatelných příběhových zákrutách.

 

Hluboký a znepokojivý pocit déjà vu se zabodávala s každou historkou a každým dalším zvratem. Pravda, úplně poslední příběh, v němž se svatební veselice změní v oslavu šílenství, je jednak nejdelší a jednak nejzábavnější a nejméně odhadnutelná. Vše, co tomu ale předchází, je nicméně podivně předvídatelné a hraničící s pocitem déjà vu . Nelze argumentovat konkrétním plagiátorstvím, o to podivnější je, že všechny pokusy o zvrácené překvapení vychází vniveč.

divoke_historky_2

Je možné, že bych tyto příběhy, místy skečové povahy, viděl v nějakém kabaretním komediálním provedení? Argentinský tvůrčí tým Damiána Szifrona (režie i scénář) nejspíš nepoužil troškovskou metodu diváckých tipů na kameňáky. Faktem je, že příběhové struktuře stačí prvotní pošťouchnutí a hned se celá konstrukce obnaží a mění nás v jasnovidce.

Avšak nechci tento dojem z filmu zcela převádět na všeobecnou diváckou skupinu. I když by nebyli políbeni věšteckým darem, hrozí, že zdání opakování není skutečně ničím jiným než příznakem plytkosti a banálnosti zápletek, které zrazuje obecná lidská zkušenost nebo vytrénovaný důvtip. Pro film, který je založený na zábavných pointách, je taková situace smrtícím faktorem.

divoke_historky_3

 

Nápady, které by vás asi nenapadly

Nerad bych vyzrazoval „geniální“ nápady tvůrců, skutečně jsou místy přehnané, aniž by se vzdaly jednoduchosti. Letadlo, kde se sejde zvláštní skupina lidí, řidičská nevraživost na venkovské silnici, nespokojený mistr odstřelů nebo pomsta servírovaná za studena v bistru. Krátké bakalářské filmy spojují bláznivost v srdci lidských protagonistů i onen závan povědomého.

Slovo lze ztratit hlavně za poslední a nejdelší příspěvek (délka jednotlivých filmů je rozmanitá) o svatební hostině, zvlášť když jeho poselství připomíná myšlenku Fincherova filmu Zmizelá. Vzdává se nároku na třeskutě vtipný závěr, místo toho si dovoluje nevšední poznámku k lidským vztahům. I předcházející události jsou nápaditou eskalací italského manželství, které se projevilo ještě v momentě, kdy by všechny kapesníky měly sbírat slzy dojetí, nikoli potoky krve.

Divoké historky jsou dohromady tak odpudivě krotké, že je zarážející jejich sebevědomí, s jakým se pokoušejí upoutat náš zájem. Humoru je málo, a když už, rozhodně nestačí na výmysly typu „první, co vás napadne“. Dodejme, že snímek byl zakončovacím filmem karlovarského festivalu, kam se přesně Divoké historky hodí. Posledním filmem Varů totiž téměř vždy bývají nenáročné komedie, které modelky a pseudocelebrity zvládnou zhlédnout.

(3.5/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: Relatos salvajes

Režie: Damián Szifron , Scénář: Damián Szifron

Hrají: Rita Cortese, Julieta Zylberberg, Erica Rivas, Oscar Martínez, Darío Grandinetti, Leonardo Sbaraglia, María Onetto a další…

Žánr: komedie/povídkový/drama Země původu: Argentina/Španělsko, Stopáž: 122 minut

Premiéra: 18. září 2014

divoke_historky

 

Adam Fiala