John Wick – brak a NEOtřelý akčňák v jednom

0
24.10.2014 at 09:00  •  Posted in Recenze by  •  0 Comments

Po Equalizerovi přichází další neprůstřelný hrdina vyrovnávat účty s ruskou mafií. Bude stejně úspěšný?

 

     Plakáty nám ukazují, že Keanu Reeves je zpět. Keanu Reeves v trailerech křičí, že jo, že si vážně myslí, že je zpět. A obecenstvo se nutně musí tázat: Zpět kde? O prazvláštní kariéře tohoto zádumčivého nestárnoucího padesátníka by se daly psát biografie, které by rozsahem snadno strčily do jedné kapsy korán a do druhé bibli. Jeho role ve filmech Johnny Mnemonic, Ďáblův advokát či Constantine byly dost ojedinělé, v Matrixovské trilogii byl rovnou jedinečný. Aby byl zpět mezi 47 róniny si zase nikdo obzvlášť moc nepřeje. Vrací se tudíž tak možná do polohy z Nebezpečné rychlosti. Do módu přímočaré akce. Nebyl by to už ale Reeves, kdyby se ta akce opět něčím nelišila od standardu.

John Wick 1

 

Řemeslo v pažbě

     Jinakost Johna Wicka spočívá právě v do extrému dovedené přímočarosti. Synpose říká: Zabiják na odpočinku, jemuž mafiáni ukradli auto a zavraždili psa, se rozhodne pro vendetu, během které zlikviduje vše, co mu přijde pod ruku. A režiséři jako vypravěči neuhnou ani o píď. To platí jak na úrovni výkladu celého příběhu, tak v přechodech mezi jednotlivými scénami, a dokonce i v prostřizích během dialogů. Zkrátka když tu někdo řekne, že je John Wick takový, makový a v té které situaci se chová tak či onak, v následujícím obrázku sledujeme Johna Wicka, jak do puntíku naplňuje předchozí slova.

     V dialogových scénách působí od začátku takřka amatérsky a komicky, když mluví dva charismatičtí hráči a kamera si vystačí s dlouhými statickými záběry na jejich neměnné tváře. Výsledku to nicméně dodává určité kouzlo, které proměňuje jednoduchost v hlavní přednost. Když totiž dění nabere na otáčkách, přehledné a ničím nenarušované snímání si nelze neužít. Zatímco Denzelu Washingtonovi v Equalizerovi musel pomáhat při likvidaci protivníků střihač, Keanu Reeves si naopak rád střihne nějakou tu složitější choreografii na jeden záběr sám. Analogicky k tomu, zatímco Antoine Fuqua při režírování Washingtona přidával svému filmu na zajímavosti rozvláčnou expozicí, debutantské duo kaskadérů-režisérů David Leitch a Chad Stahelski (jakkoliv Fuquou zvládnuté) berličky nevyužívají. Hrnou do diváka jednu konfrontaci za druhou, v efektních lokacích, s málo vídanými rekvizitami a v kadenci Wickovy rychlopalné pomocnice CA-415.

John Wick 2

 

Tah na bránici

     Tak tedy dobrá, o jednu berličku se Leitch se Stahelskim přece jen opřeli. V extrémně vážném a syrovém příběhu dokázali natrefit hned na několik momentů, které si říkaly o zlehčení. Timing je u debutantů věcí velmi vítanou a schopnost udělat si srandu z vlastního počinu je předností vysoce ceněnou. Lze si snadno představit, že Michaelu Nyqvistovi, který ztvárnil hlavního záporáka, spadl kámen ze srdce, když při čtení scénáře došel ke svým replikám. Právě on totiž často proměňuje prostinký akční monolit v nefalšovanou brakovou zábavu, u které zaplesá srdce milovníka každé přiznaně pokleslé podívané.

     Své roličky si užívají také Willem Dafoe, John Leguizamo či Ian McShane, Adrianne Palicki dodává něco sexappealu a Alfie Allen dokazuje, že chudáčci a hajzlíci mu půjdou nejen ve Hře o trůny. Zajímavé ale na všech postavičkách, které tito trefní herci představují, je, že ladně zapadají do krásně vytvořeného mafiánsko-vrahounského podsvětí, které nabírá půvabnosti tím více, čím letměji nahazují Leitch se Stahelskim jeho fasádu. Legendární John Wick se zkrátka vrací do hry a fakt, že tahle bájná osobnost má ještě větší charisma, než její herecký představitel, vyčtete z tváří nejen Wickových profesních kolegů. Zřetelný je i z pohledu a úcty recepčního v hotelu The Continental (zvenčí záměrně podobného slavné newyorské Flatiron Building), na jakési neutrální půdě, kde by se zabijácká elita měla scházet bez obav o kejhák.

    Veškerá mytologie pouze prorůstá na pozadí jednoduchého vyprávění. Leitch se Stahelskim ji ale dokázali vypíchnout na nenápadných detailech, díky kterým je snadné uvěřit, že vše ve světě Johna Wicka může být promyšlenější, než se nám ukazuje. Je potom škoda, že si tvůrci ještě více nepohráli se zdánlivou neporazitelností ústřední postavy. Proč do něj někdo ve správnou chvíli na správném místě zkrátka nevysází zásobník zezadu, když se potýká s desítkou jiných protivníků, vám v sebevíc hudbou Tylera Batese nakopnuté přestřelce nikdo a nic nevysvětlí. Smiřte se s tím, že John nejprve z bezprostřední blízkosti prostřelí hlavu zhruba tak stovce hajzlů, než se dostane do potíží. Stejně tak se připravte na to, že jestli vás nadchne akce v první polovině, o moc lepší už to nebude. Bude to pořád jen zatraceně dobré, fyzické a nefalšované klasickými filmařskými fíglemi.

John Wick 3

     Absence gradace, pár hlušších míst, co se týče humoru, a možnost ještě lépe promyslet choreografii v širším obraze jsou však jen náměty na budoucí zlepšení pro nováčky na režijním poli. Snad se brzy chopí nějakého projektu s většími ambicemi a touhou posunout se o něco dál. John Wick je nadprůměrně zábavnou likvidátorskou podívanou, ze které můžete sypat skvělé hlášky ještě dlouho po premiéře. Takže jo, Keanu Reeves je zpět a co víc, s sebou vytáhl i nové tvůrčí postavy, které si umí vyhrát s detaily a zároveň nemají strach jít na dřeň. Držme palce, ať se jim zadaří i příště, třeba ještě lépe.

 

 

(7/10)

  • Info
  • Trailer
  • Plakát
Originální název: John Wick

Režie: David Leitch, Chad Stahelski, Scénář: Derek Kolstad

Hrají: Keanu Reeves, Michael Nyqvist, Willem Dafoe, Adrianne Palicki, Alfie Allen, John Leguizamo, Ian McShane

Žánr: akční/thriller Země původu: USA, Stopáž: 101 minut

Premiéra: 23. října 2014

John Wick - plakát

Přečteno: 991x

Vašek Voslář

Odmalička vybíravý filmový nadšenec, mohl by se utlouct po koncepčních, promyšlených a nápaditých, ne však nutně experimentálních a nadšeneckých dílech. I proto jsou aktuálně jeho největšími oblíbenci sourozenci Wachowští. Na Moviescreenu tříbí své postoje od roku 2012.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Starší příspěvky:
Divoké historky – když humor nestačí na banální zvraty

Subjektivní postřehy šéfredaktora o výbušné povaze v šesti drobných příbězích založených na předvídatelných příběhových zákrutách.      Hluboký a znepokojivý pocit...

Zavřít