Agent bez minulosti dosáhl svého. Do akce ho však nově a zbytečně vytahuje zápletka blízká techno thrilleru.
Paul Greengrass po téměř deseti letech vytahuje postavu Jasona Bourna a úplně není jasné, jestli za tím stály tvůrčí záměry. Režie druhého a třetího dílu bourneovské série mu tehdy zajistila prestiž, kterou stvrdil i méně mainstreamovými projekty jako Let číslo 93 (2006) nebo Kapitán Phillips (2013). Pro studio Universal je Bourne úspěšnou akční značkou, se kterou by se nerado loučilo. Svého „JB“ mají i jiná studia – Sony a MGM mají Jamese Bonda a 20th Century Fox zase televizního Jacka Bauera. K tomu Paramount rozvíjí s Tomem Cruisem série s Jackem Reacherem a Ethanem Huntem.
Jenomže Greengrass i Bourneova tvář Matt Damon dlouhou dobu považovali projekt za uzavřený, čemuž Universal vzdoroval spin-offem v podobě Bourneova odkazu (2012) s Jeremym „Avengerem“ Rennerem. Nakonec se ale všechny strany nějakým způsobem dohodly a vznikl Jason Bourne. Fakt, že se vrací Greengrass i Damon po letech vzdorování, dával naději, že projekt objevil smysluplnou cestu, po které se vydat. Výsledek však tuto naději nenaplňuje. V mnoha scenáristických aspektech připomíná předchozí filmy, přičemž variace je spíš kosmetická. Zároveň se úzkostlivě vztahuje k současné digitální éře, a to do té míry, že v sítích, které propojí svět, uvázl Bourne jako bezbranná moucha.
Neobratný a nevěrohodný Bourne
Jestli je něco nového, tak že protagonista v aktuálním příspěvku do série přichází o svůj aktivní status a spolu s tím ztrácí i svůj legendární fištrón. Dosud byla série sledováním Bourneova umu vzdorovat i bez velkých prostředků a kontaktů americké vládě, místy si z nich dokonce dělal svou chytrostí a pohotovostí dobrý den (legendární scéna „kdybyste byl ve své kanceláři, tak bychom tuto debatu vedli tváří tvář“). V novém filmu se postava dostává do vleku událostí, v nichž jde hlavně o interní boj v CIA o vedoucí pozici a v nichž Bourne nestíhá svým nepřátelům konkurovat. Kdo by to čekal, že před příjezdem nepřátelských posil musí být dokonce varován.
Je možné to chápat jako známku jistého zakrnění, které způsobilo pomyslných deset let schovávání v přítmí. Jak ukazuje film na začátku, vydělává si zřejmě nelegálními zápasy, takže posiloval hlavně svou fyzickou stránku. Nyní tak dominuje jeho způsobům, takže není schopen konfrontace s novým světem, který obývají technologie s nepředstavitelnými schopnostmi. A postava nás přestává zajímat i s jejím objevováním další kapitoly z minulosti, která má ulehčit Bourneovu svědomí a zvrátit hořké zakončení Bourneova ultimáta (2007).
I v minulosti byl hlavní výhodou zkažených úředníků z tajných služeb přístup k technologiím. Jednali však způsobem, díky němuž byla série o Bourneovi vystavěna jako bezprostřední a věrohodné ztvárnění boje jedince se systémem. Naturalismus podtrhovala kamera, která mohla snadno způsobit mořskou nemoc, ale dynamicky se účastnila mnoha komplexních a logisticky náročných akčních výjevů (mimochodem, nový Bourne má jiného kameramana, poznat to ale tolik není, protože je to Barry Ackroyd, který s Greengrassem dělal na jeho ostatních filmech).
