Simon Pegg přichází v zábavné příručce pro ty, kteří se chtějí z nuly stát odpadem.
Ještě před několika roky si Simon Pegg hrál na malém britském písečku. Jen díky kamarádství s Edgarem Wrightem a Nickem Frostem se pomalu přesunul z televizních obrazovek na velké plátno. Největší pozornost vzbudil loni v Jednotce příliš rychlého nasazení a díky oblíbenosti u J.J. Ambramsem se s ním příští rok setkáme v nové verzi slavné vědeckofantastické série Star Trek. Letos si zaběhl Maraton lásky na DVD a s prvním úderem zvonu ohlašujícího Nový rok se přesouvá z uzavřené smetánky britských celebrit do otevřených vod amerického šoubyznysu.
Sidney Young má neochvějný pocit vlastní důležitosti a jako šéfredaktor malého kontroverzního britského časopisu se snaží účastnit velkých večírků. Jeho snahy však ve většině případů končí malérem, nicméně toho posledního si všiml i šéfredaktor uznávaného časopisu Sharp, který Youngovi nabídne práci v New Yorku. Sidney váhá jen malou chvilku, než si balí kufry a stěhuje se. Má neochvějnou idealistickou představu o práci v NY, ale postupně zjišťuje, že ačkoliv určité benefity tu jsou, jeho život se přesunul z deště pod okap. Seznamuje se s novou kolegyní Alison, zakoukává se do velké hvězdy Sophie Maes, odmítá podlézat šéfovi Lawrencu Maddoxovi, ani PR Eleanor Johnson. Jeho odmítavý přístup k tomu, aby psal oslavné lži, se mění s tím, jak proniká do zdejšího prostředí a mentality.
Několikrát, s až zbytečným důrazem se upozorňuje na jeden konkrétní film, se kterým má Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (dále jen JZPaZUS) leccos společného. Oba se pohybují v podobných vodách vztahu obce novinářů a obce hvězd, ale je očividné, že JZPaZUS k této legendě jen zbožně vzhlíží z pozemských nížin. Nekopíruje, protože se k situaci staví jinak, nicméně se fackuje. Stavět se do ostrého kontrastu s takovou legendou, jakou Sladký život je, zavání sebevražednými sklony. Nic si nebudeme namlouvat, JZP nemá potenciál hlouběji pitvat prostředí vyšší smetánky, i když nepochybuji, že k nějakému posunu tu za padesát let dojít muselo. V jádru filmu je hlavní zájem na tom profitovat z rozdílu anglického a amerického prostředí, ale protože se v Anglii ocitáme jen krátce a Peggova postava se jednoduše profiluje jako moula, nedosahují tvůrci kýženého záměru.
Další promarněnou šanci v americkém prostředí (podobně jako jeho postava) zažívá Simon Pegg. Hýří sice živostí, neváhá vytáhnout všechna svá komická esa, ale pokus o spojení amerického prostředí s jeho britskou jiskrou nedopadlo očekávaným ohňostrojem, ale příběhem umírněným, lehce moralizujícím a především pevně se držícím struktury romantických komedií. Vaz to samotnému filmu vlastně nesráží, na to jsou všechny postavy až moc zajímavé (obzvláště Megan Fox a Gillian Anderson se ve svých postavách povedly), dialogy peprné, konec přiměřeně (očekávaně) ubrečený a samozřejmě Pegg vtipný, ale film tím není výjimečný. Romantických komedií jsou ročně tucty, k dobru lze přičíst, že tahle je nadprůměrná.
Závěr
Další neúspěšný výpad Simona Pegga vůči americké domobraně. Fakt, že ve své roli herecky září nic nemění na tom, že dopadl jako sedlák u Chlumce.