V letošním filmu vykazují vládní síly až absurdní technologickou dominanci, kterou mají v úmyslu ještě utužit, a tak se osobní zápletka s odhalováním minulosti přelévá do úsilí zabránit vzniku společnosti á la 1984. Vytrácí se však spojení s realitou, protože přestáváme věřit metodám, kterým Bourne čelí a kterým se jinak vysmíváme v méně sofistikovaných thrillerech. Nelze přitom s jistotou říct, jestli tajné služby nemají podobné softwarové a hardwarové nástroje k dispozici, ale v rámci znalostí současného světa působí jako sci-fi a nabourávají autentický dojem, kterým se Bourne tak pyšnil.
Nejde ani tak o způsoby hackování a nabourávání počítačových systému, ale třeba oblíbené zaostření rozmazané fotky. V jiném případě dokáží využít mobilní přístroj v místnosti, aby z blízkého počítače smazali data a vypnuli ho. Vypnutí elektřiny v domě na druhé straně Atlantiku je pak vlastně maličkost. Zároveň nejsou schopni tyto prostředky efektivně využít. Sice mohou z velmi detailní blízkosti sledovat přes satelit noční honičku v řeckých ulicích, ale nesledují, kam po ní postava zmizí. Docela důležité, řeklo by se.
Nové cesty zůstávají přáním
I dřív si film dovoloval zkratky a pochybení, umně je ale dokázal schovat. Nikdo tak neuvažoval nad tím, jak dokázali z americké centrály ovlivnit funkci kamer na londýnském nádraží, protože probíhala napínavá a nápaditá akční scéna. A je potíž, že film Jason Bourne nemá scénu, která by ho do budoucna definovala. Útěk skrze záplavu řeckých demonstrantů je působivý, musel být náročný na koordinaci a je zábavného ho sledovat, nemá ale v sobě moment, který by nás přechytračil, a to platí i pro zbytek. Finální střet s „hlavním“ padouchem je drsný a bolestivý, ale také očekávatelný a těžkopádný. Hřmotná a agresivní je i předcházející honička.
Tvůrci nedokázali přijít s konceptem, který by zcela legitimizoval další využití Jasona Bourna (název, který akcentuje jeho jméno, je zcela neadekvátní). Tedy abychom jim nekřivdili, naznačují možnosti, které by příběh obohatily, nikdy se jimi ale nevydají. Agentka Heather Leeová v podání Alicie Vikander, která je provokativně nejednoznačnou postavou, nadhazuje možnost získat Bourna zpátky mezi operativce. Nebylo by zajímavé, kdyby místo věčného „musíme zabít Bourna, nebo nás všechno potopí“ opravdu zkusili přitáhnout Bourna zpátky, nalákat ho na hezké řečičky, a tak zcela zvrátit jeho status, takže by z uprchlíka byl zase agent? Jenomže ani se nestihneme nad touto možností zamyslet a film už ji vyhazuje do koše, aby mohl Tommy Lee Jones jako aktuální šéf CIA ukázat krvelačnost a bezohlednost.
Bourne se tak motá ve stejných situacích, které sice nepostrádají šťávu, ale už teď na něm syndrom opakování zanechává horší šrámy než rány nožem, pěstí či jakoukoliv tupou zbraní. Ty ještě zvládne, recyklaci ale ne.
Foto: CinemArt
- Info
- Trailer
- Plakát
Režie: Paul Greengrass; Scénář: Paul Greengrass, Christopher Rouse
Hrají: Matt Damon, Alicia Vikander, Julia Stiles, Tommy Lee Jones, Vincent Cassel, Riz Ahmed, Ato Essandoh, Scott Shepherd
Žánr: thriller/akční; Země původu: USA; Stopáž: 123 minut
Premiéra: 28. července 2016
Podobné články
Bourneovo ultimátum
Zelená zóna - akční thriller o Iráku
Bourneův odkaz – ztrouchnivělé dědictví
Mission: Impossible: Národ grázlů – kaskadérstvím za lepšími zítřky
Krycí jméno U.N.C.L.E. – Guy Ritchie ve velkém
Spectre – Bond na pitevním stole
Mission: Impossible - Fallout aneb špionský příběh zahanbuje konkurenci
